I dnes se najde v Rusku spousta lidí, kteří vám budou tvrdit, že Stalin byl v podstatě sympaťák. Ano, „chyby“ se prý staly, ale v jádru to byl dobrý chlap.

Proto je zarážející, že jeden z nejkrutějších diktátorů 20. století byl pohřben tajně a bez jakýchkoli poct.

Generální tajemník Komunistické strany Sovětského svazu Josif Vissarionovič Stalin (1878–1953) vládne Sovětskému svazu pevnou rukou předlouhých 30 let.

Patrně i proto jeho smrt na začátku března 1953 všechny vyděsí – nikdo totiž neví, co se bude dít dál.

Jakmile si sovětské špičky rozdělí moc a gloriola statečného vůdce opadne, zamíří v roce 1961 Stalinovy ostatky tam, kde měl Stalin stanout už během svého života – ke zdi. Vydejte se s EPOCHOU k hrobu jednoho z nejkrvavějších diktátorů všech dob.

Stalin bezmocně chrčí v pokoji

Stalinovi jeho poslední dny na tomto světě rozhodně netřeba závidět. Umírá v bolestech několik dní – jeho nástupci lékaře přivolají příliš pozdě. Navíc jejich zadání zní jasně: udržet ho při životě co nejdéle. Musí si totiž rozdělit moc.

Zatímco Stalin chrčí ve své posteli, jeho pravá ruka, ministr vnitra Lavrentij Pavlovič Berija (1899–1953), se snaží strhnout moc na sebe, a proto se jen pár hodin před Stalinovou smrtí schází v Kremlu Ústřední výbor a rada ministrů!

K moci se Berija opravdu dostane a pár hodin nato Stalin vydechne naposled. A před novým vedením stojí první úkol – kam s ním?

Potoky slz

Celý Sovětský svaz pláče. Všechny země sovětského bloku musí povinně držet státní smutek. Stalinův pohřeb je stanoven na 9. března 1953, a je to pořádná akce!

Všude jsou Stalinovy obří fotky, vedle jeho rakve jsou vystavena všechna vyznamenání, lokomotivy pískají o sto šest a děla pálí jednu salvu za druhou. Celá země je jako zhypnotizovaná.

Zatímco Berija řeční nad studeným Stalinem, před mauzoleem na Rudém náměstí v Moskvě je plno. I když Sověti jsou zvyklí stát fronty na kdeco, nabalzamované tělo jako kdyby je dostávalo do transu. Toho dne je na náměstí údajně ušlapáno 1 500 lidí!

Neptej se a kopej!

Stalinovo tělo putuje vedle těla Vladimíra Iljiče Lenina (1870–1924), ale dlouho tu nepobude.

Už o 8 let později, 1. listopadu 1961, v tichosti a takřka beze svědků, je jeho tělo vyzvednuto, vysvlečeno z uniformy a umístěno do obyčejné dřevěné rakve! O několik desítek metrů dál se už činí pětice vojáků – kopou nový hrob u Kremelské zdi.

Dřevěná rakev se Stalinem je bez poct, bez květin a beze slova potmě spuštěna do hloubky 230 centimetrů. Stalinova rodina se o druhém pohřbu dozví až z novin. A důvod toho všeho?

První tajemník Ústředního výboru Komunistické strany Sovětského svazu Nikita Sergejevič Chruščov (1894–1971) v roce 1956 poukazuje na to, že za Stalinem jsou miliony mrtvých a že jeho tělo spočívající v mauzoleu vedle Lenina je nehoráznost.