Úvod
Věda
Planeta země
Historie
Zajímavosti
Lifestyle
Záhady a napětí
Proč opustili Vikingové Grónsko?

Byl to slavný Erik Rudý, kdo osídlil tento ostrov. Vikingové zde několik staletí žili, pak ale zničehonic velice rychle zmizeli. Co se stalo? Šlo o razantní zhoršení podnebí, jak tvrdí vědci? Anebo je vyhnala úplně jiná síla?

Erik Thorvaldsson, zvaný Rudý (950–1003), získal svou přezdívku nejspíš podle rudých vlasů a vousů. Je ale docela možné, že byla inspirovaná spíš jeho prudkou povahou. Erik Rudý byl totiž vyhlášený násilník, a to i na drsné vikinské poměry.

Erikův otec Thorvald Asvaldsson byl farmář a žil na severozápadě Norska v okresu Jaeder. V roce 970 zabil otec Erika Rudého v hádce souseda a musel i se synem opustit rodné Norsko. Oba muži naložili veškerý svůj majetek na loď a odpluli na Island.

Erik Rudý byl velmi prudká povaha.
Erik Rudý byl velmi prudká povaha.

Zasypaný dům a vražda čeledínů

Usadili se v Haukadalu, v jednom ze zálivů na západě Islandu. Erik se oženil s křesťankou Thjodhild, založil farmu a začal hospodařit. S Thjodhild zplodili čtyři děti – dceru Freydís a syny Leifa, Thorvalda a Thorsteina.

Brzy se ale Erik dostal do pořádné šlamastyky. Jeho soused Valthjof jednoho dne obvinil Erikovy čeledíny, že uvolnili mocný půdní val, který zasypal Valthjofův dům. Rozzuřený Valthjof s příbuznými pak čeledíny povraždil.

Krvavá pomsta

Namísto aby Erik vyčkal spravedlnosti od místních autorit, vzal ji do vlastních rukou a zabil Valthjofa i jeho příbuzné. Za to byl celou obcí vyhoštěn a musel se i s rodinou přesunout na sever na malý ostrůvek Öxney.

Tam se ale brzy opět projevila Erikova násilnická povaha. U svého přítele a souseda Thorgesta si uložil několik zděděných ozdobených trámů. Thorgest je odmítal vrátit, a tak Erik přišel a vzal si je sám. Při následné hádce Erik zabil dva Thorgestovy syny.

Byl uznán vinným z dvojnásobné vraždy a althing (islandský parlament) ho roku 982 na tři roky vyhostil ze země.

Tajemné útesy na západě

Erik věděl, že do Norska se už vrátit nemůže. Pak si vzpomněl na vyprávění mořeplavců o útesových březích zhruba 500 km západně od Islandu. Rozhodl se najít zemi, ve které by se mohl trvale usadit, právě tam.

Útesy na západě poprvé spatřil takřka o století dříve legendární islandský Viking Gunnbjorn Ulfsson, syn Ulfa Krakese, když ho tam přihnala bouře. Ten zemi pojmenoval Gunnbjarnarsker.

Erik hledal místo, kde by se mohl usadit.
Erik hledal místo, kde by se mohl usadit.

Vysněná země

Na jaře roku 982 tedy Erik Rudý odplul s patnácti muži hledat zemi, která podle kusých zpráv ležela někde na severozápad od Islandu. Po překonání mnoha útrap plavby nakonec opravdu přistál u břehů Grónska.

Na nejjižnějším cípu založil malou vikinskou osadu a stal se prvním člověkem, který se v Grónsku trvale usídlil. Ze své malinké základny u fjordu Tunulliarfik se po dva roky vypravoval dále na sever a západ země, snažil se dosud nepoznanou krajinu zmapovat.

Objevil místa, kde se dala chovat zvířata, a aby podpořil popularitu této nové země, nazval ji Grönland, Zelená země. A Erik Rudý vlastně ani příliš nepřeháněl.

Ráj na Zemi?

Mořská hladina tehdy ležela o 7 metrů níž než dnes, průměrná roční teplota byla o 3 °C vyšší. Při fjordech plných ryb se rozkládaly úrodné pozemky, na kterých se mohl pást dobytek.

