Jedna z podrobnějších studií z nedávné doby zaměřená na jídelníček velkých bílých žraloků odhalila fakt, že zkoumané paryby tráví u dna mnohem více času, než se lidé dříve domnívali.

Studie byla zveřejněna 8. června v odborném časopise Frontiers in Marine Science a jedná se vskutku o důležité poznatky v migračních zvycích a stravovacích návycích těchto živočichů.

Co se skrývá v bříšku?

„V žaludcích žraloků jsme našli zbytky různých druhů ryb, které obvykle žijí na mořském dně nebo se ukrývají v písku. To znamená, že žraloci musí strávit velkou část svého času hledáním potravy těsně nad mořským dnem.

Stereotyp hřbetní ploutve lovícího žraloka nad hladinou zřejmě není příliš přesným odrazem reality,“ sdělil médiím hlavní autor Richard Grainger z University of Sydney.

„Zjistili jsme, že pro mladé žraloky jsou hlavní kořistí ryby ze středně hlubokých vrstev vody – zejména je to losos australský.

V jejich žaludcích jsme ale našli důkazy, že i oni se živí zvířaty z mořského dna nebo jeho blízkosti,“ doplnil svého kolegu další výzkumník Vic Peddemors.

Mnoho žraloků padlo

V programu NSW Shark Meshing program bylo celkem uloveno 40 mladých žraloků, u kterých byl následně zkoumán obsah žaludků. Díky tomu mohli vědci vytvořit podrobnou nutriční tabulku.

Zjistilo se, že strava žraloků je různorodá, badatelé našli zbytky lososů, úhořů, cípalů, pyskounů, melang a dalších ryb. „Zjistili jsme ale, že důležitou složkou jejich stravy jsou také paryby – včetně malých rejnoků.

Loví také manty, ale to může být pro žraloky obtížné vzhledem k tomu, jak rychle dokážou plavat,“ píše se ve studii.

„Lov větší kořisti, včetně jiných žraloků a mořských savců, jako je delfín, není pravděpodobný do doby, dokud žraloci nedosáhnou délky asi 2,2 metru,“ doplnil Grainger.

(FOTO: wikipedia.org, vcsd-jub.com, shark.net)