Uhrančivé temné oči, exotický vzhled a neodolatelný šarm. To jsou vlastnosti, které musí mít filmový milovník.

Americký herec italského původu Rudolph Valentino (1895–1926) je pro role romantických postav přímo předurčen. Do Ameriky se nadějný italský tanečník vydává v roce 1913. Pár let se musí živit jako přístavní dělník, zahradník či poslíček.

V roce 1921 však přesvědčí o svém hereckém talentu ve válečném dramatu Čtyři příšerní jezdci z Apokalypsy a vzápětí začne jít jméno Valentino na dračku. Stává se novým americkým sexsymbolem.

Fanynky šílí v biografech při filmech Šejk, Krev a písek nebo Dáma s kaméliemi. A pak je náhle konec. Rudolph Valentino 23. srpna 1926 v pouhých 31 letech umírá na zánět pobřišnice.

Útok fanynek

Už v době, kdy Valentino bojuje o život v nemocnici, se pod okny srocují davy fanynek. To ale není nic proti tomu, co se děje po jeho smrti.

Zatímco tělo leží v newyorském Pohřebním ústavu Franka Campbella na rohu Broadwaye a 66. ulice, tisíce truchlících obklopují budovu.

Majitel přiživuje Valentinovu popularitu tím, že najímá čtyři herce, vystupující v roli italských tajných agentů, které prý poslal sám Benito Mussolini (1883–1945) k uctění památky svého slavného krajana.

Šílící ženy rozbíjejí okna a pokoušejí se získat alespoň kousek ze smuteční výzdoby. Policie řeší první sebevraždy a nasazuje stovku jízdních strážníků.

Kdo zaplatí hrob?

Pohřeb se koná za účasti významných hollywoodských hvězd. Ulice Manhattanu doslova ucpává na 100 000 lidí, šíří se masová hysterie. To ale není poslední rozloučení s idolem ženských srdcí.

Tělo nyní převážejí do Hollywoodu, kde se 14. září v kostele Dobrého Pastýře v Beverly Hills organizuje další pohřeb. Poslední spočinutí filmové hvězdy je ovšem komplikované.

Ukazuje se, že rozmařilý herec s milionovými příjmy ve skutečnosti stačil bohatství rozházet a má více dluhů než majetku. Hrob ale musí někdo zaplatit.

Nakonec se této role ujímá scenáristka June Mathisová (1887–1927), jedna z nejmocnějších žen v Hollywoodu.