Úvod
Věda
Planeta země
Historie
Zajímavosti
Lifestyle
Záhady a napětí
Proč opustili Vikingové Grónsko?

Byl to slavný Erik Rudý, kdo osídlil tento ostrov. Vikingové zde několik staletí žili, pak ale zničehonic velice rychle zmizeli. Co se stalo? Šlo o razantní zhoršení podnebí, jak tvrdí vědci? Anebo je vyhnala úplně jiná síla?

Erik Thorvaldsson, zvaný Rudý (950–1003), získal svou přezdívku nejspíš podle rudých vlasů a vousů. Je ale docela možné, že byla inspirovaná spíš jeho prudkou povahou. Erik Rudý byl totiž vyhlášený násilník, a to i na drsné vikinské poměry.

Erikův otec Thorvald Asvaldsson byl farmář a žil na severozápadě Norska v okresu Jaeder. V roce 970 zabil otec Erika Rudého v hádce souseda a musel i se synem opustit rodné Norsko. Oba muži naložili veškerý svůj majetek na loď a odpluli na Island.

Erik Rudý byl velmi prudká povaha.
Erik Rudý byl velmi prudká povaha.

Zasypaný dům a vražda čeledínů

Usadili se v Haukadalu, v jednom ze zálivů na západě Islandu. Erik se oženil s křesťankou Thjodhild, založil farmu a začal hospodařit. S Thjodhild zplodili čtyři děti – dceru Freydís a syny Leifa, Thorvalda a Thorsteina.

Brzy se ale Erik dostal do pořádné šlamastyky. Jeho soused Valthjof jednoho dne obvinil Erikovy čeledíny, že uvolnili mocný půdní val, který zasypal Valthjofův dům. Rozzuřený Valthjof s příbuznými pak čeledíny povraždil.

Krvavá pomsta

Namísto aby Erik vyčkal spravedlnosti od místních autorit, vzal ji do vlastních rukou a zabil Valthjofa i jeho příbuzné. Za to byl celou obcí vyhoštěn a musel se i s rodinou přesunout na sever na malý ostrůvek Öxney.

Tam se ale brzy opět projevila Erikova násilnická povaha. U svého přítele a souseda Thorgesta si uložil několik zděděných ozdobených trámů. Thorgest je odmítal vrátit, a tak Erik přišel a vzal si je sám. Při následné hádce Erik zabil dva Thorgestovy syny.

Byl uznán vinným z dvojnásobné vraždy a althing (islandský parlament) ho roku 982 na tři roky vyhostil ze země.

Tajemné útesy na západě

Erik věděl, že do Norska se už vrátit nemůže. Pak si vzpomněl na vyprávění mořeplavců o útesových březích zhruba 500 km západně od Islandu. Rozhodl se najít zemi, ve které by se mohl trvale usadit, právě tam.

Útesy na západě poprvé spatřil takřka o století dříve legendární islandský Viking Gunnbjorn Ulfsson, syn Ulfa Krakese, když ho tam přihnala bouře. Ten zemi pojmenoval Gunnbjarnarsker.

Erik hledal místo, kde by se mohl usadit.
Erik hledal místo, kde by se mohl usadit.

Vysněná země

Na jaře roku 982 tedy Erik Rudý odplul s patnácti muži hledat zemi, která podle kusých zpráv ležela někde na severozápad od Islandu. Po překonání mnoha útrap plavby nakonec opravdu přistál u břehů Grónska.

Na nejjižnějším cípu založil malou vikinskou osadu a stal se prvním člověkem, který se v Grónsku trvale usídlil. Ze své malinké základny u fjordu Tunulliarfik se po dva roky vypravoval dále na sever a západ země, snažil se dosud nepoznanou krajinu zmapovat.

Objevil místa, kde se dala chovat zvířata, a aby podpořil popularitu této nové země, nazval ji Grönland, Zelená země. A Erik Rudý vlastně ani příliš nepřeháněl.

Ráj na Zemi?

Mořská hladina tehdy ležela o 7 metrů níž než dnes, průměrná roční teplota byla o 3 °C vyšší. Při fjordech plných ryb se rozkládaly úrodné pozemky, na kterých se mohl pást dobytek.

