Zřejmě žádná jiná americká, potažmo světová silnice si nevyslouží takový věhlas, jako Route 66. Není to jen kdysi frekventovaná dálnice. Je to obrovský kus nostalgie a faktor, hrající důležitou roli v osudech mnoha lidí.

O její vybudování se zaslouží hlavně byznysmen a člen vládní komise pro dálnice Cyrus Avery (1871–1963) z Oklahomy. Na jeho popud je v roce 1926 otevřena komunikace s plánovanou délkou 3940 km.

Nejprve vede z Chicaga ve státě Illinois do kalifornského Los Angeles a o 10 let později je prodloužena až do města Santa Monika (Kalifornie). Na své cestě prochází osmi státy a třemi časovými pásmy.

Jde tehdy o velký federální projekt, ale výstavba jednotlivých úseků leží na bedrech jednotlivých států.

A tak je částečně založena na existujících automobilových cestách. Po celé délce je zpevněná teprve v roce 1938, ale zato se stane první americkou vozovkou svého druhu, která se tím může pochlubit.

Vytvoří spojení nejenom mezi svými dvěma koncovými destinacemi, ale také mezi stovkami malých měst po celé trase.

Není jen dopravní komunikací, ale také trasou pro přesuny lidí na velké vzdálenosti. Svou zatěžkávací zkoušku v tomto směru úspěšně složí ve 30. letech.

Za novým životem

Tehdy sucho, prachové bouře a hospodářská krize donutí tisíce farmářů především ze středozápadu USA opustit své domovy a vyrazit po Route 66 na západ do státu Kalifornie, přezdívaného „země mléka a medu“, aby si našli práci a obživu.

Další vlna stěhování po této dálnici nastane během 2. světové války, kdy mnoho lidí míří opět do Kalifornie, tentokrát však za prací do továren zaměřených na válečnou výrobu. Poslouží však také americké armádě k přesunům.

Po válce se znovu a ve větší míře rozjede turistický ruch, a tak přibudou nové podniky podél celého okolí dálnice: motely, bistra, restaurace a další turistické pasti.

V roce 1956 podepíše prezident Dwight Eisenhower (1890–1969) zákon o novém systému amerických dálnic.

Route 66 často vede přes centra měst, a tak jsou nutné úpravy tras nebo jsou její úseky rovnou nahrazeny čtyřproudými komunikacemi. Její dny jsou postupně, ale jistě sečteny a definitivně je vyřazena z amerického systému dálnici v roce 1985.

Cesta časem

Na moderních mapách už Route 66 neexistuje. Stále je však možné se po některých úsecích projet díky tomu, že se o ni starají různé spolky a organizace. V mnoha státech vede souběžně s mezistátními komunikacemi.

Nejdelší sjízdný úsek Route 66 je v Arizoně, kde je možné obdivovat krásu Grand Canyonu nebo červené skály Sedony. Po celé délce zachovalé dálnice lze shlédnout různé zachovalé a zrekonstruované objekty, jako jsou čerpací stanice, bistra nebo motely.

Ikonická vozovka se také objevuje v řadě filmů, například Bezstarostná jízda (1969), Rain Man (1988) nebo Malá Miss Sunshine (2006).