Kožešina a kůže tuleňů, mrožů a ledních medvědů, vysoce ceněné kly narvalů a bílí grónští sokoli – to bylo nejdůležitější exportní zboží, díky kterým Erik Rudý a jeho společníci zbohatli.

Vládce celého ostrova

Erik Rudý založil větší osadu Eystribyggd (dnešní Qaqortoq) na jihozápadě Grónska. Tam ležel jeho výstavní dvorec Brattahlid (Dvůr na strmé stráni).

Druhá část přistěhovalců se vydala na severozápad a o 700 kilometrů dál založila Vestribyggd, Západní osadu (dnešní hlavní město Nuuk). Erik Rudý, divoký a nespoutaný Viking, který byl dvakrát vyhnán ze země kvůli vraždě, dosáhl životního úspěchu:

jako objevitel Grónska se stal náčelníkem nové společnosti. Stal se jarlem celého ostrova. Bral si podíl téměř z každé loupežné kořisti a obchodního zisku ostatních Vikingů.

Zelené louky a lesíky zakrslých bříz

V roce 985 skončilo Erikovo tříleté vyhoštění a on se mohl triumfálně vrátit zpátky na Island. Barvitě a vášnivě tam vyprávěl o krásné a úrodné zemi, o svém Grönlandu, o své Zelené zemi. To aby tam nalákal co nejvíce Islanďanů.

Vyprávěl, jak se „plavil podél bezútěšného pobřeží, až dospěl k úchvatným fjordům, jejichž příkrá úbočí pokrývaly čerstvě zelené louky a lesíky zakrslých vrb a bříz, zatímco z kopců táhnoucích se do vnitrozemí splývaly ledovcové splazy…“ Alespoň tak se o tom dodnes zpívá v severských ságách.

Lodě potopené v bouři

Island tou dobou začal být relativně přelidněný, byl tu nedostatek dobré půdy. Mnozí sedláci se proto rozhodli odplout s Erikem na zaslíbený ostrov.

Když pak v následujícím roce odplouval Erik Rudý z Islandu zpět do Grónska, odjíždělo s ním dalších 24 lodí s více než 500 lidmi. Dorazilo ale jen 14 veslic, ostatní se dostaly do silné bouře a potopily se.

Přesto měli Vikingové štěstí – během konce 10. století, kdy Erik Rudý začal s osidlováním Grónska, převládalo neobvykle teplé a stabilní klima. Led, který by dříve blokoval lodní cesty v severním Atlantiku, se rozpouštěl více na severu.

Chléb a pivo byly vzácností

Islanďané museli v Grónsku i přes tyto příznivé podmínky čelit tvrdým podmínkám. Jako zemědělci se tu živili hlavně chovem dobytka, ale začali se zabývat i lovem zvěře a rybařením.

Erik věřil, že v Grónsku najde podmínky pro pěstování ječmene, ale semenu dovezenému z Islandu se příliš nedařilo. Chléb a pivo byly v Grónsku vzácností. Velkým problémem bylo stavební dřevo, zakrslé břízy a vrby sotva postačovaly jako topivo.

Přes tyto potíže grónské osady rostly a z Islandu připlouvali další kolonisté. Archeologové odkryli mnoho velkých stájí pro dobytek.

Styky s domorodými Inuity (eskymáky) nebyly příliš časté, ti tehdy žili severněji a obě komunity na sebe narážely jen při loveckých výpravách.

Co způsobila bouře na moři

Nejbližším druhem Erika Rudého při osidlování ostrova byl sedlák Herjúlf. Jeho syn Bjarni Herjúlfsson stál u počátku největšího cestovatelského objevu historie. Jednoho letního dne roku 986 totiž Bjarni vyplul z Islandu zpět za svou rodinou do Grónska.

Na moři ale v bouři ztratil směr, minul Grónsko a pokračoval dál neznámými vodami. Bjarni se tak stal prvním Evropanem, který kdy spatřil břehy Severní Ameriky.

Grónsko vypadalo jako ráj na zemi.
Grónsko vypadalo jako ráj na zemi.

Erikův syn Leif Eriksson, objevitel Ameriky

O 4 roky později vyrazil z Grónska na západ i syn Erika Rudého, Leif Eriksson (975–1020), aby našel zemi, kterou Bjarni jen zahlédl.

