Věda

Soulož jako zdlouhavý proces

Soulož jako zdlouhavý proces

O tom, jak příjemnou a užitečnou činností sex je, není nutno dlouze polemizovat. Přestože o něm laické i odborné kruhy sepsaly již celé stohy knih, jedna stránka lidské sexuality zůstávala po celá staletí neodhalena – proč lidé souloží tak dlouho?

K nalezení odpovědi na tuto otázku se ovšem musíme propracovat přes hledání toho, jak dlouho lidský sex vlastně trvá? Studie mezinárodního vědeckého týmu z roku 2005 přišla se vskutku zajímavými výsledky, když u 500 zkoumaných párů z Nizozemí, USA, Velké Británie, Turecka a Španělska zaznamenala neuvěřitelné odlišnosti, včetně dvou extrémů, kdy byla průměrná délka pohlavního styku některého z párů 33 sekund, zatímco na druhém konci žebříčku činila 44 minut. Pokud přimhouříme obě oči nad lidskou tendencí přehánět a značnou uvolněností během sexu, která pochopitelně může narušit přesnost měření, dostaneme se na průměrnou délku 5 a půl minuty. Přestože se to nemusí zdát jako závratné číslo, příklady z přírody ukazují, že to jde i podstatně rychleji.
Sex je sice příjemný, ale to podle vědců evoluce nebere v potaz, a rozhodně má pro naše časově náročnější radovánky ještě jiný důvod.

Průměrná délka sexu u lidí je 5 a půl minuty.

Pomohla umělotina a javorový sirup

Některé teorie naznačovaly, že by to mohlo souviset s ženskou potřebou dosáhnout orgasmu, což údajně zvyšuje šanci na otěhotnění. Jenže proč by pak trvala cesta k ženskému orgasmu tak dlouho? To je samo o sobě zmatené a odpověď na základní otázku to nenabízí.
Nejzajímavější a zatím též nejpravděpodobnější vědecká teorie na toto téma se zrodila již v roce 2003, když newyorští psychologové v čele s Gordonem G. Gallupem (*1941) využili k testování umělé penisy, vagíny a javorový sirup, který je prý konzistencí nejpodobnější mužskému spermatu. Ukázalo se, že hlavička penisu je tvořena tak, aby při pohybech ve vagíně vytlačovala sperma z vagíny ven. To je podle vědců snaha o boj s partnerčinými předchozími milenci, protože čím déle se muž v její vagině pohybuje, tím více cízího spermatu z ní odstraní.
Takže platí, že čím déle vydrží muž souložit, tím více konkurenčního spermatu před vlastní ejakulací odstraní, a výrazně tak navýší šanci, že právě jeho spermie oplodní partnerčino vajíčko.

Dobře jsou na tom nosorožci, kterým trvá páření běžně i třičtvrtě hodiny. Jenže právě tato schopnost je pro zvířata zároveň prokletím, protože právě kvůli ní pravděpodobně vznikla pověra o zázračných afrodisiakálních účincích nosorožčího rohu.

Poslání, které se míjí účinkem

Nikdo nepopírá, že v současnosti může tento mechanismus působit poněkud zastarale, protože žijeme v době, kdy většina lidí žije v párech, a muž tak zpravidla nemusí s nikým soupeřit. Jenže tak tomu nebylo vždy a minulost byla s největší pravděpodobností natolik rozpustilá, že si to dnes jen stěží dokážeme představit.

Více z Věda

Změří každému teplotu

Věda10.7.2020

Společnost Boston Dynamics vylepšuje své robopsy pro boj proti koronaviru

Věda7.7.2020

Proč chyběla pohřbeným vězňům temena lebek?

Věda3.7.2020

Tábor odjel z Tábora pryč

Věda30.6.2020

Cesta do vesmíru je opět volná

Věda26.6.2020

Pozoruhodná encyklopedie začala vznikat před 360 lety

Věda23.6.2020

Nový Peugeot 2008: Svůdný a chytrý

Věda19.6.2020

Chytré české nabíječky elektromobilů samy komunikují se sítí

Věda16.6.2020

Žil na Madagaskaru

Věda12.6.2020
Věda
Časopis, který by vás mohl zajímat