Střevní červi mohou tlumit zánět v lidském těle, ale jen pokud mají dostatek vlákniny. Bez ní se jejich organismus přepne do jakéhosi hibernačního režimu a ochranný efekt mizí.

Ukazuje to nová studie parazitologů z Biologického centra Akademie věd ČR publikovaná v prestižním časopise Nature Communications.

Střevní parazité byli po většinu evoluční historie běžnou součástí lidského trávicího traktu. V průmyslových zemích v posledních desetiletích téměř vymizeli, což se obvykle vysvětluje zlepšenou hygienou a moderní medicínou.

Současně ale v moderní populaci výrazně přibývá autoimunitních a zánětlivých onemocnění střev. Proto se přibližně před 20 lety vědci začali zabývat myšlenkou využít některé střevní červy jako terapeutický nástroj (tzv. helmintoterapie).

„Výsledky helmintoterapie jsou ale zatím nekonzistentní – někdy červi zánět tlumí a někdy ne…Proto jsme se zaměřili na faktory, které mohou jejich účinek ve střevě ovlivňovat,“ říká Kateřina Jirků z Parazitologického ústavu Biologického centra AV ČR. Ukázalo se, že klíčovou roli hraje složení stravy, především množství vlákniny.

Symbióza ve střevech

Vědci sledovali, jak se střevní parazit chová při různém množství vlákniny ve stravě hostitele.

Jako modelový organismus použili tasemnici krysí Hymenolepis diminuta, která se běžně využívá ve výzkumu interakcí mezi parazity, střevními mikroorganismy a imunitním systémem, hostiteli neškodí, naopak dokáže tlumit zánět.

„Zjistili jsme, že když je ve stravě velký podíl strukturální vlákniny, tasemnice je nejen ve výborné kondici, ale je schopna vyvolávat i protizánětlivou reakci v organismu hostitele.

Když vláknina chybí, tasemnice přechází do úsporného režimu připomínajícího hibernaci u savců a její protizánětlivý účinek mizí,“ uvádí Kateřina Jirků.

Při dietě chudé na vlákninu zůstávaly tasemnice několikanásobně menší, nedosahovaly pohlavní zralosti a neprodukovaly vajíčka.

Genetické analýzy navíc ukázaly, že u těchto červů dochází k rozsáhlým změnám v aktivitě genů spojených s vývojem, metabolismem a reprodukcí.

Strava mění celý střevní ekosystém

Změny ve stravě výrazně ovlivňovaly celý střevní mikrobiom hostitele. Strava bohatá na vlákninu podporovala bakterie spojené se zdravým střevním prostředím.

Naproti tomu západní dieta vedla k nižší pestrosti mikrobů a k rozšíření bakterií spojovaných se střevní nerovnováhou. Tyto rozdíly se promítly i do imunitní reakce hostitele.

Podle odborníků tak výsledky studie znovu ukazují, jak zásadní roli hraje složení stravy pro fungování celého střevního ekosystému.

Zdravotnické organizace doporučují dospělým přijímat přibližně 25 až 30 gramů vlákniny denně, skutečná spotřeba v západních zemích je však často ještě nižší. Pro srovnání – u některých tradičních populací se odhaduje příjem vlákniny až kolem 80–120 gramů denně.

Kde ji najít?

Vláknina pomáhá trávení, zasytí a udržuje střeva v kondici. Nejvíce ji najdete v několika základních skupinách potravin. Skvělým zdrojem jsou například luštěniny, jako čočka nebo cizrna, které obsahují zhruba 10–15 g vlákniny na 100 g.

Velmi dobře si vedou také celozrnné obiloviny, třeba ovesné vločky nebo celozrnný chléb, s obsahem kolem 6–10 g na 100 g. Pokud chcete opravdu koncentrovanou dávku, sáhněte po semínkách – chia nebo lněná semínka mají klidně 20–30 g vlákniny na 100 g.

A zapomínat byste neměli ani na ovoce, třeba maliny nebo hrušky se slupkou, které dodají asi 3–7 g vlákniny na 100 g.

Nedostatek vlákniny přitom ochuzuje střevní mikrobiom, který má podle řady studií vliv nejen na zdraví trávicího traktu, ale i na fungování imunitního systému, mozku i psychiky.

Nerovnováha střevních mikroorganismů je dnes spojována například se zvýšeným rizikem alergií, depresí, úzkostí či neurodegenerativních onemocnění, včetně Alzheimerovy choroby.