Extáze, bobule, taneční droga, to je MDMA, bez kterého v minulosti nejede žádná party. Jde totiž o nejrychlejšího „prolamovače ledů“, po jehož užití je člověk empatický, otevřený a pusa mu jede na plné obrátky.

Z jeho krásných barviček a opojných účinků lidé těží do roku 1985, kdy se dostává na černou listinu. Nejenom, že nevědí kdy přestat, ale zážitek si navrch neváhají pojistit alkoholem, čímž si koledují o psychózu, dehydrataci, zmatenost nebo halucinace.

Stačí požít víc než 0,25 gramu a už jde o hazard s mozkovými buňkami. V případě 1 gramu hrozí smrt.

Kvůli tomu se nad možnými benefity nikdo nepozastaví, dokud se americký Národní úřad pro kontrolu obchodu s drogami, společně s vědci z University of South Carolina, nerozhodne zkoumat jeho vliv na depresi a posttraumatickou stresovou poruchu.

Hokus pokus

Pokusnými králíky se stanou váleční veteráni, hasiči nebo policisté, kteří nemají minulost dosud vyřešenou. Jen každý den si 22 z válečných veteránů sáhne na život, protože jejich léčba je příliš nákladná a nemohou si ji dovolit.

Pod odborným dozorem, v rámci terapeutických sezení, jim je náhodně podáváno 30, 75 nebo 125 miligramů MDMA. Nikdo netuší, kolik miligramů vlastně dostal. Jen bílé pláště vědí, že ti, na které vyjde „pouhých“ 30 miligramů jedou na placebu.

Výsledky předčí veškerá očekávání. Výskyt deprese se podaří snížit v průměru o 60 %.

Manželé na stopě

Podobný úspěch slaví i studie manželů Annie a Michaela Mithoeferových, která se zaměřuje na osoby trpící posttraumatickou stresovou poruchou.

Ta v roce 2009 dotáhne do cílové rovinky už druhou fázi klinického testování.

Oproti zajetým medicínským způsobům, na které reaguje, ať už pozitivně či negativně, méně než 40 % pacientů, stačí pouze dvě sezení společně s MDMA a u 83 % pacientů není po třech měsících po nějaké stresové poruše ani památky.

Aby šířili revoluční metodu dál, neváhají v rámci psychoterapie školit a informovat ostatní kolegy.

Přínos extáze vidí Mithoeferovi především v jeho schopnosti prolomit bariéry a umožnit tak pacientům promluvit i o nejskrytějších, nejtíživějších traumatech, a tím jim dát jednou pro vždy sbohem.

Převzatá inspirace

Když se roku 2016 v České republice koná konference Beyond Psychedelics, psychiatr z Anglie Ben Sessa nemůže chybět.

Jako první totiž zkouší zlomit závislost na alkoholu pomocí MDMA. Podle něj i alkoholici prošli nějakým traumatem a potřebují se s ním nějak vyrovnat. Další z vědců by rádi otestovali jeho účinky při zmírnění úzkostí u smrtelně nemocných pacientů.

V tuto chvíli vše závisí na klinických testech. Právě z nich má být jasné, zda se MDMA stane oficiálním lékem. Pokud vše půjde jak má, je reálná šance, že se v USA nastane změna kolem roku 2021.