Jeden z francouzských návštěvníků Londýna si v roce 1698 poznamenal zvláštní zážitek. V ulicích města potkal bizarní procesí, v jehož čele šla žena a nesla figurínu jakéhosi strašáka.

Za ženou kráčel dav, který vyluzoval ohromný kravál pánvemi, hrnci, pohrabáči a dalším domácím vybavením. Když se Francouz ptal, co to má znamenat, zjistil, že žena byla neprávem nařčena z nevěry a takto trestá svého muže.

Moc a názor lidu

Tato podivná ceremonie, která má kořeny už v 15. století, sloužila tedy jako lidový soud a zároveň i trest. Původně však křepčící a rámusící procesí mělo daleko mírumilovnější náplň. Například ve Francii sloužilo jako součást svatebních oslav.

Lidé na vesnicích i ve městech je ale brzy začali využívat k tomu, aby si vyřídili účty se svými sousedy nebo partnery. A úřady tuto lidovou spravedlnost dlouho tolerovaly a respektovaly.

Francouzský název průvodu charivari pak má zřejmě kořeny v latinském výrazu carivarium, kterým byl označován nesnesitelný kravál.

Slaboši jsou pro smích

Z moderního pohledu byli zajímavým terčem šarivari muži, které obvinili z toho, že svou ženu nevedou dostatečně pevnou rukou. Například se o vás rozkřiklo, že vás manželka zfackovala nebo jste jí tolerovali nevěru.

Pro ostatní to znamenalo, že nejste opravdovým pánem domu a okolí vám to dalo najevo veřejným zostuzením. Někdy bylo procesí jen takovým veselým rýpnutím, jindy se však proměnilo v barbarský rej končící násilím a někdy i smrtí.

Místo ostudy smrt

Celkem pochopitelně se stávalo, že se s veřejným zostuzením oběť nedokázala vyrovnat a spáchala sebevraždu. Například ve francouzském Lyonu pak byl v roce 1668 zaznamenán tragický případ ženy, která si vzala mladšího manžela.

Byla kvůli tomu veřejně zesměšňována, nicméně žena se odmítla podřídit názoru většiny a dokonce napadla jednoho z členů procesí, tím si vysloužila další šarivari na svou hlavu. Tentokrát však rozběsněný dav mladého manžela zabil.

Konec procesím

I přes oficiální zákaz úřady šarivari tiše tolerovaly až do 18. století. Vrchnost je v té době začala vnímat jako nebezpečné běsnění lůzy, které se vymyká kontrole, a začala procesí systematicky potlačovat. Nepodařilo se jí to ale docela.

Například v Anglii se ještě v roce 1917 vydali obyvatelé Dorsetu, aby naběračkami a vařečkami potrestali nevěrnou manželku. Tentokrát ale do lidového soudu zasáhla policie a průvod rozpustila.