Kolem roku 1000 koupil Leif od Bjarniho Herjolfssona loď a vydal se s dalšími mladíky najít zemi, kterou Bjarni na západě spatřil. První pokus se Leifovi nevydařil, ale on to nevzdal. Přesvědčení, že Bjarniho neznámá země existuje, ho na moře hnalo znovu.

Začal moudře – putoval kolem grónských břehů k severu, a teprve když na západě zahlédl temný obrys, který mohl signalizovat hledanou zemi, zamířil k němu.

Cesta na jih

Zprvu pluli podél ledovcových polí, až konečně uviděli kamenný, nehostinný břeh a nazvali ho Hellulandem, Zemí kamení. Další pobřeží, ke kterému se přiblížili, už vypadalo přívětivěji. Dali mu jméno Markland, Země lesů.

Pak konečně zakotvili v místě, které hýřilo šťavnatou zelení, a tam přezimovali. Tuhle úrodnou zemi nazvali Vinland, Země vína.

Dítě z Nového světa

Tím ale role synů slavného Erika Rudého v objevování Ameriky ještě nekončí. Do Vinlandu brzy odplul Leifův bratr Thorwald. Vylodil se, založil osadu, tři roky v ní žil, dokonce se mu v Novém světě narodilo dítě.

Pak ale Thorwald v bojích s domorodci zahynul a jeho druhové se vrátili domů. Ani další pokusy Vikingů obsadit nový kontinent nevyšly, a tak z jeho historie vymizeli.

Osada ze severských ság

Kde leží onen vikinský Vinland? Možná nedaleko Bostonu. Alespoň to připomíná pomník, který zde Leifu Erikssonovi postavili v roce 1887. Objevují se však hlasy, že Vikingové dorazili až do Severní Karolíny.

S největší pravděpodobností ale Vikingové tak daleko na jih nedopluli. Na ostrově Newfoundland byla totiž nalezena osada, která odpovídá popisům ze starých severských ság.

Vikingové se určitě dostali na území Newfoundlandu.
Vikingové se určitě dostali na území Newfoundlandu.

Předběhl Kolumba o pět století

Objevil ji v roce 1960 norský badatel Helge Ingstad u dnešního L’Anse aux Meadows. Archeologové zde odkryli zbytky typicky vikinského sídliště z 11. století včetně kovárny a přístřešků pro lodě.

Jedná se o jedinou jednoznačně doloženou vikinskou osadu v Americe. Na půdu Severní Ameriky vstoupil vikinský mořeplavec Leif Eriksson o 5 století dříve než Kryštof Kolumbus (1451–1506).

Do smrti pohanem

Po návratu do Grónska se stal Leif Eriksson křesťanským vyslancem norského krále Olafa Tryggvassona na ostrově. Jeho matka Thjodhild se zase zasadila o vybudování prvního kostela na ostrově.

Leif měl jako misionář úspěch, třebaže narazil na odpor vlastního otce – Erik Rudý zůstal do smrti pohanem. Proto s ním dokonce jeho žena a upřímná křesťanka Thordilda odmítala sdílet lože.

Erik Rudý zemřel roku 1003. Nová skupina osadníků, která připlula z Islandu, s sebou tehdy přivezla epidemii moru. Ta kolonii zdecimovala a Erik patřil mezi její oběti.

Erik Rudý zůstal do smrti pohanem.
Erik Rudý zůstal do smrti pohanem.

Proč mizí vikinské osady?

Uplynulo pět století. Kolem roku 1550 v Grónsku najednou mizí všechny vikinské osady. Historikové tuto záhadu dlouho nedokázali vyřešit. Splynuli osadníci s domorodými Inuity? Anebo vymřeli?

Podle jedné z teorií se počet vikinských kolonistů mohl snižovat kvůli stále se zhoršujícímu podnebí, protože mezi léty 1000 až 1500 docházelo k postupnému globálnímu ochlazování. Badatelé předpokládali, že se Vikingové nedokázali této změně přizpůsobit.

Nakonec snědli psy

Musely to být nesmírně těžké časy. Drsní seveřané, zvyklí na všemožné útrapy, najednou po desítkách umírali hladem. Úrodu obilí jim zasypal sníh. Na zimu nenasušili dost sena a dobytek brzy neměl co žrát. Postupně vybíjeli stáda krav, ovcí a koz.

