Je léto roku 1674 a venku panuje parno. Dělníci v Toweru ale musí pokračovat v přestavbě schodiště. Jeden z nich přitom narazí na zvláštní dřevěnou bednu, která se nachází v třímetrové hloubce. Jsou v ní lidské kosti!

Mohlo by jít o pozůstatky ztracených princů, kteří jsou na konci Války růží zavřeni do Toweru a už je nikdy nikdo neuvidí?

Krátce po stoleté válce se Anglie noří do dalšího krvavého konfliktu, tentokrát občanského, kdy na sebe vytáhnou zbraně šlechtické rody Lancasterů a Yorků.

Událost známá jako Válka růží odstartuje v roce 1455, kdy na trůnu sedí Lancaster Jindřich VI. (1421–1471). Toho ale všichni považují za podivína.

O šest let později ho ze hry vyšachuje York Eduard IV. (1442–1483), který se prohlásí novým králem Anglie. Jeho slabinou je životní styl, často hltá jídlo, které následně vyzvrací, aby se mohl nabaštit znovu. Na trůnu tak vydrží s přestávkou do roku 1483, kdy umírá.

Po jeho skonu se má štěstěna usmát na jeho nejstaršího syna Eduarda V. (1470–?1483), který je zrovna mimo Londýn. Teprve 12letý princ se v závěti dočítá, že jeho ochráncem bude strýc Richard, vévoda z Gloucesteru (1452–1485).

Osudová chyba umírajícího krále.

Kde jsou důkazy?

Eduard se chystá do Londýna, jenže Richard pozatýká celou jeho družinu a blízké spolupracovníky nechá popravit. Eduarda umístí v červnu 1483 do Toweru, o dva dny později k princovi přibude jeho mladší bratr Richard (1473–?1483).

Lid se domnívá, že mladíci jsou v pevnosti kvůli korunovaci, protože hrad je vnímán jako rezidence panovníků před slavnostním aktem. Opak je ale pravdou. Vévoda z Gloucesteru posouvá korunovaci na neurčito. „Chci je chránit,“ lže, jako když tiskne.

Když si upevní pozici, oba hochy označí za nelegitimní a sám se prohlásí za krále Richarda III.! Jenže co teď s oběma chlapci?

Italský mnich Dominic Mancini potvrdí, že princové si jen pár dní před Richardovou korunovací hráli kousek od Toweru.

To je však naposledy, kdy je někdo vidí živé. Zástupy historiků prohlašují, že se mladíci stali obětmi vraždy, důkazy však chybí.

Král, poradce a Tudorovec

Světlo do případu vnesou až dělníci, jenž v létě roku 1674 provádějí přestavbu schodiště v Toweru. Tři metry pod zemí narazí na dřevěnou bednu, v níž najdou celou řadu kostí a kusy sametu – díky tomu se domnívají, že se jedná o ztracené prince.

Tehdejší panovník Karel II. (1630–1685) nechá kosti pohřbít ve Westminsterském opatství. V roce 1933 se pozůstatků chopí vědci a zjistí, že kosti patří dětem, jenž byly ve věku princů. Pokud to jsou skutečně jejich ostatky, kdo mohl mít na svědomí jejich smrt?

Největší motiv má bezpochyby Richard III. Mezi další domnělé vrahy patří i Richardova pravá ruka – Jindřich Stafford, 2. vévoda z Buckinghamu (1455–1483).

Podezření padá také na Jindřicha VII. (1457–1509), prvního Tudorovce na trůně.

Hádanku by měly vyřešit následující roky, protože anglický panovník Karel III. (*1948) povolí přístup do královské krypty a dává svolení k analýze DNA ostatků ze záhadné dřevěné bedny.