Velké šelmy to ve střední Evropě nemají snadné. Medvěd, vlk i rys sice prokázali svou houževnatost a snaží se o návrat do míst, odkud je člověk vytlačil. Zdaleka však ještě nemají vyhráno.

Co se týče rysů, v současnosti žijí na území České republiky na několika od sebe izolovaných místech. Na tuto plachou kočkovitou šelmu lze narazit v Beskydech, Jeseníkách v Krkonoších a nejpočetnější populace žije na Šumavě.

Rys je však nadále velmi ohroženým druhem, jehož největším nepřítelem jsou pytláci. Ale na rysa si brousí zuby i myslivci, kteří by jej rádi viděli jako zvěř, jež je možné legálně odstřelit.

Alespoň takové zjištění vyplynulo z předloňského výzkumu  Katedry myslivosti a lesnické zoologie pražské ČZU.

Rys rozhodně není nějaká roztomilá kočička na hraní a mazlení. Dospělý karpatský rys samec váží průměrně 25 kg, samice 19 kg. Dorůstá délky jednoho metru a zbarvení jeho srsti je značně variabilní.

Charakteristickým znakem rysa jsou licousy a štětinky na uších. Má skvělý sluch i zrak a jen málokdy poskytne turistům v horách alespoň krátkou příležitost jej spatřit.

Na Šumavě může mít rys ideální podmínky k životu, samozřejmě za předpokladu, že ji developeři nepromění na víkendovou oblast majitelů luxusních haciend. Nejvhodnější životní podmínky nachází rys právě v hustých lesích středně vysokých hor.

Les mu totiž nabízí dostatek úkrytů. Jediné, co ve svém revíru opravdu nesnese, jsou lišky a jeho příbuzné kočky, které bez milosti pronásleduje. V žaludku jednoho uhynulého slovenského rysa byly dokonce nalezeny liščí ostatky. Jinak rys spíše preferuje spárkatou zvěř.

Osud českého rysa ostrovida budí pozornost po celé Evropě. Na budoucnost jeho šumavské populace se zaměřil výzkum vědců Z Německa, Polska a Ruska.

A i když na Šumavě žije v současnosti kolem 65 rysů, nově vydaná studie naznačuje, že se tajuplné šumavské přírodě může stát, že o rysa přijde…

Šumava má totiž z rysího hlediska zásadní problém. Zdejší populace je od ostatních izolovaná a genetická variabilita místních rysů tak není příliš vysoká.

A i když zde rysů zatím není zas tak málo, je to právě nelegální odstřel a pytláctví, které zamezuje rozšíření šelem do širšího okolí. Rys přitom nezpůsobuje žádné extrémní hospodářské škody, lidé jej mnohdy střílí

pro pouhé své potěšení z lovu. Že se rys ze Šumavy postupně vytrácí, svědčí i fakt, že ještě před patnácti lety žilo na jejím území 100 jedinců. Úbytek je tedy více než znatelný a vědcům dává za pravdu…