Jako poslední snědli své velké psy. Pak už jim nezbývalo nic jiného než nasednout do svých dlouhých lodí a vydat se na zpáteční cestu přes Atlantik. Někam, kde přežijí a kde nasytí své rodiny.

Co způsobila „malá doba ledová“

Klimatologové tuto teorii potvrzovali. Přibližně od roku 1100 nastala asi 80 let dlouhá éra, během které klesla průměrná teplota o 4 °C. Pak už se místní podnebí nikdy nedostalo na úroveň doby vikinské kolonizace Grónska.

„Malá doba ledová“ zkrátila vegetační sezony, a třebaže se v Grónsku nikdy neurodilo příliš plodin, znamenalo to najednou ještě méně trávy a sena, ještě kratší období pastvy dobytka.

V zamrzlých fjordech nelze lovit

Ochlazení přineslo víc mořského ledu, který blokoval fjordy a námořní cesty. Tím komplikoval lov tuleňů, a hlavně životně důležitý obchod se Skandinávii, Islandem a Británií.

Grónsko se navíc neobešlo bez dovozu dřeva, které osadníci nutně potřebovali na stavbu lodí a příbytků, ale také na topení. Nějaký čas mohli sbírat naplavené dřevo, ale to nemohlo jejich problém dlouhodobě vyřešit.

Převratný objev

Pak ale přišel s převratným objevem tým dánských a kanadských vědců vedený Janem Heinemeierem z univerzity v Aarhusu, a tuto obecně přijímanou teorii vyvrátil. Vědci zjistili, že se grónští Vikingové lovu v těchto těžkých dobách nevyhýbali, naopak.

Ještě ve 14. století tvořilo 50 až 80 % jejich jídelníčku tulení maso. Badatelé provedli izotopové analýzy 80 vikinských koster nalezených v Grónsku. Zaměřili se na izotopy uhlíku C-13 a C-15, protože z jejich poměru se dá určit původ potravy.

Mladí muži odcházeli první

Z výsledků analýz vyplynulo, že hladem Vikingové opravdu netrpěli a postupná změna klimatu jim v úspěšném lovu nebránila. Osady v Grónsku se přesto vylidňovaly, mezi obyvateli podle analýz koster naprosto chyběli mladí muži a ženy. Ti zjevně odešli jako první.

Bez nich už se ve vikinských osadách nerodily děti a obyvatelstvo vymíralo. Osady se vyprazdňovaly, až zanikly úplně.

Odchod po 600 letech

Proč tomu tak bylo? Podle dánských a kanadských vědců šlo o nechuť k přizpůsobení se novým životním podmínkám. Vikingové by v Grónsku snadno přežili, museli by ale v nových klimatických podmínkách přijmout životní styl Eskymáků, a to neudělali.

Ne proto, že by to nezvládli, ale taková představa se pravděpodobně severským bojovníkům příčila. Jako schůdnější viděli odchod do míst, kde mohli žít i nadále jako Vikingové.

Z těchto důvodů nakonec, po necelých 600 letech od osídlení ostrova Erikem Rudým, severští bojovníci Grónsko navždy opustili.

Související články
Historie velryb je jedním z největších záhad evoluce. Jak tito savci, kteří dýchají plícemi, přišli o nohy a vrátili se do moře? Na tuto otázku se pokusí odpovědět dokument Tajemné údolí velryb v Egyptě, který bude mít premiéru ve čtvrtek 29. února ve 20:00 na televizní stanici Viasat Nature. Všech 90 druhů dnes žijících velryb […]
Mnozí zmiňují divočáky, lišky, jeleny nebo dokonce medvědy. Stále častěji se s divokými zvířaty setkáváme přímo v ulicích měst. Proč se tak děje a zda je za to někdo zodpovědný, to jsou otázky, které necháme na jiných. My se raději podíváme do jiných zemí a prozkoumáme, jaká další zvířata po celém světě se přizpůsobila životu […]
Svět ukrývá mnoho pokladů a tajemství. I když objevitelů, historiků a cestovatelů je hodně, některá pozoruhodná místa jsou stále překvapením pro mnohé z nás. Neprobádané místa Ázerbájdžánu, rozmanitá historie Albánie či úchvatná atmosféra Kypru jsou jedny z míst, která nám mají co nabídnout a vyprávět. Uznávaná historička Bettany Hughes, se vydala prozkoumat pozoruhodné úkazy, o kterých jste možná doposud neslyšeli. Hora, […]
Velká jezera Severní Ameriky jsou zásobárnou pětiny světové sladké vody a páteří obrovského ekosystému, který ze všech úhlů ve třech dílech zkoumá nový kanadský dokument Nezkrocená Velká jezera. V premiéře jej uvidíte na Viasat Nature v pondělí 5. července. Hořejší jezero, Huronské jezero, Michiganské jezero, Erijské jezero, Ontarijské jezero a další menší jezera a řeky […]
reklama
Historie
Churchill chystal útok na SSSR
Zatímco Evropa slaví konec druhé světové války, britský premiér zvažuje další ozbrojený střet. Jak se totiž záhy ukáže, úmluvy z Jalty Sovětům příliš neříkají. Zneužívají síly Rudé armády, která podle všeho nemíní vyklidit rozsáhlá dobytá území ve východní Evropě.   V takovém kontextu začíná Winston Churchill (1874–1965) uvažovat o něčem nemyslitelném – o útoku, který by začal […]
Sixtinská kaple východu: Ohromuje svou barevností?
Moldavskému knížeti Štěpánovi III. teče do bot. V soustavných válkách s Turky tahá za kratší konec. Když už neví, kudy kam, vydává se za poustevníkem Danielem se žádostí o radu. „Za každé vítězství postavím kostel,“ slibuje pak po návštěvě svatého muže.   Svému slovu Štěpán III. Veliký (1433–1504) dostojí. První takový pravoslavný kostel nechává na […]
Vznik Protektorátu Čechy a Morava: Závodil Hitler cestou do Prahy s Háchou?
Hitlerův plán na rozbití Československa vstoupil do poslední fáze. 14. března 1939 Slovensko po jeho nátlaku vyhlásí samostatnost. Téhož dne prezident Hácha odjede spolu s ministrem zahraničí Františkem Chvalkovským vlakem do Berlína, aby zjistil další Hitlerovy úmysly. Doufá, že se mu podaří pro české země zachránit část samostatnosti…   V Berlíně prožije zřejmě nejhorší noc […]
Matematický most: Obešla se jeho stavba bez šroubů?
Postavil ho Isaac Newton a jeho konstrukci navrhl v duchu svých gravitačních zákonů tak důmyslně, že ke spojům jednotlivých prvků nebylo třeba vůbec žádných šroubů a hřebíků. Když ho pak studenti ze zvědavosti rozebrali, již ho nedokázali dát znovu dohromady v původním stavu. To je jedna z mnoha pověstí, které se vážou k tzv. Matematickému […]
Zajímavosti
Baobaby: Stromy, které hubnou
Jejich jméno pravděpodobně pochází z arabštiny, ale najdeme je hlavně v Africe a na Madagaskaru, kde jsou pro tamní obyvatele léčivou dřevinou, tématem legend i předmětem uctívání. Věří například, že pokud utrhnou květ baobabu, sežere je lev. Ale pokud se napijí vody, kde byla namočena jeho semena, uchrání je to před útokem krokodýla.   Tyto […]
Pepř: Král koření s pořádně ostrými lokty
