Nekompromisní, rychlý a obratný – tak se dá charakterizovat letoun Supermarine Spitfire, který se stane miláčkem britské veřejnosti už v době, kdy za bitvy o Británii brání nebe nad Anglií a svádí těžké a urputné boje se stíhacími letouny nacistického Německa.

Díky svým bojovým schopnostem a skvělé ovladatelnosti si získá oblibu nejen britských, ale i kanadských, amerických i ostatních spojeneckých pilotů…

Britský letoun Supermarine Spitfire slouží v průběhu celé 2. světové války a jeho verze jsou čím dál tím rychlejší a výkonnější – zprvu s motory Merlin, později Griffon. „Spitfire byl průběžně upravován také z důvodu, aby splnil všechny druhy požadovaných určení – sloužil jako neozbrojený fotoprůzkumný letoun, později jako stíhač pro malé i velké výšky a existovala dokonce i jeho námořní verze,“ zmiňují se odborníci.

Celkem je letounů typu Spitfire vyrobeno více než 20 000, RAF svůj poslední vyřadí až v roce 1954.

Legenda vojenského letectví

Supermarine začne s vývojem své první stíhačky v roce 1931, typ Spitfire je však do služby zařazen až koncem roku 1938. Je mimořádně výkonný a rychlý a společně s Hurricany sehraje významnou roli v bitvě o Británii.

„Po relativně dlouhý čas měly oba letouny při německých náletech úkoly rozdělené.

Výkonnější a obratnější Supermarine Spitfire zaměstnávaly stíhačky nepřítele a odolné Hawker Hurricane rozbíjely svazy bombardérů,“ píše současný autor Tony Holmes. Nejčastěji jsou Spitfiry nasazovány v Evropě, ale později i v Tichém oceánu. Mimo RAF slouží kanadskému, australskému a dokonce i novozélandskému letectvu!

Osvědčí se i námořnictvu

Existuje také námořní verze Spitfiru – Supermarine Seafire, určená pro startování z letadlových lodí.

První palubní verze však vzlétne až v lednu 1942. „V době, kdy probíhaly boje v Norsku a Spojenci ztratili všechna tamní pozemní letiště, přišlo RAF s nápadem přebudovat Spitfiry na plovákové stíhací letouny, schopné operovat z mořské hladiny v oblastech, kde nebylo možné nasazení letadlových lodí,“ podotýkají odborníci.

Pár těchto strojů je skutečně postaveno, ale v boji nejsou nikdy nasazeny. Samotný Seafire nicméně slouží až do roku 1952.