Slova vypůjčená z písně Semtex od Jana Vyčítala s nadsázkou charakterizuje jeden z nejúspěšnějších vývozních artiklů komunistického Československa.

Plastická trhavina Semtex byla natolik kvalitní a oblíbená, že se její jméno stalo synonymem jakékoliv plastické výbušniny. Oblibu však bohužel našla i mezi mnoha teroristy.

Za to, že se Semtex mohl zapsat do světových dějin, vděčí druhé světové válce. Speciální jednotky potřebovaly pro svoje akce snadno tvarovatelné, voděodolné a vysoce výbušné třaskaviny, které by se však vyznačovaly bezpečnou manipulací.

První pokusy se uskutečnily se směsí brizantních trhavin spojených s olejem, kaučukem či vazelínou. Postupně byly k trhavinám přidávány další a další látky, zvláště speciální pojiva a změkčovadla, až vznikla „klasická“ plastická trhavina, jakou známe dnes.

Rodí se král

Koncem 50. let se v tehdejším Československu v továrně Explosia v Semtíně daří vyvinout trhavinu určenou především pro vojenské účely.

Dostává jméno B 1. Postupně se však trhavina prosazuje i do civilního sektoru, zvláště pro využití při speciálních destrukčních pracích.

Protože však civilisté na rozdíl od vojáků výrobkům dávají obchodní jména, vzniká jako zkratkové slovo Semtex (SEMTín a EXplosia). Sériová produkce byla zahájena v polovině 60. let.

Do zahraničí ano. Ale jen někam!

Vládní garnitura velice rychle pochopila, že Semtex je výhodným vývozním artiklem. Jeho odběrateli se staly především tzv. spřátelené země „východního bloku“.

Jen do Vietnamu bylo na odminovací a pyrotechnické práce vyvezeno necelých 1500 tun této výbušniny. Po desítkách tun odebírali Maďaři, „východní Němci“, ale také Libye a další státy.

Od roku 1981 byl oficiálně zakázán vývoz do rizikových oblastí a odběrateli mohly být pouze státy Varšavské smlouvy, vojenského uskupení socialistických států.

Ovšem jak velké množství z vyvezeného Semtexu se dostalo do nepovolaných rukou, nikdo ani netuší. Obliba české plastické trhaviny mezi teroristy pramenila zvláště z její nezjistitelnosti.

Teroristické skupiny, leckdy dokonce podporované některými státy, totiž Semtex využívaly k ničivým atentátům na civilní cíle.

Proč se začalo značkovat?

K nejznámějším krvavým útokům proti civilním cílům patří zničení Boeingu 747 americké společnosti Pan Am nad skotským Lockerbie v prosinci 1988.

Plastická trhavina byla prokazatelně použita, ale to, zda šlo o Semtex či nějakou jinou, se nikdy prokázat nepodařilo.

Proto došlo v březnu 1991 v kanadském Montrealu k podepsání Konvence o značkování plastických trhavin pro účely detekce. Československo ji ratifikovalo jako jedno z prvních.

Do Semtexu se tak začal přidávat ethylenglykoldinitrát, později byl nahrazen dimethyldinitrobutanem. Obě látky zanechávají jasnou stopu, a lze ji take detektorem snadno nalézt.

(ZDROJ FOTO: č.1 Wikimedia // č.2 Air Accident Investigation Branch – Air Accident Investigation BranchReport No: 2/1990 – Report on the accident to Boeing 747-121, N739PA, at Lockerbie, Dumfriesshire, Scotland on 21 December 1988 Report name: 2/1990 Boeing 747-121, N739PA)