Pokud existuje koření, které nesmí chybět v kuchyni ani na stole, pak je to pepř a platí to po celém světě. V minulosti je nejen dochucovadlem, ale i symbolem bohatství, ceněným platidlem a trnem v oku církvi. A egyptský faraon má pepř dokonce i v nose!   Mleté i celistvé sušené kuličky pepře mají lidé […]
Svátek svatého Rufa: Den, kdy umírají panovníci
S křikem vyrazí vstříc sešikovaným vojákům, o pár hodin později už ale není jeden z nejúspěšnějších českých králů mezi živými. A s jeho mrtvolou se dějí věci! O ani ne 70 let později se situace opakuje, tentokrát nepřátelé propíchají jako řešeto prvního Lucemburka na našem trůnu!   Někdejšího římského konzula Rufa údajně osvítí Bůh, a tak se stane […]
Podivuhodní vodní pavouci: Cítí krabi bolest?
Rozpětí jeho nohou může dosáhnout až čtyř metrů. Rozvážně pochoduje po mořském dně. Pravděpodobně si ale klepetem osobně nepotřesete: žije v hloubce od 50 do 600 metrů! Račte se seznámit alespoň na dálku: velekrab japonský.   Velekrabovi můžeme směle závidět. Dožívá se běžně přes 100 let. A ani na zemi není – obzvlášť v porovnání s lidmi a […]
Záhady a napětí
Útok z hlubin: Potopila německou ponorku UB-85 mořská nestvůra?
Německé ponorky byly za první světové války skutečným postrachem Atlantiku. Jejich torpéda rozsévala zkázu mezi spojeneckými loděmi a bylo velmi těžké je zničit. O to větší překvapení čekalo na námořníky z britské lodi HM Coreopsis II, když se jim zcela bez boje vzdala posádka obávané ponorky UB-85. Jejich plavidlo totiž prý potopila mořská příšera!   […]
Orichalcum: Skutečně je nalezen bájný kov z Atlantidy?
Bájný zaniklý kontinent Atlantida odjakživa fascinuje fantasty, dobrodruhy i seriózní historiky. Kolem Atlantidy tak vzniká celá řada pověstí i konspiračních teorií. Traduje se, že k zániku Atlantidy dochází asi před jedenácti tisíci lety. Skutečně v dávných dobách tento kontinent existuje a jakými znalostmi a dovednostmi asi disponuje?   Dodnes nikdo nezná přesnou polohu Atlantidy, avšak […]
Kameny Ica: Dokazují, že jsme žili s dinosaury?
Na více než 15 000 kamenech s rytinami najdeme údajně potvrzení prakticky všeho, o čem dnešní záhadologové sní. Obrázky zachycují dinosaury, pokročilé lékařské zákroky nebo pokročilé technologie, nápadně připomínající ty moderní. Jsou kameny skutečné? Kdo je mohl vytvořit a co všechno by měly dokazovat?   Peruánský lékař Javier Cabrera Darquea (1924–2001) slaví 42. narozeniny. Mezi dary se […]
Jezírko na Havaji se záhadně zbarvilo dorůžova
Neobvyklý jev od 30. října 2023 trápí správu národní rezervace Kealia Pond na havajském ostrově Maui. Voda v tamním jezírku se zabarvila do jasně růžového odstínu a nikdo zatím netuší proč. Podobné jevy bývají často považovány za znamení ohlašující nějaké nepříjemné události. Jde i tentokrát o předzvěst blížící se pohromy, nebo má vše racionální vysvětlení? […]
Nenechte si ujít další zajímavé články
Velikonoční paráda z prvního kvítí
panidomu.cz
Velikonoční paráda z prvního kvítí
Velikonoce jsou tady! Přinášíme vám několik tipů, jak si je udělat krásné s pomocí prvního kvítí! Ve stejnokroji Že sestava v kabátku stejného střihu dokáže udělat úplně jiný dojem než bez kabátku, platí nejen u vojáčků. Kabátek přitom může být zcela jednoduchý, klidně z papíru nebo pruhu jutoviny. Jarní ikebana Pokud chcete neobvyklou květinovou dekoraci,
Jachta Milano od prémiových Tankoa Yachts má na palubě i kino
iluxus.cz
Jachta Milano od prémiových Tankoa Yachts má na palubě i kino
Italská společnost Tankoa Yachts přináší milovníkům moře nový důvod, proč vyplout na otevřené vody. Jejich nejnovější klenot, 70 metrů dlouhá luxusní jachta Milano, vzdává hold svému italskému jménu -
Jak slavila Zlata Adamovská svoje půlkulatiny?
nasehvezdy.cz