Kožešina a kůže tuleňů, mrožů a ledních medvědů, vysoce ceněné kly narvalů a bílí grónští sokoli – to bylo nejdůležitější exportní zboží, díky kterým Erik Rudý a jeho společníci zbohatli.

Vládce celého ostrova

Erik Rudý založil větší osadu Eystribyggd (dnešní Qaqortoq) na jihozápadě Grónska. Tam ležel jeho výstavní dvorec Brattahlid (Dvůr na strmé stráni).

Druhá část přistěhovalců se vydala na severozápad a o 700 kilometrů dál založila Vestribyggd, Západní osadu (dnešní hlavní město Nuuk). Erik Rudý, divoký a nespoutaný Viking, který byl dvakrát vyhnán ze země kvůli vraždě, dosáhl životního úspěchu:

jako objevitel Grónska se stal náčelníkem nové společnosti. Stal se jarlem celého ostrova. Bral si podíl téměř z každé loupežné kořisti a obchodního zisku ostatních Vikingů.

Zelené louky a lesíky zakrslých bříz

V roce 985 skončilo Erikovo tříleté vyhoštění a on se mohl triumfálně vrátit zpátky na Island. Barvitě a vášnivě tam vyprávěl o krásné a úrodné zemi, o svém Grönlandu, o své Zelené zemi. To aby tam nalákal co nejvíce Islanďanů.

Vyprávěl, jak se „plavil podél bezútěšného pobřeží, až dospěl k úchvatným fjordům, jejichž příkrá úbočí pokrývaly čerstvě zelené louky a lesíky zakrslých vrb a bříz, zatímco z kopců táhnoucích se do vnitrozemí splývaly ledovcové splazy…“ Alespoň tak se o tom dodnes zpívá v severských ságách.

Lodě potopené v bouři

Island tou dobou začal být relativně přelidněný, byl tu nedostatek dobré půdy. Mnozí sedláci se proto rozhodli odplout s Erikem na zaslíbený ostrov.

Když pak v následujícím roce odplouval Erik Rudý z Islandu zpět do Grónska, odjíždělo s ním dalších 24 lodí s více než 500 lidmi. Dorazilo ale jen 14 veslic, ostatní se dostaly do silné bouře a potopily se.

Přesto měli Vikingové štěstí – během konce 10. století, kdy Erik Rudý začal s osidlováním Grónska, převládalo neobvykle teplé a stabilní klima. Led, který by dříve blokoval lodní cesty v severním Atlantiku, se rozpouštěl více na severu.

Chléb a pivo byly vzácností

Islanďané museli v Grónsku i přes tyto příznivé podmínky čelit tvrdým podmínkám. Jako zemědělci se tu živili hlavně chovem dobytka, ale začali se zabývat i lovem zvěře a rybařením.

Erik věřil, že v Grónsku najde podmínky pro pěstování ječmene, ale semenu dovezenému z Islandu se příliš nedařilo. Chléb a pivo byly v Grónsku vzácností. Velkým problémem bylo stavební dřevo, zakrslé břízy a vrby sotva postačovaly jako topivo.

Přes tyto potíže grónské osady rostly a z Islandu připlouvali další kolonisté. Archeologové odkryli mnoho velkých stájí pro dobytek.

Styky s domorodými Inuity (eskymáky) nebyly příliš časté, ti tehdy žili severněji a obě komunity na sebe narážely jen při loveckých výpravách.

Co způsobila bouře na moři

Nejbližším druhem Erika Rudého při osidlování ostrova byl sedlák Herjúlf. Jeho syn Bjarni Herjúlfsson stál u počátku největšího cestovatelského objevu historie. Jednoho letního dne roku 986 totiž Bjarni vyplul z Islandu zpět za svou rodinou do Grónska.

Na moři ale v bouři ztratil směr, minul Grónsko a pokračoval dál neznámými vodami. Bjarni se tak stal prvním Evropanem, který kdy spatřil břehy Severní Ameriky.

Grónsko vypadalo jako ráj na zemi.
Grónsko vypadalo jako ráj na zemi.

Erikův syn Leif Eriksson, objevitel Ameriky

O 4 roky později vyrazil z Grónska na západ i syn Erika Rudého, Leif Eriksson (975–1020), aby našel zemi, kterou Bjarni jen zahlédl.

