Pivo, cibule a chleba. Taková by nejspíš byla vaše snídaně, kdybyste žili ve starém Egyptě. Každý den před odchodem do práce, třeba na stavbu pyramidy. Pokud chcete něco jiného, zaskočte si do Říma – tam dostanete obilnou kaši (tzv.
puls) z pšeničných klasů vařených ve vodě, často i se zeleninou či kousky masa.
Ani Řekové se neodbývají. Už Homér se v 8. století před Kristem zmiňuje o jídle zvaném ariston, přijímaném krátce po východu Slunce, které je opět určeno hlavně manuálně pracujícím. Aby celou denní šichtu zvládli bez vyčerpání!
A co ti ostatní? Ti by měli být s prvním jídlem dne střídmější, jak to platí i po celou dobu středověku. Hlavně církev se na bohatou snídani dlouho dívá jako na obžerství!
Konec půstu!
S příchodem průmyslové revoluce se mnoho dělníků stěhuje do měst. V továrnách stále více lidí pracuje od časného rána. A potřebují se tedy pořádně nasnídat! Postupně se stane snídaně normálním zvykem pro všechny, od ostatních jídel se však zatím moc neliší.
Lidé snídají maso, ryby, pečivo i alkohol. Třeba v Americe nechybí vejce, ústřice, pečená kuřata či hovězí steaky! S příchodem sedavějšího městského života však už tyto snídaně nejsou ideální.
„Zbytečně zatěžujte svůj trávicí systém,“ varuje v první polovině 19. století americký dietní reformátor Sylvester Graham (1792–1851). Doporučuje svůj křehký chléb bez kvásku, z pšeničných otrub a žitné mouky.
Takzvanou Grahamovou mouku si oblíbí i James Caleb Jackson (1811–1895) a v roce 1863 z ní vytvoří první snídaňové cereálie zvané granula.
Snídat, či nesnídat?
„Snídaně je nejdůležitější část dne,“ ozývá se ze strany odborníků v podstatě po celé 20. století „Bez snídaně vám bude chybět energie!“ „Bez snídaně nemůžete zhubnout, protože se nenastartuje váš metabolismus!“ Anebo:
„Kdo nesnídá, ztrácí svalovou hmotu!“
Buďte v klidu, nejnovější vědecké výzkumy většinou naznačují, že to všechno je nesmysl! V roce 2014 například vědci z univerzity v Birminghamu nechají několik týdnů vynechávat snídani skupinu lidí, která se snaží zhubnout.
Na jejich metabolismus to nemá žádný vliv! Ovšem pozor, vědci z Harvardu z porovnávání zdravotních dat několika tisíc nesnídajících mužů zas dojdou v závěru, že mají až o 27 % vyšší riziko infarktu!
Často vám také odborníci budou tvrdit, že vliv snídaně na celkové zdraví nijak významný není.
Co si dáte?
Hlasujete přes to vše pro pořádnou snídani? Souhlasí i lidé z řady zemí světa, kde je snídaně neodmyslitelnou částí kultury. Zatímco v Anglii čekáte slaninu, smažená vejce, houby, fazole či párky, v Japonsku vám donesou rýži, polévku miso a grilovanou rybu.
Ve Franci je to jednodušší, dáte si prostě bagetu a kávu. Milovníci pečiva si pochutnají i v Brazílii, kde se snídají malé kulaté koláčky s kousky sýra (pão de queijo).
A pokud jste na sladké, v Nizozemsku vám přijde vhod chléb posypaný čokoládovou rýží či barevnými kuličkami.
Je libo něco nevšedního? V Peru zkuste tradiční tygří mléko (leche de tigre), šťávu připravenou ze syrové ryby. Na zvláštní ranní nápoj narazíte i v Himalájích – čaj s rozpuštěným máslem z jaka.