Jak slavila Zlata Adamovská svoje půlkulatiny?
Zlata Adamovská (65) ze seriálu Ordinace v růžové zahradě oslavila narozeniny. A zavzpomínala v té souvislosti, že si pro ni život přichystal dost perných chvil. Všechno jí vynahradila až láska s Pet
Velikonoční boží milosti neboli křehotiny
tisicereceptu.cz
Velikonoční boží milosti neboli křehotiny
Křehké cukroví se na Vysočině nepřipravuje jen na Velikonoce. Sváteční pochoutka prababiček v neděli provoní celý dům. Zkusíte si ho vyrobit také? Suroviny 250g hladké mouky 2 žloutky Kousek m
Září na špici Zlaté pagody přes 5000 diamantů?
historyplus.cz
Září na špici Zlaté pagody přes 5000 diamantů?
Mluví se o ní jako o jednom ze zapomenutých divů světa. Není se ani čemu divit. Šweitigoumská pagoda je úchvatná, obzvláště pak v podvečer, když ji paprsky zapadajícího slunce doslova rozzáří. Její povrch je totiž ze zlata. Použito ho prý bylo větší množství, než jaké tvoří zlaté rezervy v britských bankách. Na její špici se navíc blyští
Jak hořké potraviny prospívají našemu zdraví?
nejsemsama.cz
Jak hořké potraviny prospívají našemu zdraví?
Už naše babičky věděly, že hořká jídla napomáhají celkové pohodě a mají léčivé účinky. Hořké látky konzumované s mírou mohou přinést mnoho dobrého. Od nepaměti se používají především pro své pozitivní účinky na trávení. Nejen bylinky Potravin, které jsou zdrojem hořké chuti, je na výběr mnoho. Jde například o mandle, para ořechy, mák, pohanku, žito, jehněčí maso
Einstein v praxi: K čemu je nám obecná teorie relativity?
21stoleti.cz
Einstein v praxi: K čemu je nám obecná teorie relativity?
Publikoval přes 300 vědeckých prací a dal lidstvu nejslavnější rovnici světa E= mc2. Dodnes patří k největším vědeckým hvězdám, ke zhmotnělé tvůrčí genialitě, protože jeho speciální teorie relativity
Jičínské perly: Staré Hrady a židovský hřbitov
epochanacestach.cz
Jičínské perly: Staré Hrady a židovský hřbitov
Jižně od Jičína v obci Libáň stojí původně gotický hrad s renesančním zámkem Staré Hrady. Stejně jako samotný Jičín i zdejší místo dokonale zapadá do pohádkového kraje. Staré Hrady u Jičína Vybírat si můžeme hned z několika pohádkových prohlídkových okruhů, v nichž se seznámíme s více než čtyřmi stovkami pohádkových bytostí. Čekají opravdu všude. Vypravit se za
Vnuci objevili v mém rodném domě poklad
skutecnepribehy.cz
Vnuci objevili v mém rodném domě poklad
Myslela jsem, že ten dům dokonale znám. Jako dítě jsem ho prolezla od sklepa až po půdu. Přesto vnuci našli pokoj, o němž neměl nikdo ani tušení. Ten dům kdysi postavili mí praprarodiče a já jsem v něm vyrůstala. Proto jsem si myslela, že ho znám dokonale, už můj otec ho měl prozkoumaný a ukázal mi jako dítěti všechny
Moderní rezidence u rovníku
rezidenceonline.cz
Moderní rezidence u rovníku
Rezidence vznikla v rovníkovém Ekvádoru. Betonová stavba rozvržená do tvaru písmene T působí přes svou masivní konstrukci příjemně svěžím, elegantním a odlehčeným dojmem. Tři podlaží, tři obytná kř
11 lebek malovaných krví
epochaplus.cz
11 lebek malovaných krví
K procesu se nedostaví. Sehnal si žiletky… Než vypustí duši, nechá za sebou důležitý vzkaz, nebo si to alespoň myslí. Podřeže si žíly na zápěstí a posledními silami, jež mu i s krví odcházejí s těla, kreslí na zemi cely krvavý pentagram. Mormon, křesťan a nakonec satanista. To vše dohromady je budoucí únosce a vrah
Glore Psychiatric Museum: Straší tu labilní duchové utýraných pacientů?
enigmaplus.cz
Glore Psychiatric Museum: Straší tu labilní duchové utýraných pacientů?
V některých významných muzeích se nacházejí artefakty, které do našeho světa údajně přitahují cizí síly. V jiných se zase objevují přízraky lidí, kteří byli kdysi na těchto místech umučeni k smrti. Mn