Je jedním z nejmocnějších vládců Evropy. Dokazuje to i vzácná relikvie v podobě kusu dřeva z Kristova kříže, která mu patří. Přemysl Otakar II. si ji obdivně prohlíží. Musí pro ni nechat vyrobit schránku, která jí bude svou velkolepostí hodna.
Jak přesně český král Přemysl Otakar II. (kolem r. 1233–1278) cennou relikvii získal, není jasné. Snad se tak stalo při příležitosti založení kláštera cyriaků, které panovník pozval na Staré Město pražské v 50. letech 13. století.
Při jejich klášteře totiž vyrostl kostel sv. Kříže Většího. Další variantou je, že jej vzácností obdaroval jeho současník a proslulý sběratel relikvií, francouzský král Ludvík IX. (1214–1270).
Jako nejpravděpodobnější se však jeví verze, že Přemysl Otakar II. se pouze „ujal“ kousku dřeva ze Svatého kříže, jímž v roce 1251 obdaroval českou princeznu a pozdější světici Anežku (asi 1211–1282), zakladatelku kláštera Na Františku, sám papež Inocenc IV. (asi 1195–1254).
Původ neznámý
Zlatnický mistr se pouští do díla. Pod jeho šikovnýma rukama se někdy v letech 1261–1278 na objednávku Přemysla Otakara II. rodí skvostný kříž zdobený drahokamy, který má sloužit k uložení vzácné relikvie.
Klenot bude moci stát na oltáři – snad ve sv. Vítu či u sv. Salvátora Na Františku –, nebo ho bude možné nést v procesí. Zda kříž vzniká přímo v Praze, není rovněž jisté. Možná je vyroben ve Vídni, snad v některém městě na břehu Rýna.
Každopádně se jedná o jedinečnou zlatnickou památku ze 13. století, která v našem prostředí snese srovnání pouze se Závišovým křížem z majetku Vítkovců.
Dán do zástavy
Po smrti Přemysla Otakara II. v bitvě na Moravském poli čekají české země krušné časy. Unikátní kříž je nicméně přečká bez úhony. Zastavuje ho až Jindřich Korutanský (asi 1265/1280–1335) po vymření Přemyslovců po meči.
Za jeho panování se skvost dostává do bavorského Řezna k židovskému obchodníkovi. Další vladař, Jan Lucemburský (1296–1346), pak v roce 1313 souhlasí, aby památku z jeho rukou vykoupil tamní biskup. V řezenském chrámovém pokladu je Přemyslův kříž uložen dodnes.
