Rytířský řád templářů i v dnešní době vyvolává otázky, z nichž na mnohé neexistují odpovědi. Tedy možná existují, ale my je neznáme. Zásadním problémem je totiž množství dezinformací, které se na templáře v průběhu staletí nalepilo.

Italský spisovatel, filozof a odborník na historii Umberto Eco se přiklání k názoru renomovaných historiků, že z 99 procent knih o templářích jde o čiří fantazii. . I proto se dá říct, že s   utříděním názoru na tento rytířský řád májí i někteří historici. A co teprve laická veřejnost!

Naštěstí jsou zde odborníci typu zmíněné Barbary Fraleové, významné italské paleografky, historičky a archivářky Tajných vatikánských archivů, která se léta zabývá historii templářského řádu a své znalosti a zjištění sepsala do několika faktografických knih se snahou o historickou přesnost informaci tohoto řádu.

V roce 2001 objevila dokument „Chinonský svitek“ – 700let skrytý v Tajných vatikánských archivech, dokládajíce nevinu templářů v obviněních jenž byla proti nim vznesena i politické pozadí celého procesu.

Svůj slib poslušnosti, chudoby a čistoty vyhlásili první členové řádu roku 1120 a o 9 let později řád oficiálně uznala katolická církev na koncilu v Troyes.

Zmíněný Balduin II. řádu věnoval část královského paláce nedaleko Šalamounova chrámu v Jeruzalémě (templu), z čehož byl tedy postupně odvozen název (Militia Salomonica Templi, později fratres Templari nebo Templarii).

Tvrdá disciplína uvnitř řádu dala Templu pověst železné poctivosti, co bylo důvodem pro bohaté obchodníky, feudální vládce si uložit svůj majetek u templářů, a tak v průběhu 13. století začali templáři na základě rozhodnutí papežů fungovat jako banka, která zhodnocovala majetek především šlechty.

Jenže zatímco papež Inocenc II. položil základy rychlého rozvoje řádu a zaručil mu výjimečnou autonomii, jeden z jeho nástupců Klement V. dokonce vydal bulu s názvem Pastoralis praeminentie, která nařizovala evropským panovníkům pozatýkání členů templářského řádu a jejich předání církevnímu soudu.

Počátkem 14. století se tak templáři dostali v nemilost moci světské i církevní. Nejspíš kvůli svému nashromážděnému majetku, který byl trnem v oku mnohým.

Historie řádu se oficiálně přestala psát 18. března 1314, kdy byl upálen jeho poslední velmistr Jacques de Molay společně s dalším představeným.

V souvislosti s templářským řádem je toho třeba ještě hodně prozkoumat. Existují skupiny, které věří v to, že řád přežil proces i hořící hranice a je v tajnosti udržovaný až dodnes.

Ordo templi, to byl nábožensko-vojenský řád, jehož členové byli vojáci – svobodní nebo vdovci – kteří se zavázali k tomu, že nebudou mít ženy ani děti a dodržovali slib poslušnosti i osobní chudoby.

Je ovšem otázkou, které organizace by v dnešní době mohly naplňovat jisté charakteristiky naznačující, že by mohlo jít o nástupce původního templářského řádu.

Mimoto je bula papeže Klementa V., která činnost templářů zrušila, i po vice než 700 letech dodnes v platnosti a může to změnit jedině autorita římského papeže, následovníka Klementa V.

Mimochodem, Klementovi řád zjevně ležel v žaludku, protože ho svévolně zrušil i přesto, že jím svolaný Viennský koncil, konaný v letech 1311–1312, došel k závěru, že hereze a blasfemie, z níž byli templáři obviňováni, nakonec nebyla prokázána.

Do zajímavé historie templářského řádu dává nahlédnout nový třídílný dokumentární seriál Tajemství templářských rytířů, který poběží v české premiéře každý večer od pondělí 23. listopadu ve 22:00 na kanálu Viasat History.

Tvůrci pořadu včetně již zmíněné italské badatelky Barbary Fraleové se pokoušejí objektivně oddělit skutečnou historii od fikce a přinést pravdivý pohled na středověký mnišský řád, který nás dodnes nepřestává fascinovat.

Trailer: