Ještě v počátcích 2. světové války Maďarské království přijímá od Hitlera polovinu území Sedmihradska a o rok později se coby člen Osy podílí na vpádu do Jugoslávie.
Už v roce 1942 však maďarský regent Miklós Horthy vede tajná jednání s britskými diplomaty, která však neuniknou pozornosti německých špehů.
O dva roky později už Rudá armáda začíná ohrožovat hranice a Horthy je v této prekérní situaci vyzván na jednání do Klessheimu, kde je však zajat nacisty, kteří mezitím Maďarsko obsazují a v Budapešti ustavují loutkovou vládu, která začíná tvrdě deportovat maďarské Židy.
Hitler zuří
Tomu Horthy (1868–1957) učiní přítrž až po několika měsících, protože podle oficiálního prohlášení netuší, že tito lidé nejedou na nucené práce, ale na smrt. Odvolává vládu a začíná jednat se SSSR, což Hitler pochopitelně považuje za zradu.
Do Budapešti proto posílá sjednat pořádek v té době už jednoho ze svých nejlepších mužů z jednotky Waffen SS, Otto Skorzenyho. Ten je ne náhodou znám jako „nejnebezpečnější muž Evropy – ne pro to, čeho ve své kariéře dosáhl, ale čeho by dosáhnout mohl.
Opustí národ kvůli záchraně syna
Tak začíná operace Panzerfaust, jejímž cílem je obrátit Maďarské království znovu proti Sovětskému svazu. 15. října 1944, když Horthy oficiálně vyhlašuje příměří, Skorzeny unáší jeho syna a v zemi tak nastává další převrat.
Za jediný den je nucen Horthy abdikovat a vlády se ujímají maďarští fašisté ze strany Šípových křížů v čele s Ferencem Szálasim (1897–1946). Pouhý den nato už je vyhlášen Maďarský stát, který je pochopitelně zcela v područí nacistů.
Rozhlas i Budínský hrad je ochromen a Horthy převezen na zámek Hirschberg v Bavorsku, kde je násilím držen v domácím vězení až do května 1945, kdy je pro změnu zajat americkou armádou.
(Foto: wikipedia.org, shutterstock.com)