Kolem roku 1000 koupil Leif od Bjarniho Herjolfssona loď a vydal se s dalšími mladíky najít zemi, kterou Bjarni na západě spatřil. První pokus se Leifovi nevydařil, ale on to nevzdal. Přesvědčení, že Bjarniho neznámá země existuje, ho na moře hnalo znovu.

Začal moudře – putoval kolem grónských břehů k severu, a teprve když na západě zahlédl temný obrys, který mohl signalizovat hledanou zemi, zamířil k němu.

Cesta na jih

Zprvu pluli podél ledovcových polí, až konečně uviděli kamenný, nehostinný břeh a nazvali ho Hellulandem, Zemí kamení. Další pobřeží, ke kterému se přiblížili, už vypadalo přívětivěji. Dali mu jméno Markland, Země lesů.

Pak konečně zakotvili v místě, které hýřilo šťavnatou zelení, a tam přezimovali. Tuhle úrodnou zemi nazvali Vinland, Země vína.

Dítě z Nového světa

Tím ale role synů slavného Erika Rudého v objevování Ameriky ještě nekončí. Do Vinlandu brzy odplul Leifův bratr Thorwald. Vylodil se, založil osadu, tři roky v ní žil, dokonce se mu v Novém světě narodilo dítě.

Pak ale Thorwald v bojích s domorodci zahynul a jeho druhové se vrátili domů. Ani další pokusy Vikingů obsadit nový kontinent nevyšly, a tak z jeho historie vymizeli.

Osada ze severských ság

Kde leží onen vikinský Vinland? Možná nedaleko Bostonu. Alespoň to připomíná pomník, který zde Leifu Erikssonovi postavili v roce 1887. Objevují se však hlasy, že Vikingové dorazili až do Severní Karolíny.

S největší pravděpodobností ale Vikingové tak daleko na jih nedopluli. Na ostrově Newfoundland byla totiž nalezena osada, která odpovídá popisům ze starých severských ság.

Vikingové se určitě dostali na území Newfoundlandu.
Vikingové se určitě dostali na území Newfoundlandu.

Předběhl Kolumba o pět století

Objevil ji v roce 1960 norský badatel Helge Ingstad u dnešního L’Anse aux Meadows. Archeologové zde odkryli zbytky typicky vikinského sídliště z 11. století včetně kovárny a přístřešků pro lodě.

Jedná se o jedinou jednoznačně doloženou vikinskou osadu v Americe. Na půdu Severní Ameriky vstoupil vikinský mořeplavec Leif Eriksson o 5 století dříve než Kryštof Kolumbus (1451–1506).

Do smrti pohanem

Po návratu do Grónska se stal Leif Eriksson křesťanským vyslancem norského krále Olafa Tryggvassona na ostrově. Jeho matka Thjodhild se zase zasadila o vybudování prvního kostela na ostrově.

Leif měl jako misionář úspěch, třebaže narazil na odpor vlastního otce – Erik Rudý zůstal do smrti pohanem. Proto s ním dokonce jeho žena a upřímná křesťanka Thordilda odmítala sdílet lože.

Erik Rudý zemřel roku 1003. Nová skupina osadníků, která připlula z Islandu, s sebou tehdy přivezla epidemii moru. Ta kolonii zdecimovala a Erik patřil mezi její oběti.

Erik Rudý zůstal do smrti pohanem.
Erik Rudý zůstal do smrti pohanem.

Proč mizí vikinské osady?

Uplynulo pět století. Kolem roku 1550 v Grónsku najednou mizí všechny vikinské osady. Historikové tuto záhadu dlouho nedokázali vyřešit. Splynuli osadníci s domorodými Inuity? Anebo vymřeli?

Podle jedné z teorií se počet vikinských kolonistů mohl snižovat kvůli stále se zhoršujícímu podnebí, protože mezi léty 1000 až 1500 docházelo k postupnému globálnímu ochlazování. Badatelé předpokládali, že se Vikingové nedokázali této změně přizpůsobit.

