Před 50 miliony lety tu bylo moře. Jenže pak se indická kontinentální deska začala posunovat směrem na sever, až narazila na euroasijskou.

V tu chvíli se začaly zvedat vrstvy hornin. A zhruba před 25 až 30 miliony let nad mořskou hladinu vykouklo nejvyšší horstvo světa. Narodil se Himálaj. Jaké jsou jeho nejzajímavější vrcholy?

Nejvyšší – Mount Everest (též Čumulangma – Matka vesmíru, Sagarmátha – Střecha světa)

Výška: 8848 m. n. m.

První výstup: 1953

Britský zeměměřič Sir George Everest se ještě během svého života dočkal vskutku výjimečného uznání za své služby. Hora Peak XV byla v roce 1866 přejmenována na Mount Everest. A od té doby se na tom nic nezměnilo.

Leží na území dvou států – Číny a Nepálu, přičemž oba uznávají její výšku 8848 metrů nad mořem. Původně se mělo za to, že hora měří 8850 metrů, podle posledního, čínského měření z roku 2005 by to mělo být 8844 metrů.

A to přesto, že geologové tvrdí, že každým rokem vyroste o 3–5 mm a posune se o 27 mm na severovýchod. Od chvíle, kdy se lidé poprvé pokusili dobýt vrchol Matky vesmíru, brzy uplyne 100 let.

Průzkumná expedice George Malloryho si v roce 1921 troufla „jen“ na výstup do výše 7060 m. n. m. a poté sestoupila dolů. Další expedice se uskutečnila už v roce 1922 a přinesla několik „nej“. Při prvním pokusu překročili první 3 horolezci výšku 8000 m.

n. m., a to dokonce hned o 255 metrů! Při druhém pokusu dosáhli, ovšem s využitím kyslíkovým přístrojů, dokonce 8326 m. n. m. Při třetím výstupu si hora vybrala svou první daň. Lavina, kterou strhli horolezci, usmrtila 7 nosičů.

První pomyslný skalp Střechy světa si tak 29. 5. 1953 připsali Novozélanďan Edmund Hillary a slavný nepálský Šerpa Tenzing Norgay. První ženou na vrcholu Mount Everest se pak stala Japonka Džunko Tabei 16. 5. 1975.

Nejnebezpečnější – K2 (také Čhogori – Velká hora)

Výška: 8611 m. n. m.

První výstup: 1954

Označení K2 dostala už v 19. století a většina světa ji zná pod tímto názvem. Sem tam o ni kdosi řekne, že je to Čhogori – Velká hora, ale spíš by se pro ni hodil název Hora, která zabíjí.

Žádná jiná osmitisícovka si nevybrala daň v podobě tolika lidských životů, jako právě K2. Poprvé ji 31. července 1954 pokořili členové italské expedice Achille Compagnoni a Lino Lacedelli. Další úspěšná japonská expedice zdolala vrchol K2 až o 23 let později.

O jeden z rekordů se na K2 postaral i legendární český horolezec Josef Rakoncaj. Ten se na její vrchol podíval hned dvakrát, v letech 1983 a 1986. Po prvním úspěšném pokusu se se spolulezcem Agostinem da Polenzou postarali o další nechtěný zázrak.

Okolnosti je přinutily, aby bivakovali jen 50 metrů pod vrcholem. A to je asi poslední pozitivní číslo, které lze v souvislosti s K2 vypíchnout. Ta další hovoří většinou o lidských obětech.

Vysokohorští statistici v roce 2008 spočítali, že do té doby vystoupilo na vrchol K2 305 horolezců. Minimálně 76 zaplatilo svou touhu po zdolání nebezpečné hory svým životem.

Do tragické bilance nejvíce přispěl rok 1986, kdy si Velká hora vyžádala dokonce 13 lidských obětí.

Nejstrmější – Lhoce (Jižní vrchol)

Výška: 8516 m. n. m.

První výstup: 1956

Lhoce je menší siamské dvojče Mount Everestu. Přesněji řečeno, pokud se rozhodnete vystoupit na nejvyšší horu světa klasickou cestou, počítejte s tím, že nějakou dobu strávíte na západní stěně Lhoce. Na jižní straně by na vás čekalo opravdové peklo.

3,2 kilometru dlouhá strmá stěna, na níž dostávají závrať i ti nejodvážnější lezci. Do knihy rekordů byla zapsána jako nejstrmější stěna podobné velikosti na světě. Říká se, že těch, kteří stěnu úspěšně zdolali, je méně než těch, kteří se z ní zřítili dolů.

První pokus o zdolání Lhoce se uskutečnil v roce 1955, ale extrémní vítr a mrazy jej ukončily ve výšce 8100 metrů. Slavnou horu poprvé pokořila až 18. 5. 1956 švýcarská expedice vedená horolezcem Albertem Egglerem. Ta si z Himálaje odvezla hned několik rekordů. Její členové například vzápětí hned dvakrát zdolali i vysněný Everest.

Dlouho nepokořená – Nanga Parbat (též Diamir – Nahá hora)

Výška: 8125 m. n. m.

První výstup: 1953

Na Nahou horu si lidé dělali zálusk už v předminulém století. Vždyť první pokus o zdolání krásky jménem Nanga Parbat uskutečnil už v roce 1895 anglický horolezec Albert Mummery. Začala tím přes půl století trvající etapa marných pokusů o zdolání této hory.

Než na její vrchol vstoupila lidská noha, vybrala si daň v podobě více než tří desítek lidských životů. Hned 16 lidí například zabila lavina, kterou v roce 1937 strhla tragická německá expedice.

Prvním člověkem, který pokořil Nahou horu, byl člen německo-rakouské expedice Hermann Buhl. Jeho sólovýstup bez využití kyslíkového přístroje tenkrát trval neuvěřitelných 41 hodin a byl úspěšně zakončen

3. července 1953. Sestup dolů se změnil v dlouhou noční můru. Během něj se nedobrovolně stal prvním člověkem, který musel přenocovat v otevřeném bivaku ve výšce 8000 metrů nad mořem. Kvůli omrzlinám pak přišel o dva prsty na nohou.

Nejvražednější – Annapurna (Bohyně sklizně)

Výška: 8091 m. n. m.

První výstup: 1950

Desátá nejvyšší hora světa se do dějin horolezectví zapsala děsivou statistikou. Do roku 2009, kdy probíhalo oficiální sčítání, se na její vrchol dostalo pouhých 149 horolezců. Celých 38 % z nich se ale z Annapurny nikdy nevrátilo.

Bohyně sklizně se tak kvůli tomu stala statisticky nejvražednější osmitisícovkou světa. Hora nijak nešetří ani české horolezce.

Pro Jiřího Pelikána (†1988) a Martina Minaříka (†2009), pro něhož měla být dokonce už osmou osmitisícovkou, si připravila trest nejtěžší. Radek Jaroš zase za její pokoření v roce 2012 zaplatil „jenom“ amputací čtyři prsty na levé noze.

V této souvislosti je skoro až s podivem, že se majestátní Annapurna stala první osmitisícovkou, na kterou lidi vystoupili. Stalo se tak 3. června 1950, kdy se až na její vrchol dostali členové francouzské expedice Maurice Herzog a Louis Lachenal.