Až se vám bude zdát o nádherné ženě jedoucí v kočáře taženým kočkami, nemějte strach, nezbláznili jste se. To vás jen ve snu navštíví severská bohyně lásky a krásy Freya.

Svátek Beltain je v našich končinách už poměrně známý. Období začátku května, kdy do života vchází smyslnost, sexualita, plodnost a kdy žhne oheň vášně, nenechává chladnými ani seveřany.

Také novopohané na Beltain kladou veliký důraz a spojují si s ním i germánská božstva, přestože se jedná původně o tradici keltskou. Symbolika Beltainu je ale natolik silná, že taková spojení jistě snese.

Svátek je sice už za námi, ale jeho dozvuky v přírodě i v lidském životě jsou stále přítomné. I proto tento čas stále patří severské bohyni Freye.

Rodinná pouta

Její jméno v překladu znamená „Milovaná“ nebo také „Paní“. Podle některých teorií je tedy možné, že Freya není přímo jméno, ale titul. V severské mytologii patří Freya do rodu Vanů, přičemž známější bývají Ásové.

Je dcerou boha moře, větru a plodnosti Njörda a jeho sestry, jejíž jméno není v žádných psaných záznamech zmíněno.

Podobně dvojitý vztah má sama Freya se svým bratrem, bohem prosperity a míru Freyem, který je současně její milenec. Přestože je bohyní lásky, neprožívá v této oblasti vždy takové štěstí, jak by se čekalo.

Její manžel Odr, s nímž má dvě dcery, odejde na dlouhou a dalekou cestu a Freye nezbývají než oči pro pláč. Její slzy však nejsou jen tak ledajaké…

Jantar i zlato

Říká se, že slzy bohyně Freyi mají kouzelnou moc. Ty, které dopadnou na zem, se mění ve zlato, zatímco slzy spojené s vodou se promění v jantar. Toto vyprávění odhaluje další Freyin důležitý aspekt.

Kromě toho, že je bohyní plodnosti, krásy a úrody, je rovněž vládkyní války a čarodějnictví. Vlastně platí za nejmocnější čarodějku v severských zemích. Kupříkladu díky svému sokolímu rouchu se může přeměnit v ptáka.

Co je ale pro Germány stěžejní je, že ovládá zvláštní druh magie bohů Vanů označovanou jako Seid, kterou učí nakonec i rod Ásů. Tento druh čarodějnictví je na severu užíván v předkřesťanských dobách.

Ve znamení svobody

O tom, jak mocná je Freya, svědčí i fakt, že je považována za ženský protipól boha Ódina.  Přestože její charakteristika je v minulosti okleštěná na symbol touhy a smyslnosti, ve skutečnosti Freya přináší pocit neomezené svobody.

Chceme-li se s esencí bohyně Freyi propojit v dnešní době, stačí se rozhlédnout v přírodě kolem sebe. Freye je zasvěceno mnoho rostlin, jako prvosenka, cypřiš, jmelí, mák nebo růže.

Navíc v germánských jazycích je po ní pojmenován pátek, jako třeba anglický výraz „Friday“ – čili den Freyi. Půjdete-li kolem růží, a navíc bude pátek, můžete to brát jako laskavý pozdrav z říše lásky.