Nakonec snědli psy

Musely to být nesmírně těžké časy. Drsní seveřané, zvyklí na všemožné útrapy, najednou po desítkách umírali hladem. Úrodu obilí jim zasypal sníh. Na zimu nenasušili dost sena a dobytek brzy neměl co žrát. Postupně vybíjeli stáda krav, ovcí a koz.

Jako poslední snědli své velké psy. Pak už jim nezbývalo nic jiného než nasednout do svých dlouhých lodí a vydat se na zpáteční cestu přes Atlantik. Někam, kde přežijí a kde nasytí své rodiny.

Co způsobila „malá doba ledová“

Klimatologové tuto teorii potvrzovali. Přibližně od roku 1100 nastala asi 80 let dlouhá éra, během které klesla průměrná teplota o 4 °C. Pak už se místní podnebí nikdy nedostalo na úroveň doby vikinské kolonizace Grónska.

„Malá doba ledová“ zkrátila vegetační sezony, a třebaže se v Grónsku nikdy neurodilo příliš plodin, znamenalo to najednou ještě méně trávy a sena, ještě kratší období pastvy dobytka.

V zamrzlých fjordech nelze lovit

Ochlazení přineslo víc mořského ledu, který blokoval fjordy a námořní cesty. Tím komplikoval lov tuleňů, a hlavně životně důležitý obchod se Skandinávii, Islandem a Británií.

Grónsko se navíc neobešlo bez dovozu dřeva, které osadníci nutně potřebovali na stavbu lodí a příbytků, ale také na topení. Nějaký čas mohli sbírat naplavené dřevo, ale to nemohlo jejich problém dlouhodobě vyřešit.

Převratný objev

Pak ale přišel s převratným objevem tým dánských a kanadských vědců vedený Janem Heinemeierem z univerzity v Aarhusu, a tuto obecně přijímanou teorii vyvrátil. Vědci zjistili, že se grónští Vikingové lovu v těchto těžkých dobách nevyhýbali, naopak.

Ještě ve 14. století tvořilo 50 až 80 % jejich jídelníčku tulení maso. Badatelé provedli izotopové analýzy 80 vikinských koster nalezených v Grónsku. Zaměřili se na izotopy uhlíku C-13 a C-15, protože z jejich poměru se dá určit původ potravy.

Mladí muži odcházeli první

Z výsledků analýz vyplynulo, že hladem Vikingové opravdu netrpěli a postupná změna klimatu jim v úspěšném lovu nebránila. Osady v Grónsku se přesto vylidňovaly, mezi obyvateli podle analýz koster naprosto chyběli mladí muži a ženy. Ti zjevně odešli jako první.

Bez nich už se ve vikinských osadách nerodily děti a obyvatelstvo vymíralo. Osady se vyprazdňovaly, až zanikly úplně.

Odchod po 600 letech

Proč tomu tak bylo? Podle dánských a kanadských vědců šlo o nechuť k přizpůsobení se novým životním podmínkám. Vikingové by v Grónsku snadno přežili, museli by ale v nových klimatických podmínkách přijmout životní styl Eskymáků, a to neudělali.

Ne proto, že by to nezvládli, ale taková představa se pravděpodobně severským bojovníkům příčila. Jako schůdnější viděli odchod do míst, kde mohli žít i nadále jako Vikingové.

Z těchto důvodů nakonec, po necelých 600 letech od osídlení ostrova Erikem Rudým, severští bojovníci Grónsko navždy opustili.

