Do rukou kata odevzdají svůj život nejen mnozí zbojníci, agenti či revolucionáři, ale i králové a císaři. Jaký osud je přivede až na popraviště? Zaplatí za svou přílišnou ctižádost nebo se stanou oběťmi tehdejšího režimu? Pokuste se spolu s námi najít odpověď…

Znelíbí se manželovi

„Nejsi mi schopna porodit dědice!“ rozkřikne se anglický král Jindřich VIII. (1491–1547) a nenávistným pohledem si změří svou manželku Annu Boleynovou (1501–1536). Od té chvíle to jde s půvabnou brunetkou od deseti k pěti.

Mocný vládce ji nařkne z velezrady a cizoložství a Anna tak v pouhých pětatřiceti letech skončí na popravišti. Důkazy proti ní vypáčí vyšetřovatelé z mnoha mužů u dvora na mučidlech!

Její tělo se povaluje v Toweru

Sedmnáctiletou Janu Greyovou (1536–1544), která zemře z rozkazu anglické královny Marie I. Tudorovny (1516–1558), doprovází na smrt jen služebnictvo.

Přesto si mladičká kněžna nezoufá a ani ve chvíli, kdy má hlavu položenou na těžkém dřevěném špalku, neprojeví sebemenší náznak strachu. Kat ji setne za zdmi Londýnského Toweru, kde se její tělo povaluje až do večera!

Nechtějí mu useknout hlavu!

Život anglického krále Karla I. (1600–1649) vyhasne v lednu 1649 před palácem ve Whitehallu. Tehdejší londýnský mistr popravčí Richard Brandon však odmítne panovníka popravit a zakáže to i svým pacholkům.

Obává se totiž útoků ze strany Karlových věrných. Nesnadného úkolu se tak nakonec chopí dva náhodně vybraní dobrovolníci, kteří v přestrojení, s parukami a v maskách, dílo dokonají.

Svého osudu se nezalekne

Francouzský král Ludvík XVI. (1754–1793), kterého nechají v roce 1793 popravit republikánští revolucionáři, se ke svému osudu postaví velmi statečně. Na pódium prý vystoupí se vztyčenou hlavou, sám si svlékne košili a se slovy: „Lidé, umírám nevinný“ vyčká, až mu čepel gilotiny usekne hlavu.