Sůl. Když ji máme málo, hrozí nám křeče a vyčerpání organismu. Když moc, zvětšuje se riziko infarktu a mozkové mrtvice. Pomáhá nám, nebo škodí? Svět na dlani zjistil, jak to vlastně se solí je.
Tuhle scénu jste už v kině či televizi nejspíš viděli. „Mám tě ráda jako sůl,“ říká s nevinným úsměvem princezna. A co na to pan král? „Zbláznila ses? Stráže! Do věže s ní! Ta holka mě chce zabít!“ Že přeháníme? Ne tak úplně. Soudě podle moderních výzkumů, nebylo by jeho veličenstvo daleko od pravdy.
Pomáhá na chodníku i v jeskyni
Ale buďme spravedliví. Člověk kuchyňskou sůl (pro milovníky chemie NaCl, chlorid sodný) ke svému životu naprosto nutně potřebuje. Minimálně proto, aby se v zimě dalo na našich cestách vůbec jezdit a na chodnících chodit. Tak jí ve sněhu utopíme asi nejvíc.
Bez soli by se určitě neobešli ani v kosmetickém či farmaceutickém průmyslu. A těm, kteří sem tam zajdou do solné jeskyně, se hned o něco lépe dýchá. A také se tam lépe zbavíte chronických zánětů nebo vleklých kožních onemocnění.
Nervy bez soli vzruchy nepřenášejí
Ten, kdo občas dostane pořádnou křeč do lýtek, ví sám, jak je dostatek soli pro naše svaly důležitý. Našemu žaludku zase pomáhá vytvářet dostatek kvalitních žaludečních šťáv.
A naše nervy, pokud jsme je zapomněli pořádně osolit, dokonce vyhlašují pomyslnou stávku. Řečeno odborněji, dochází k problémům, či dokonce k přerušení přenosu nervového vzruchu.
A pokud v našem těle sůl dojde, třeba kvůli dlouhodobým průjmům či extrémní fyzické námaze, můžeme se dočkat silných křečí či úplného vyčerpání organismu.
Vypěstovali jsme si parádní závislost
Dá se říct, že my lidé jsme si už dávno na soli vypěstovali docela slušnou závislost. Můžou za to naše mlsné jazýčky. Ruku na srdce, kolik z nás si dovede opravdu představit, že bychom si nemohli osolit ani polévku.
Pravda, doba, kdy jsme věřili na to, že nejlépe se dá konzervovat maso solí, je už pryč. Ale zvyk sáhnout automaticky po slánce, jakmile se na stole objeví jídlo, nezmizel.
Záludné polotovary šetří čas, ne sůl.
Slanečci už nejsou v módě, ale jsou tady místo nich jiná, neškodně se tvářící pokušení. Česky se jim říká třeba polotovary. Potřebujete uvařit polévku, po které se vaše děti utlučou? Stačí přidat vodu a občas zamíchat.
S dokonalou omáčkou ze čtyř sýrů je to podobné. Co už většina výrobců v reklamě neuvádí, je to, že ochutili své zázračné výtvory pořádnou porcí soli. To samé platí i pro masové konzervy, které si ještě pořád rádi vozíme na dovolenou.
Doporučenou dávku sníme během jednoho jídla
Každému je jasné, že takové chipsy bychom měli dát na černou listinu. Ale to platí i pro úplně obyčejné rohlíky či housky, které vám pekaři posypou solí. Pokračovat můžeme dál. Polévkové koření a další dochucovadla, uzeniny včetně šunky.
Paštiky, ale i „plesnivé sýry“, nakládaná zelenina i některé minerální vody. To všechno dokáže udělat v našem organismu pořádnou paseku. Odborníci tvrdí, že denní doporučenou dávku, 5 gramů soli, do sebe dostaneme například během oběda. A co ostatní jídla?
Začíná to otoky
Pro sůl se přezdívka „plíživý zabiják“ docela přesně hodí. Toho, že je vaše tělo přesolené, si vlastně dlouho nemusíte ani všimnout. Tahle nemoc totiž ze začátku nebolí.
Pokud ale zpozorujete, že vám častěji než dříve otékají nohy, měli byste zbystřit pozornost. Zvlášť, když váš lékař zjistí, že proti minulé návštěvě máte o dost zvýšený tlak. Pak se důrazně ozvou vaše ledviny.
Končí infarktem či mrtvicí
Ještě je u vás všechno v pořádku? Nemusí to trvat dlouho.
V případě, že i pak budete ke stolu usedat se slánkou v ruce, brzy vás mohou odvézt houkající sanitkou do nemocnice s infarktem, mozkovou mrtvicí či kolapsem ledvin. A co hůř, následky vaší nehynoucí lásky k soli jsou doživotní. A případný restart poničeného organismu může trvat léta.
Osolte si baštu bylinkami
Co dál? Odstraňte ze stolu slánku a návštěvy upozorněte, že u vás se odteď vaří bez soli. Omezte polotovary na vašem jídelníčku. Vyzkoušejte vaření na páře. Surovinám tak zůstane víc původní chuti a nikoho ani nenapadne shánět se po soli.
A těm, co by takto nechutnalo, nabídněte krabičku poslední záchrany. Místo soli v ní ale gurmán najde voňavé bylinky. A ještě něco. Solit samozřejmě můžete. Ale s mírou. Tak dobrou chuť.