Související články
Historie velryb je jedním z největších záhad evoluce. Jak tito savci, kteří dýchají plícemi, přišli o nohy a vrátili se do moře? Na tuto otázku se pokusí odpovědět dokument Tajemné údolí velryb v Egyptě, který bude mít premiéru ve čtvrtek 29. února ve 20:00 na televizní stanici Viasat Nature. Všech 90 druhů dnes žijících velryb […]
Mnozí zmiňují divočáky, lišky, jeleny nebo dokonce medvědy. Stále častěji se s divokými zvířaty setkáváme přímo v ulicích měst. Proč se tak děje a zda je za to někdo zodpovědný, to jsou otázky, které necháme na jiných. My se raději podíváme do jiných zemí a prozkoumáme, jaká další zvířata po celém světě se přizpůsobila životu […]
Svět ukrývá mnoho pokladů a tajemství. I když objevitelů, historiků a cestovatelů je hodně, některá pozoruhodná místa jsou stále překvapením pro mnohé z nás. Neprobádané místa Ázerbájdžánu, rozmanitá historie Albánie či úchvatná atmosféra Kypru jsou jedny z míst, která nám mají co nabídnout a vyprávět. Uznávaná historička Bettany Hughes, se vydala prozkoumat pozoruhodné úkazy, o kterých jste možná doposud neslyšeli. Hora, […]
Velká jezera Severní Ameriky jsou zásobárnou pětiny světové sladké vody a páteří obrovského ekosystému, který ze všech úhlů ve třech dílech zkoumá nový kanadský dokument Nezkrocená Velká jezera. V premiéře jej uvidíte na Viasat Nature v pondělí 5. července. Hořejší jezero, Huronské jezero, Michiganské jezero, Erijské jezero, Ontarijské jezero a další menší jezera a řeky […]
reklama
Historie
Stoletý papež zabránil rozpadu církve
V polovině 7. století ve Středomoří vrcholí útoky muslimů. Načas do jejich rukou padne i Sicílie. Jejich nadvláda tam nebude trvat dlouho, ale stačí to, aby z ostrova musela uprchnout většina křesťanských duchovních.   Jedním z nich je i Agatho (577–681), mnich benediktinského kláštera sv. Herma v Palermu. Je mu již téměř 80 let, ale ve svém poslání […]
V Monopolech se hrálo o svobodu
Zajatí britští letci se snaží nedat najevo svou radost. Právě k nim do německého zajateckého tábora doputoval zvláštní dárek – desková hra Monopoly. Nemá jim posloužit jen k ukrácení času. Pomůže jim k útěku.   „Je vaší povinností pokusit se o útěk ze zajetí,“ vtloukali britským vojákům do hlavy při výcviku. Někteří z nich, většinou letci, dostávali za druhé […]
Italské Versailles krášlí sochy z Pompejí
„Už sám palác stojí za návštěvu Itálie,“ skládá francouzský malíř Richard de Saint-Non hold jedné z nejvelkolepějších královských rezidencí světa. Na mysli má Casertu, sídlo vybudované nedaleko Neapole, jež velikostí a nádherou soupeří s Versailles.   Neapolský panovník Karel VII. (1716–1788) pozvedne krabičku s medailony královských podobizen a vloží ji do připraveného otvoru. Před zraky tisíců přihlížejících […]
První pasažéři vlaku si ani nesedli
„Už jedou! Už jedou!“ mává jezdec na koni praporkem, když kluše po železničních pražcích. Za ním supí lokomotiva Active, která později v historii vyfasuje označení Lokomotiva č. 1. Je totiž úplně první, která sveze cestující.   Úterý 27. září 1825 je mimořádně významný den. Železniční inženýr a konstruktér parních lokomotiv George Stephenson (1781–1848) se rozhodl […]
Zajímavosti
Výrobu skafandrů drží v rukou módní značky!
Na návrat lidí na Měsíc čekáme už přes 50 let. Příprava mise Artemis III, která tam má dopravit posádku poprvé i s ženskou účastí, je však v plném proudu! Se startem se počítá nejdříve v září 2026, už teď ale víme, jaké obleky si s sebou astronauti přibalí na procházky po měsíčním regolitu.   Skafandr […]
Kensingtonský kámen: Byli Vikingové v Americe?
