Věda

Soulož jako zdlouhavý proces

Soulož jako zdlouhavý proces

O tom, jak příjemnou a užitečnou činností sex je, není nutno dlouze polemizovat. Přestože o něm laické i odborné kruhy sepsaly již celé stohy knih, jedna stránka lidské sexuality zůstávala po celá staletí neodhalena – proč lidé souloží tak dlouho?

K nalezení odpovědi na tuto otázku se ovšem musíme propracovat přes hledání toho, jak dlouho lidský sex vlastně trvá? Studie mezinárodního vědeckého týmu z roku 2005 přišla se vskutku zajímavými výsledky, když u 500 zkoumaných párů z Nizozemí, USA, Velké Británie, Turecka a Španělska zaznamenala neuvěřitelné odlišnosti, včetně dvou extrémů, kdy byla průměrná délka pohlavního styku některého z párů 33 sekund, zatímco na druhém konci žebříčku činila 44 minut. Pokud přimhouříme obě oči nad lidskou tendencí přehánět a značnou uvolněností během sexu, která pochopitelně může narušit přesnost měření, dostaneme se na průměrnou délku 5 a půl minuty. Přestože se to nemusí zdát jako závratné číslo, příklady z přírody ukazují, že to jde i podstatně rychleji.
Sex je sice příjemný, ale to podle vědců evoluce nebere v potaz, a rozhodně má pro naše časově náročnější radovánky ještě jiný důvod.

Průměrná délka sexu u lidí je 5 a půl minuty.

Pomohla umělotina a javorový sirup

Některé teorie naznačovaly, že by to mohlo souviset s ženskou potřebou dosáhnout orgasmu, což údajně zvyšuje šanci na otěhotnění. Jenže proč by pak trvala cesta k ženskému orgasmu tak dlouho? To je samo o sobě zmatené a odpověď na základní otázku to nenabízí.
Nejzajímavější a zatím též nejpravděpodobnější vědecká teorie na toto téma se zrodila již v roce 2003, když newyorští psychologové v čele s Gordonem G. Gallupem (*1941) využili k testování umělé penisy, vagíny a javorový sirup, který je prý konzistencí nejpodobnější mužskému spermatu. Ukázalo se, že hlavička penisu je tvořena tak, aby při pohybech ve vagíně vytlačovala sperma z vagíny ven. To je podle vědců snaha o boj s partnerčinými předchozími milenci, protože čím déle se muž v její vagině pohybuje, tím více cízího spermatu z ní odstraní.
Takže platí, že čím déle vydrží muž souložit, tím více konkurenčního spermatu před vlastní ejakulací odstraní, a výrazně tak navýší šanci, že právě jeho spermie oplodní partnerčino vajíčko.

Dobře jsou na tom nosorožci, kterým trvá páření běžně i třičtvrtě hodiny. Jenže právě tato schopnost je pro zvířata zároveň prokletím, protože právě kvůli ní pravděpodobně vznikla pověra o zázračných afrodisiakálních účincích nosorožčího rohu.

Poslání, které se míjí účinkem

Nikdo nepopírá, že v současnosti může tento mechanismus působit poněkud zastarale, protože žijeme v době, kdy většina lidí žije v párech, a muž tak zpravidla nemusí s nikým soupeřit. Jenže tak tomu nebylo vždy a minulost byla s největší pravděpodobností natolik rozpustilá, že si to dnes jen stěží dokážeme představit.

Více z Věda

Sázení stromů kompenzuje produkci uhlíkových emisí

Věda3.4.2020

Auto roku a slastná jízda

Věda31.3.2020

Bude nové muzeum v Praze na Těšnově?

Věda27.3.2020

Whitney Houston „oživí“ technika vynalezená už v polovině 19. století

Věda24.3.2020

Nový Mercedes-AMG GLS: Suverenita nejvyšší úrovně

Věda20.3.2020

Byla vyvinuta látka pro zvýšení imunity

Věda17.3.2020

Zkameněliny velké jako osobní auto

Věda13.3.2020

Podle vědců žili neandrtálci 38 let

Věda10.3.2020

Bílé zlato 21. století

Věda6.3.2020
Věda
Časopis, který by vás mohl zajímat