Je jí sedmnáct, přesto se zdá nejen vznešená, ale také sebevědomá, svůdná a současně dominantní, jak naznačuje její postoj i bičík. A to dva roky předtím, že se stane středem jednoho z největších sexuálních skandálů 18. století.

Britský politik a poslanec Sir Richard Worsley (1751–1805) si 20. září 1775 bere sedmnáctiletou Seymour Flemingovou (1758–1818).

Chtějí dvojportrét a obrátí se na Sira Joshuu Reynoldse (1723–1792), který patří mezi nejdůležitější anglické malíře 18. století. Ten namaluje dva stejně stylizované portréty přičemž ten její se stane jedním z jeho vůbec nejslavnějších obrazů.

Tlumené pozadí dává dramaticky vyniknout postavě, stejně jako červený jezdecký oblek inspirovaný manželovou uniformou a sebevědomý postoj, z něhož dýchá nejen vznešenost, ale také smyslnost a zdání dominance.

Dva roky poté, co je obraz vystaven, je Lady Worsleyová vtažena do jednoho z nejskandálnějších soudních případů 18. století. Ti dva se k sobě totiž nehodí a manželství se velmi brzy začne hroutit.

Jejich první dítě, syn Robert Edwin umírá, otcem dcery Jane, která se narodí v srpnu 1781 je ve skutečnosti soused a Worsleyho přítel Maurice Bisset (1757–1821), v jehož náruči najde Seymour útěchu.

Když spolu o půl roku později uprchnou, Worsley Bisseta zažaluje o likvidačních 20 000 liber (dnes cca 70 000 000 korun). Snaží se přesvědčit soud, že rozbil jeho dokonalé manželství, ale Seymour, aby Bisseta zachránila, odhodlá se obětovat vlastní pověst.

Za pomoci svědectví řady svých bývalých milenců, lékaře Williama Osborna a dalších lidí, ukáže svého manžela jako tyrana, který ji v manželství sexuálně ponižoval, nakazil ji pohlavní chorobou, předváděl ji nahou svým přátelům.

Obrátí žalobu ve svůj prospěch, takže porota Worsleymu přizná jako náhradu pouhý šilink.