Vikingové dodnes fascinují svým bojovým uměním. Tito dávní Seveřané však byli více než jen hrůzu nahánějící nájezdníci. Zbyly po nich promyšlené obchodní cesty a proslavili se jako úžasní námořníci. Opakovaně se jim podaří přeplout Atlantik a osídlit Grónsko a Island.   Objev záhadného kamene s runovým písmem podpoří domněnky, že Vikingové mohli proniknout ještě dál […]
WindRunner: Největší král nebes
Lidé zvedají pohled k nebi. Někteří ukazují prstem, jiní vzrušeně šeptají. Je to pták? Je to Superman? Ne – je to letadlo! Ale jaké! V reklamních sděleních se o něm bez ostychu tvrdí, že je největším, jaké kdy člověk vyrobil! A při pohledu na jeho parametry jim musíme dát za pravdu!   Na počátku je Američan Mark […]
Jak funguje Efekt Streisandové?
Zdá se, že stejně jako existují zákony fyzikální, existují i zákony sociální, které jsou za daných podmínek platné vždy a všude. Zejména, když se nám to hodí nejméně.   Jedním z takových zákonů je Efekt Streisandové, což je sociální fenomén, jehož poučka by mohla znít: „Čím víc něco budete tlačit do stínu, tím víc na […]
Záhady a napětí
Zámek Mokrosuky: Rejdiště místních duchů?
Sedm kilometrů od bývalého královského města Sušice se nachází malá obec Mokrosuky…Málokdo však zřejmě ví, že v tomto klidném, poměrně řídce navštěvovaném koutu vesnické Šumavy se nachází několik skutečně strašidelných míst. Pověsti o nich navíc často mají až děsivě realistické jádro…   Zámek Mokrosuky najdeme na místě dávné vodní tvrzi, a to pravděpodobně už od […]
Černá madona z německého Altöttingu: Dokáže převzít jakékoliv trápení?
Uvnitř malebné Kaple milosti v bavorském Altöttingu stojí ikonická soška Černé Madony. Ročně za ní přicházejí miliony věřících, neboť podle místní legendy do sebe dokáže nasáknout bolest, smutek a trápení každého, kdo ji o to požádá. Skutečně její barva odráží právě její zázračné umění?   Soška vysoká asi 66 cm, oblečená v bohatě zdobeném barokním rouchu, pochází […]
Archeologická záhada: Proč bylo šestileté dítě pohřbeno se 17 zvířaty?
V městské části Slatina na jihovýchodě Brna je v roce 2006 objeven podivný hrob. Archeologové v něm nacházejí kostru asi šestiletého dítěte a stovky kostí zvířecích. O jaká zvířata se jedná? Byla snad rituálně obětována? A jaké dítě bylo uloženo do tak speciálního hrobu?   V roce 2006 objevují archeologové na území dnešního Brna hrob, […]
Nemoc duchů: Stará kletba z indiánských plání?
Co když slabost, horečka nebo ztráta vůle žít nepramení z nemoci těla nebo duše, ale z temného stínu, který se na nás přilepí? Takovou otázku si kladou indiáni napříč celou Severní Amerikou, a jejich odpověď je jasná: Je to možné, a jde o takzvanou nemoc duchů!   Původní obyvatelé Ameriky, zejména kmen Navahů, obecně věří, že duchové […]
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Jennifer Lawrence uvádí kolekci PrimaLuna od Longines
iluxus.cz
Jennifer Lawrence uvádí kolekci PrimaLuna od Longines
U značky Longines není žádným nováčkem, nyní je však mnohem kompaktnější, smyslnější, ženštější. Redesignovaná kolekce PrimaLuna vystihuje vše, čím je značka Longines dnes a čím byla i před sto dvacet
Nejlepší bramborový salát
tisicereceptu.cz
Nejlepší bramborový salát
Dělat si bramborový salát jen na Vánoce by byla věčná škoda. Hodí se vždy samozřejmě k jakýmkoliv řízkům. Suroviny 600 g brambor 3 vejce 4 sterilované okurky středně velká cibule sůl, pepř,
Naštěstí nás brzo opustila!
skutecnepribehy.cz
Naštěstí nás brzo opustila!
Už jsem toho za svůj život viděla hodně, ale takovou ženskou, jako je Jarmila, jsem ještě nepoznala. Bydlela jsem na malém městě, v klidné ulici, kde se všichni znají a mají tu rádi svůj klid. Ten jsme tu ovšem měli jen do chvíle, než se přistěhovala ona. Byla to žena, která dokázala svým jazykem a chováním rozvrátit celou naši
