Působením člověka se ze světového oceánu stává stále více jedna velká skládka. Nová studie ukázala, že před negativními dopady lidské činnosti není v bezpečí žádná část oceánu.

Znečištěné je dokonce už i dno Mariánského příkopu, které je nejhlubším místem na Zemi.

Mezinárodní tým vědců pod vedením biologa Alana Jamiesona z Newcastle University odhalil v tukové tkáni hlubokomořských korýšů různonožců (Amphipoda) nachytaných pomocí speciálního zařízení na dně Mariánského příkopu vysoké koncentrace toxických látek.

Jedná se především o polychlorované bifenyly (PCB) a polybromované difenylethery (PBDE), které se v přírodě nerozkládají a narušují reprodukční funkce řady živočichů, především těch vodních. Jejich výroba byla přitom zakázána již v 70. letech minulého století.

U různonožců z Mariánského příkopu byly naměřeny až 50krát vyšší hodnoty PCB než u krabů z rýžových polí napájených vodou z řeky Liao-che, která je jednou z nejznečištěnějších čínských řek. „Jedinci, které jsme zkoumali, měli v tělech toxické látky v podobné koncentraci, jaká je ve vodách japonského zálivu Seruga.

Ten patří k nejvíc znečištěným průmyslovým zónám severozápadního Pacifiku,“ řekl Jamieson.

Tým objevil podobně kontaminované různonožce i v Kermadeckém příkopu, oceánském příkopu severovýchodně od Nového Zélandu, jehož hloubka také přesahuje 10 kilometrů.

Podle vědců se PCB a PBDE dostalo do hlubokomořských příkopů v tělech uhynulých mořských živočichů, kteří zkonzumovali kontaminovaný plastový odpad. „Jakmile se dostanou hlouběji, hlouběji a hlouběji, není, kam by šly jinam, protože neexistuje žádný mechanismus, který by je dostal zpět na hladinu,“ vysvětluje Jamieson.