Úvod
Věda
Planeta země
Historie
Zajímavosti
Lifestyle
Záhady a napětí
Tajnosti hradu Karlštejna – Co nevíte o našem nejznámějším hradu?

Jeden z nejvýznamnějších českých hradů – Karlštejn – stojí kousek za Prahou již téměř sedm set let.

Za tu dobu viděl a zažil mnohé, od svého zakladatele krále a císaře svaté říše římské Karla IV.přes husitská vojska, která se ho marně pokusila dobýt, švédská vojska, kterým se hrad na konci třicetileté války téměř dobýt podařilo, až po miliony turistů, kteří hrad v průběhu staletí navštívili.

Monumentální stavba dodnes ukrývá mnohá tajemství, která se stále nepodařilo rozklíčovat. Kdo byl vlastně architektem celého hradu? A jak to, že se husitům ani po několikaměsíčním obléhání nepodařilo obranu hradu prolomit?

A co ženy, o kterých z Noci na Karlštejně víme, že na hrad nesměly? Bylo to opravdu tak?

Byl hrad vůbec vybudován za císaře Karla?

Tajemství hradního architekta nejspíš zůstane záhadou navěky, protože se nedochovaly dobové plány hradu. Proč? To taktéž nikdo neví.

S největší pravděpodobností je nechal zničit sám Karel IV. Hrad se totiž stal pokladnicí korunovačních klenotů a panovník si nemohl dovolit, že by hrad snad někdo odhalil.

Jeho poloha byla přísně střeženým tajemstvím a dodnes, když se ke Karlštejnu vydáte od vlakového nádraží, ho až do poslední chvíle neuvidíte, je totiž chytře ukryt mezi okolními kopci.

Neční tak do výše, jak bylo pro středověké hrady typické, a už jen tím je velmi specifický.

V odborných kruzích se v souvislosti s Karlštejnem často skloňuje jméno Matyáše z Arassu, který pobýval na Karlově dvoře a byl jeho oblíbeným architektem, bohužel se jedná pouze o spekulace.

Nabízí se také řešení, že stavba hradu vůbec nezačala za vlády Karla, ale již za jeho otce Jana Lucemburského.

Pokud by totiž byla stavba skutečně zahájena roku 1348, jak se můžeme dočíst v kronice Václava Hájka z Libočan, byl by monumentální hrad vystavěn za pouhých sedmnáct let.

To se zdá být téměř neuvěřitelné vzhledem k tomu, že všechen materiál musel být na takzvanou Kněží horu, na níž hrad stojí, vytažen buď ručně, nebo za pomoci hospodářských zvířat.

Bohužel se nedochovaly původní plány stavby.
Bohužel se nedochovaly původní plány stavby.

Nešťastní kutnohorští havíři

Co už ovšem spekulací není, je záhada karlštejnské studny. Ta, ač je téměř osmdesát metrů hluboká, neobsahuje žádný pramen. Karel IV. se však nechtěl vzdát strategického místa, kde hrad nechal vystavět, a rozhodl proto, že se tento problém vyřeší alternativně.

U paty studny nechal vyhloubit tunel, jakousi štolu, která takzvanou studniční věž propojovala s Budňanským potokem, který pod hradem teče dodnes. Studna tedy nefungovala jako studna, ale spíše jako obrovská cisterna, do níž vodu přiváděl právě tento potok.

Samozřejmě se jednalo o přísně střežené tajemství – kdyby se prozradilo, že pevnost ukrývající korunovační klenoty, svaté relikvie, vzácné obrazy a další poklady nemá něco tak zásadního, jako vlastní přívod pitné vody, nebylo by nic jednoduššího než vodu v potoce otrávit, počkat, až posádka padne, a hrad dobýt.

Říká se proto, že Karel IV. nechal všechny kutnohorské havíře, kteří studnu hloubili, pobít, aby si tajemství karlštejnské vody vzali s sebou do hrobu.

Do hradniční studny musela být voda přiváděna z blízkého potoka.
Do hradniční studny musela být voda přiváděna z blízkého potoka.

Neúspěšná obléhání

Ukrytí hradu mezi okolními kopci prý přidělalo mnohé vrásky na čele i husitským vojákům, které vedl nezkušený synovec litevského velkoknížete, Zikmund Korybutovič. Hovoří se o tom, že vojsko hrad nejdříve dvakrát přešlo, a nalezlo ho až napotřetí.

Zde se ukazuje, jak se výhodné umístění Karlštejn může velmi rychle proměnit v zásadní nevýhodu, protože v okamžiku, kdy se husitům podařilo ho nalézt, bylo velmi jednoduché ho obklíčit tím, že se usídlili na okolních kopcích.

Obléhání trvalo půl roku, od května do listopadu a dodnes není jasné proč husité své snahy nakonec vzdali a odtáhli, aniž by se hradu vůbec dotkli. Říká se, že vyhladovělá hradní posádka neviděla jiné východisko než husity převést.

Zabili posledního kozla, „oblékli“ ho do srnčí kůže a k husitským velitelům vyslali posla s tímto darem.

Vymysleli si lest – na hradě se prý ženil jeden z členů posádky a chtěli mu vystrojit hostinu, proto obléhající vojáky požádali o přerušení obléhání a jako dar jim poslali právě přestrojeného kozla.

Ač v hradě už téměř umírali hlady, celou noc hlaholili a veselili se, aby se zdálo, že veselí je v plném proudu.

Husité, když to viděli, usoudili, že pod hradem musí být tajná chodba, díky které si hradní obyvatelé obstarávají zásoby, a s nepořízenou odtáhli zpět do Prahy.

Naproti tomu Švédové byli výrazně úspěšnější, na konci třicetileté války dobyli velkou část hradu, ale přesto jim do rukou nepadl celý.

Vzhledem k lepšímu vybavení švédské armády a také k tomu, že v polovině 17. století už Karlštejn nebyl pro panovnický rod tak důležitý, se jim podařilo proniknout do valné většiny stavby. Jediná část, která jim odolala byla Velká věž.

Není přesně jasné, z jakého důvodu, ale připisuje se to jednak samotné konstrukci hradu – byl stavěn jako série tří jednotlivých pevností, aby se mohl v případě potřeby bránit i odříznutý od zbytku hradu, a jednak tomu, že Švédové byli odvoláni do Prahy, aby pokračovali v plenění právě tam.

Hrad byl sice v dezolátním stavu, avšak i toto obléhání přestál, kaple svatého Kříže tak nikým nikdy nebyla dobyta, a nejspíš i proto se v ní dodnes zachovaly původní obrazy z dílny mistra Theodorika, které představují největší sbírku gotického nástěnného umění na světě.

Pokud by se do Velké věže Švédové dostali, všechny poklady, které se dodnes dochovaly by pravděpodobně nebyly zachovány na našem území, ale byly by vystaveny ve Švédsku spolu s další válečnou kořistí z dob třicetileté války.

Dobyvatelé často nemohli hrad najít.
Dobyvatelé často nemohli hrad najít.

Jak to bylo se ženami?

Podle notoricky známého muzikálu Noc na Karlštejně známe příběh o tom, jak čtvrtá manželka Karla IV., Eliška (či Alžběta) Pomořanská, tajně trávila čas na hradě přesto, že její muž zakázal přístup všem ženám do hradu.

Jenže realita je odlišná. Ženy na hrad směly, omezení se podle dobových dokumentů vztahovalo pouze na velkou věž, kde, podle jednoho z výnosů „muži se ženami na lože uléhati nesmějí, i kdyby manželkami jejich byly“. Tento zákaz je velmi jednoduše vysvětlitelný.

Velká věž nejen, že ukrývá Kapli svatého Kříže, nejposvátnější prostoru celého hradu, ale zároveň v ní v dobách středověkých bývala i zbrojnice a strážnice.

Muži tedy měli dávat pozor na dění na okolních kopcích a neměli se rozptylovat pozorností žen. Tento dokument nalezl prý v 19. století Jaroslav Vrchlický, a to předtím, než napsal své dílo Noc na Karlštejně.

Možná záměrně ho špatně interpretoval, a tato falešná informace v návštěvnících hradu rezonuje dále a nezřídka je možné na prohlídkách zaslechnout dotaz, jak to tedy vlastně bylo s těmi ženami.

Aby bylo úplně jasné, že ženy přístup na Karlštejn měly povolen od samotného počátku, se stačí podívat na uspořádání takzvaného císařského paláce.

Jeho druhé patro ukrývá soukromé pokoje císaře, ať už se jedná o ložnici, audienční síň, či sál předků, ale patro třetí patřívalo právě manželce a její družině.

Dodnes jsou v ložnici panovníka nenápadné dveře, za nimiž je točité schodiště, které ústí přímo do ložnice, která patřívala královně.

Také se ví, že Eliška Pomořanská byla na hradě, když Jan Očko z Vlašimi, druhý pražský arcibiskup, vysvěcoval kapli svatého kříže. Zastoupila svého muže, který byl v té době na své poslední korunovační cestě.

Bílá paní karlštejnská

Karlštejn má i svou bílou paní. Podle legend se na hradě zjevuje první manželka Václava IV., Johana Bavorská, která za zdmi hradu Karlštejna nalezla smrt.

Dodnes není jasné, za jakých okolností zemřela, ale nejpravděpodobněji se jeví to, že byla roztrhána loveckými psy svého manžela.

Říká se, že na Silvestra roku 1386 měla noční můru a vydala se z takzvaného fraucimoru, tedy patra, které bylo určeno pro ni a její družinu, po soukromém schodišti dolů do ložnice svého manžela.

Ten v tu chvíli spal, znaven lovem a vínem, kterému prý vášnivě holdoval, a toho, že se otevřely dveře od schodiště, si nevšiml.

Jeho psi, vycvičení bránit svého pána, okamžitě zavětřili někoho, kdo se v místnosti neměl nacházet, na Johanu zaútočili, sotva vstoupila do místnosti, a prokousli jí hrdlo.

Václav svou mrtvou ženu objevil až druhého dne ráno a od té doby hrad Karlštejn neměl příliš v oblibě. Johančina duše prý dodnes po hradě, kde nalezla svou smrt, obchází…

Podle legend se na hradě zjevuje první manželka Václava IV, Johana Bavorská.
Podle legend se na hradě zjevuje první manželka Václava IV, Johana Bavorská.
Související články
Historie velryb je jedním z největších záhad evoluce. Jak tito savci, kteří dýchají plícemi, přišli o nohy a vrátili se do moře? Na tuto otázku se pokusí odpovědět dokument Tajemné údolí velryb v Egyptě, který bude mít premiéru ve čtvrtek 29. února ve 20:00 na televizní stanici Viasat Nature. Všech 90 druhů dnes žijících velryb […]
Mnozí zmiňují divočáky, lišky, jeleny nebo dokonce medvědy. Stále častěji se s divokými zvířaty setkáváme přímo v ulicích měst. Proč se tak děje a zda je za to někdo zodpovědný, to jsou otázky, které necháme na jiných. My se raději podíváme do jiných zemí a prozkoumáme, jaká další zvířata po celém světě se přizpůsobila životu […]
Svět ukrývá mnoho pokladů a tajemství. I když objevitelů, historiků a cestovatelů je hodně, některá pozoruhodná místa jsou stále překvapením pro mnohé z nás. Neprobádané místa Ázerbájdžánu, rozmanitá historie Albánie či úchvatná atmosféra Kypru jsou jedny z míst, která nám mají co nabídnout a vyprávět. Uznávaná historička Bettany Hughes, se vydala prozkoumat pozoruhodné úkazy, o kterých jste možná doposud neslyšeli. Hora, […]
Velká jezera Severní Ameriky jsou zásobárnou pětiny světové sladké vody a páteří obrovského ekosystému, který ze všech úhlů ve třech dílech zkoumá nový kanadský dokument Nezkrocená Velká jezera. V premiéře jej uvidíte na Viasat Nature v pondělí 5. července. Hořejší jezero, Huronské jezero, Michiganské jezero, Erijské jezero, Ontarijské jezero a další menší jezera a řeky […]
reklama
Historie
Kardinál Richelieu dobýval královu pracovnu
Jeho postavu v rudém plášti zná každý milovník historických románů Alexandra Dumase. Kardinál Richelieu ovládal Francii, tahal za nitky v celé Evropě a byl nedostižným mistrem intrik.   Nebýt křehké tělesné konstituce a chatrného zdraví, nejspíš by Armand-Jean du Plessis, vévoda de Richelieu (†1642), narozený 9. září 1585, kráčel ve stopách svého otce, vysokého důstojníka. I on […]
Stoletý papež zabránil rozpadu církve
V polovině 7. století ve Středomoří vrcholí útoky muslimů. Načas do jejich rukou padne i Sicílie. Jejich nadvláda tam nebude trvat dlouho, ale stačí to, aby z ostrova musela uprchnout většina křesťanských duchovních.   Jedním z nich je i Agatho (577–681), mnich benediktinského kláštera sv. Herma v Palermu. Je mu již téměř 80 let, ale ve svém poslání […]
V Monopolech se hrálo o svobodu
Zajatí britští letci se snaží nedat najevo svou radost. Právě k nim do německého zajateckého tábora doputoval zvláštní dárek – desková hra Monopoly. Nemá jim posloužit jen k ukrácení času. Pomůže jim k útěku.   „Je vaší povinností pokusit se o útěk ze zajetí,“ vtloukali britským vojákům do hlavy při výcviku. Někteří z nich, většinou letci, dostávali za druhé […]
Italské Versailles krášlí sochy z Pompejí
„Už sám palác stojí za návštěvu Itálie,“ skládá francouzský malíř Richard de Saint-Non hold jedné z nejvelkolepějších královských rezidencí světa. Na mysli má Casertu, sídlo vybudované nedaleko Neapole, jež velikostí a nádherou soupeří s Versailles.   Neapolský panovník Karel VII. (1716–1788) pozvedne krabičku s medailony královských podobizen a vloží ji do připraveného otvoru. Před zraky tisíců přihlížejících […]
Zajímavosti
Geniální kráska Hedy Lamarrová
Když Bůh rozdával krásu a inteligenci, u Hedy musel klimbnout, protože jí nadělil dvakrát. Jak jinak si vysvětlit, že vynález, který změnil svět, má na triku nejkrásnější žena své doby?   Ve dvanácti letech vyhraje rodačka z Vídně Hedwig Kieslerová (1914–2000) soutěž krásy, v šestnácti se vetře v Berlíně k filmu jako komparzistka. Rychle upoutá […]
Výrobu skafandrů drží v rukou módní značky!
Na návrat lidí na Měsíc čekáme už přes 50 let. Příprava mise Artemis III, která tam má dopravit posádku poprvé i s ženskou účastí, je však v plném proudu! Se startem se počítá nejdříve v září 2026, už teď ale víme, jaké obleky si s sebou astronauti přibalí na procházky po měsíčním regolitu.   Skafandr […]
Kensingtonský kámen: Byli Vikingové v Americe?
Vikingové dodnes fascinují svým bojovým uměním. Tito dávní Seveřané však byli více než jen hrůzu nahánějící nájezdníci. Zbyly po nich promyšlené obchodní cesty a proslavili se jako úžasní námořníci. Opakovaně se jim podaří přeplout Atlantik a osídlit Grónsko a Island.   Objev záhadného kamene s runovým písmem podpoří domněnky, že Vikingové mohli proniknout ještě dál […]
WindRunner: Největší král nebes
Lidé zvedají pohled k nebi. Někteří ukazují prstem, jiní vzrušeně šeptají. Je to pták? Je to Superman? Ne – je to letadlo! Ale jaké! V reklamních sděleních se o něm bez ostychu tvrdí, že je největším, jaké kdy člověk vyrobil! A při pohledu na jeho parametry jim musíme dát za pravdu!   Na počátku je Američan Mark […]
Záhady a napětí
Mumie Lindowského muže: Byl obětován keltským bohům?
Zabit čtyřmi různými způsoby a pohřben v temné bažině. Kdo byl muž, kterého příroda dokonale uchovala po dvě tisíciletí? Rána do hlavy, škrcení, proříznuté hrdlo a nakonec utopení. Tělo Lindowského muže ukrývá tolik otázek, kolik ran utržilo. Co nám keltská minulost skrývá pod vrstvami rašeliny? Byla to vražda, nebo rituál?   Je 24. květen 1984 […]
Zámek Mokrosuky: Rejdiště místních duchů?
Sedm kilometrů od bývalého královského města Sušice se nachází malá obec Mokrosuky…Málokdo však zřejmě ví, že v tomto klidném, poměrně řídce navštěvovaném koutu vesnické Šumavy se nachází několik skutečně strašidelných míst. Pověsti o nich navíc často mají až děsivě realistické jádro…   Zámek Mokrosuky najdeme na místě dávné vodní tvrzi, a to pravděpodobně už od […]
Černá madona z německého Altöttingu: Dokáže převzít jakékoliv trápení?
Uvnitř malebné Kaple milosti v bavorském Altöttingu stojí ikonická soška Černé Madony. Ročně za ní přicházejí miliony věřících, neboť podle místní legendy do sebe dokáže nasáknout bolest, smutek a trápení každého, kdo ji o to požádá. Skutečně její barva odráží právě její zázračné umění?   Soška vysoká asi 66 cm, oblečená v bohatě zdobeném barokním rouchu, pochází […]
Archeologická záhada: Proč bylo šestileté dítě pohřbeno se 17 zvířaty?
V městské části Slatina na jihovýchodě Brna je v roce 2006 objeven podivný hrob. Archeologové v něm nacházejí kostru asi šestiletého dítěte a stovky kostí zvířecích. O jaká zvířata se jedná? Byla snad rituálně obětována? A jaké dítě bylo uloženo do tak speciálního hrobu?   V roce 2006 objevují archeologové na území dnešního Brna hrob, […]
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Tragédie letu 800: Byl to teroristický útok spáchaný Američanem?
enigmaplus.cz
Tragédie letu 800: Byl to teroristický útok spáchaný Američanem?
Je 17. července 1996, čtyři minuty po čtvrt na devět večer. Letadlo Boeing 747-131 s 230 lidmi na palubě, včetně posádky, se vzlétá k nebi. Jen dvanáct minut po startu však exploduje! Ve stejný den se
Vydejte se k srdci slavné Velké Moravy
nejsemsama.cz
Vydejte se k srdci slavné Velké Moravy
Velehrad, jedno z nejvýznamnějších poutních míst u nás, je pro jednodenní výlet jako stvořený. Těšit se můžete na bohatou historii i na nevšední zážitky. Obec Velehrad najdete nedaleko Uherského Hradiště přímo mezi výběžky pohoří Chřiby. O tomto místě se často hovoří jako o jednom z nejmalebnějších koutů Slovácka. A není divu! Tajemné katakomby Dominantou obce a zároveň největší chloubou velehradské farnosti je bazilika minor Nanebevzetí
Bršlice není jen plevel
panidomu.cz
Bršlice není jen plevel
Máte-li alespoň malou zahrádku, pak víte, o jaké rostlině je řeč. Ano, je to ten téměř nevymýtitelný plevel s dlouhými oddenky, časem vykvétající do vysokých bílých květenství, s nímž už léta marně bojujete. Ale co se na bršlici kozí nohu podívat jinak? Uvidíte, že hned změníte názor. Je totiž nejen jedlá, ale hlavně se rychle
Přezdívali malíři Karla IV. horlivec?
historyplus.cz
Přezdívali malíři Karla IV. horlivec?
Za vlády Karla IV. se Praha mění v jedno velké staveniště. Vyrůstá Nové Město, kamenný most přes Vltavu i katedrála sv. Víta. A nedaleko také hrad Karlštejn s nádhernou kaplí sv. Kříže. Podobu jí vtisknou malby Mistra Theodorika, jednoho z mála středověkých malířů, kterého známe jménem. O něm samotném se toho bohužel moc neví. Spisovatel Alois Jirásek
Udělala jsem největší chybu svého života
skutecnepribehy.cz
Udělala jsem největší chybu svého života
S manželem jsme nadšení houbaři, a přesto se nám stalo, že jsme se jednou otrávili. A stačilo k tomu udělat jedinou, ale zato fatální chybu! O prázdninách k nám jezdí pravidelně vnoučata. To osudové léto bylo Davídkovi šest a Karolínce deset. Toho roku bylo tolik hub, že se na ně mohlo chodit s nůší. Vnoučata chodila každý den s námi a vždy jsme přinesli dva
Poděkování Danu Brownovi – Black Angel’s Bar představuje čtveřici koktejlů inspirovaných jeho dílem
iluxus.cz
Poděkování Danu Brownovi – Black Angel’s Bar představuje čtveřici koktejlů inspirovaných jeho dílem
Americký spisovatel Dan Brown zasadil svůj nejnovější román Tajemství všech tajemství do Prahy a mezi dějiště příběhu zařadil i koktejlový bar Black Angel’s. Ten se v knize objevuje hned několikrát, j
Okolí hradu Kašperk: Tipy na místa, která stojí za návštěvu
epochanacestach.cz
Okolí hradu Kašperk: Tipy na místa, která stojí za návštěvu
Z Kašperských Hor se nemusíme vydat jen na hrad Kašperk, ale projít se můžeme třeba také po zeleně značené naučné Stezce strážců hranic sledující linii lehkých vojenských opevnění, takzvaných řopíků vznikajících v pohraničí od poloviny 30. let minulého století. Je vybavena informačními tabulemi, vede údolím Zlatého potoka do Řetenic a kromě opevnění si prohlédneme i stopy
Sklo jako působivý architektonický materiál
rezidenceonline.cz
Sklo jako působivý architektonický materiál
Velkoplošné prvky ze živého transparentního materiálu stavbu osvěžují, propouštějí do jejího nitra spoustu světla, a tím zlepšují kvalitu vnitřního prostředí. Navíc významně ovlivňují vzhled budovy. Tak jako dřevo a kámen v konstrukčních řešeních zdařile zastupuje ocel, výplně z cihelného či jiného zdiva zase velmi působivě nahrazuje sklo. Jeho vizuálního benefitu v podobě zrcadlení oblohy i
Vaše zdraví, NAŠE VIZE
21stoleti.cz
Vaše zdraví, NAŠE VIZE
Zdraví je to nejcennější co máme. Proto bychom o něj měli pečovat cestou prevence a regenerace. Za zrodem jedinečné VitaRegenclinic Prague, která se zaměřuje na zlepšení kvality života a dosažení opti
Kaštanová polévka
tisicereceptu.cz
Kaštanová polévka
Máme pro vás recept na tu nejlepší polévku, na které si určitě všichni pochutnáte. Ingredience 400 g jedlých kaštanů 1 celer 1 petržel 2 mrkve 1 pórek 2 cibule svazek petrželové natě 3 st
Riskuje Korolová svou rodinu?
nasehvezdy.cz
Riskuje Korolová svou rodinu?
Herečka a zpěvačka Ivana Korolová (36), známá ze seriálu Kamarádi, vzbudila nedávno pořádný rozruch. Během jednoho večírku se totiž nápadně tulila ke kolegovi Janu Komínkovi (31) a působila, jako
Velká židle: Jak se nábytek stal symbolem společenského postavení i inspirací pro umělce
epochaplus.cz
Velká židle: Jak se nábytek stal symbolem společenského postavení i inspirací pro umělce
Od dřevěných trůnů ve starověkém Egyptě až po plastové židle v moderních interiérech – židle vždy sloužila nejen jako kus nábytku, ale také jako symbol společenského postavení, moci a módy. V průběhu dějin se její podoba i význam dramaticky proměňovaly. Zatímco ve starověku a středověku byla židle vyhrazena jen pro ty nejvyšší, v renesanci se stala
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz