„Tady je tedy zahuleno,“ povzdechne si uklízečka a několikrát se rukou pokusí odehnat si kouř od tváří. V apartmánu brněnské vily Stiassni je toho dne pro netrénované plíce prakticky nedýchatelno.
Co nejrychleji proto posbírá špinavé prádlo, vysype odpadkový koš a tiše odejde. Takového hosta, jako je Fidel Castro, tu ještě neměli!
Textilní továrník Alfred Stiassni (1883–1961) stavbou vily na kopci poblíž Svratky pověřuje brněnského architekta Ernsta Wiesnera (1890–1971), který studoval ve Vídni.
V době, kdy jej Stiassni na stavbu svého sídla najímá, má již Wiesner značné renomé – navrhl například budovu Moravské zemské životní pojišťovny či místní České banky Union. Rozmyslet si volbu výchozího slohu pro stavbu je pro architekta dílem okamžiku.
Ujme se funkcionalismus, který je v období první republiky zrovna „in“. Po dvou letech na pozemku vyrůstá luxusní patrová vila ve tvaru písmene L a nechybí ani tenisový kurt s bazénem.
Tajná návštěva z Kuby?
Židovský továrník si dům příliš dlouho neužije. Po příchodu nacistů musí i s rodinou domov opustit a v prázdné vile se roztahuje říšská státní policie. Pro mnohé místní je ale vila Stiassni známá spíše jako „vládní vila“.
Tato přezdívka se pro budovu ujme záhy po skončení druhé světové války, kdy začne sloužit jako luxusní reprezentační sídlo pro nejvýznamnější návštěvy. Mezi prvními zde nocuje prezident Edvard Beneš (1884–1948).
Pravděpodobně v červnu roku 1972 sem má během své šestidenní návštěvy Československa zavítat i komunistický revolucionář a pozdější kubánský prezident Fidel Castro (1926–2016).
„Cesta do Brna není zaznamenána nikde v dobových reportážích, chybí například i v nejdelším snímku nazvaném »Šest dní s Fidelem Castrem«, je však podepřena řadou svědectví,“ píše se na oficiálních internetových stránkách vily Stiassni.