Přišel na zem nový spasitel? Australský pár tvrdí, že je převtělením svatých!
enigmaplus.cz
Přišel na zem nový spasitel? Australský pár tvrdí, že je převtělením svatých!
Existuje celá řada lidí, kteří věří na takzvanou reinkarnaci, tedy, že se po smrti jejich duše převtělí do nového těla. Senzaci pak vyvolalo tvrzení jednoho páru z Austrálie, který tvrdí, že je převtě
Ustojí Gránský obrovský tlak?
nasehvezdy.cz
Ustojí Gránský obrovský tlak?
Každodenní život na plný plyn se může Davidu Gránskému (33) pořádně vymstít. Natáčí seriál Kamarádi, hraje v několika divadlech a ve volných chvílích se věnuje manželce Nikole (32) a synovi Mateovi (3
Bolesti v kyčlích: Nejsou to jen klouby
panidomu.cz
Bolesti v kyčlích: Nejsou to jen klouby
Partie kolem kyčlí nesou tíhu našeho těla a pohybů se všemi důsledky, které to může mít: Nadměrné zatížení i chorobné procesy se zde ozývají citelnou bolestivostí. A oproti běžné představě příčinou zdaleka není jen předčasné opotřebování chrupavky kyčelních kloubů. Bolesti mohou způsobovat také chorobné stavy cév a nervů v okolí kloubů, potíže s bederní páteří
Sklo jako působivý architektonický materiál
rezidenceonline.cz
Sklo jako působivý architektonický materiál
Velkoplošné prvky ze živého transparentního materiálu stavbu osvěžují, propouštějí do jejího nitra spoustu světla, a tím zlepšují kvalitu vnitřního prostředí. Navíc významně ovlivňují vzhled budovy. Tak jako dřevo a kámen v konstrukčních řešeních zdařile zastupuje ocel, výplně z cihelného či jiného zdiva zase velmi působivě nahrazuje sklo. Jeho vizuálního benefitu v podobě zrcadlení oblohy i
Rychlé šípy: Který z pětice měl skutečný vzor?
epochaplus.cz
Rychlé šípy: Který z pětice měl skutečný vzor?
Hltáte příběhy pětice kluků zvaných Rychlé šípy? Možná vás napadla otázka, jestli jde jenom o virtuální ideály nebo opravdu existovala takhle slušná a poctivá parta chlapců z masa a kostí. Pojďme se tedy společně podívat, jak to s nimi opravdu bylo. Skautský vedoucí slavného oddílu Dvojka a vizionář Jaroslav Foglar (1907–1999) v temných časech roku
5 krádeží královských pokladů: Zinscenoval jeden zločin sám panovník?
historyplus.cz
5 krádeží královských pokladů: Zinscenoval jeden zločin sám panovník?
„Ty cetky mají hodnotu sotva šesti tisíc liber,“ směje se Thomas Blood a přítomným padá brada. Na koho však drzý šarm zajatého zloděje královských klenotů zafunguje, je Karel II. Namísto obvyklé mobilizace popravčího tak zločince nejen propustí, ale navíc mu věnuje výnosnou půdu. Chtěl tím anglický král docílit smíru s opozicí, nebo snad byl do
Fungies: Bonbony nesmrtelnosti, které mění svět wellness
21stoleti.cz
Fungies: Bonbony nesmrtelnosti, které mění svět wellness
Houby už dávno nejsou jen součástí kulinářských receptů. Moderní věda potvrzuje, že tzv. funkční houby mají výjimečné účinky na zdraví a vitalitu. Právě na tomto poznání vznikly produkty Fungies – chu
Jak chytře zkrotíte chlapa?
nejsemsama.cz
Jak chytře zkrotíte chlapa?
Kdo vám dá srdce na potkání, kdo je romantik a kdo spíš dobrodruh, s kterým je těžké udržet krok? Máme pro vás skvělé triky, jak muže snadno prokouknete a dostanete z něj to nejlepší. Beran (21. 3. – 20. 4.) Věčný rebel v srdci. Je jako startovní pistole – rychlý, žhavý a nevyzpytatelný. Když se zamiluje, hned to cítíte, a vrhne se do vztahu
TÁBORSKÁ SETKÁNÍ 2025.
epochanacestach.cz
TÁBORSKÁ SETKÁNÍ 2025.
Letošní 33. ročník mezinárodního historického festivalu Táborská setkání bude důstojnou připomínkou dvou loňských významných výročí: 600 let od úmrtí nikdy v poli neporaženého hejtmana Jana Žižky z Trocnova a 40 let partnerství Tábora s německým městem Kostnice. http://taborskasetkani.eu
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz