Úvod
Věda
Planeta země
Historie
Zajímavosti
Lifestyle
Záhady a napětí
Unikátní přehled: 8 zvířat, kterým dorůstají libovolné části těla

Ve vědecko-fantastických filmech existují nejrůznější mutanti, kterým dorůstají libovolné části těla. U člověka to zatím možné není. Ve zvířecí říši však najdeme tvory, kteří jsou schopni úplné nebo částečné regenerace. Kteří patří k mistrům obnovy těla?

Proces opravy poškozených tkání nebo nahrazení ztracených tkání, orgánů či končetin novými se nazývá regenerace. Zatímco člověk pouze nahrazuje staré tkáně novými, někteří živočichové mají schopnost takzvané reparativní regenerace.

Specifické metody hojení v jejich těle umožňují, aby jim například opět narostla ztracená končetina. V embryonálním stavu jsou jí schopni téměř všichni obratlovci. Z dospělých to dokážou třeba mloci. U savců je tato schopnost omezená. Dochází k ní například po obranném odhození ocasu či končetiny.

Fascinující proces regenerace

Ztratí-li živočich končetinu, jeho dospělé buňky se promění v kmenové a poté se vyvinou tkáně podobným způsobem jako u embrya. Některá zvířata si tyto kmenové buňky v těle udržují a v případě potřeby je přesunují do postižených míst.

Samozřejmě platí, že čím je živočich jednodušší, tím snadněji u něj regenerace probíhá. To znamená, že někteří jsou schopni se regenerovat úplně, jiní obnovují jen část těla.

Například žralokovi neustále dorůstají zuby, králíkům poškozené části uší a netopýrům části křídel. Jak je to u lidí?

Které části lidského těla se obnovují?

Ač lidem rozhodně nenarostou nové končetiny, pokud o ně přijdou, některé své části naše tělo regenerovat umí. Jde například o žebra, pokud zůstala v pořádku tzv. perichondriální membrána, která je obaluje.

Je vědecky dokázáno, že po odstranění žeber dorostlo za 2 měsíce asi 8 cm kosti a 1 cm chrupavky. Žebra jsou proto vyžívána v rekonstrukční chirurgii.

Regenerovat mohou také špičky prstů, ušní bubínek, srdeční tkáň, děložní výstelka u žen a do jisté míry také tkáň ledvin a jater. Ovšem v přeborníkům v regeneraci nesaháme po kotníky. Kteří to jsou?

Axolotl mexický (Ambystoma mexicanum)

Využívají se zejména k výzkumu srdečních vad, protože se u nich vyskytuje zmutovaný gen, který má za následek selhání srdce u embryí.
Využívají se zejména k výzkumu srdečních vad, protože se u nich vyskytuje zmutovaný gen, který má za následek selhání srdce u embryí.

Velikost: 15–45 cm, v průměru kolem 23 cm

Délka života: až 25 let

Barva: Divoký typ je hnědý s olivovým podtónem a se zlatými skvrnami. Existují však další barevné mutace: světle růžový s černýma očima, zlatavý albín se zlatýma očima, šedý s černýma očima nebo jen černý bez zlatých odlesků.

Potrava: larvy hmyzu a korýšů, některé ryby

Český název tohoto roztomilého obojživelníka zní Vodní dráček. Jde vlastně o mloka. Svým vzhledem připomíná mimozemšťana, především díky nápadným vnějším žábrám, které mu vyčnívají z hlavy. Dráčkem je pak kvůli dlouhé ocasní ploutvi.

Jak už jeho jméno napovídá, vyskytuje se v Mexiku, konkrétně v jezeře Lago de Xochimilco. Jeho druhé přirozené působiště, Lago de Chalco, bylo uměle vypuštěno. Dávní Aztékové si jej asociovali s božstvem, nečinilo jim však žádný problém si na něm pochutnat. Až donedávna se dal koupit na trzích ve Cuidad de México.

Schopnost regenerace: Umí regenerovat své chybějící končetiny, část mozku i srdce. Dokázal by si obnovit i ocas, kdyby mu na něj někdo šlápl.

Dráčci jsou schopni vytvářet nová spojení v mozku, aby podpořili nově regenerované části těla, z toho důvodů se u vědců těší velké oblibě.

Využívají se zejména k výzkumu srdečních vad, protože se u nich vyskytuje zmutovaný gen, který má za následek selhání srdce u embryí.

Jelen evropský (Cervus elaphus)

V Číně, Koreji a na Sibiři jsou dodnes parohy jelenů považovány za posilující lék, protijed či afrodiziakum.
V Číně, Koreji a na Sibiři jsou dodnes parohy jelenů považovány za posilující lék, protijed či afrodiziakum.

Velikost: samci 175–230 cm a 160–240 kg, samice 160–210 cm a 120–170 kg

Délka života: 10–13 let ve volné přírodě, v zajetí až 20 let

Barva: V létě hnědá srst s rudým nádechem, v zimě šedohnědá. Existují také bílí jeleni, kteří nejsou albíni. Do Čech byli přivezeni poprvé v roce 1780 a chovaly je významné šlechtické rody. Dnes jsou například k vidění v oboře Žleby nebo Žehušice.

Potrava: v létě převážně traviny a byliny, v zimě i obilí, kukuřice a dřeviny, včetně kůry mladých stromků.

Jeleni evropští patří k největším zástupcům rodu jelenovitých, obývají prakticky celou Evropu kromě nejsevernější části, a střední a západní část Asie včetně Malé Asie.

Dříve se předpokládalo, že žili také v Severní Americe, ale na základě testů DNA bylo zjištěno, že tamní jelen wapiti je samostatný druh. Samci, až na dobu říje, žijí samotářsky, samice ve skupinách. Běžet mohou rychlostí 40 km/h, krátkodobě až 78 km/h.

Schopnost regenerace: Jelenovití si neumějí obnovovat končetiny, přesto u nich každoročně k regeneraci dochází, a to růstem parohů. Parohy začínají růst samcům v období od března do července.

Na čelní kosti se jim ve výběžcích (pučnicích) zmnoží pojivová tkáň a z ní pomalu rostou parohy. Mladé parohy (panty) jsou obaleny osrstěnou kůží (lýčím), která je vyživuje. Přibývají rychlostí až 2 cm denně.

Měkká tkáň se postupně mění na chrupavku, ta je následně pomocí minerálních látek přeměňována na kost. Čím starší jelen, tím má větší paroží. Vytloukání, odstraňování kůže z paroží, značí dokončení růstu parohů. Jsou důležité zejména k soubojům v době říje.

Mezi únorem a březnem dochází ke shozu parohů. Po týdnu až deseti dnech začnou růst nové.

Hvězdice růžová (Asterieas rubens)

Na konci každého ramene má hvězdice jednoduché oko, které umí vnímat intenzitu světla.
Na konci každého ramene má hvězdice jednoduché oko, které umí vnímat intenzitu světla.

Velikost: 12–40 cm

Délka života: až 35 let, větší druhy žijí déle

Barva: od oranžové přes hnědou až k fialové; čím hlouběji žije, tím je bledší

Potrava: mlži, červi, mořské houby, ježovky či ústřice

Hvězdic existuje přes 1800 druhů nejrůznější velikosti. Hvězdice růžová se vyskytuje v Baltském moři (jako jednomu z mála ostnokožců jí nevadí nízký obsah soli v něm) a na východním pobřeží Atlantského oceánu.

V hloubce dosahuje větší velikosti než v mělkých vodách mělčině. Má pět ramen, uprostřed těla se nachází tělní terč, na jehož spodní straně jsou ústa s vychlípitelným žaludkem. Umí tedy trávit mimotělně, čehož často využívá. Je totiž dravá, nejraději si pochutnává na ústřicích.

Schopnost regenerace: Hvězdice má skvělou regenerační schopnost, k přežití jí stačí, pokud je zachován její středový terč a alespoň jedno rameno – zbytek si zpátky dotvoří. Této schopnosti využívá i k nepohlavnímu rozmnožování. Zvládá ale i množení pohlavní.

Mořská okurka (Actinopyga echinites)

Aby se ubránily predátorům, jsou schopny na něj vyvrhnout část svých vnitřních orgánů spolu s toxickou látkou (holothurin), a tím ho zaslepit až zabít.
Aby se ubránily predátorům, jsou schopny na něj vyvrhnout část svých vnitřních orgánů spolu s toxickou látkou (holothurin), a tím ho zaslepit až zabít.

Velikost: 10–30 cm

Délka života: 5 až 10 let

Barva: červená, černá, modrá, zelená nebo hnědá v závislosti na druhu

Potrava: rozkládající se těla drobných živočichů na mořském dně, plankton a řasy. Přispívají k čištění oceánů od uhynulých zvířat.

Mořské okurky patří stejně jako hvězdice k ostnokožcům. Žijí na mořském dně (v hloubce až 9 km), kde tvoří 90 % veškeré makrofauny. Mají válcovité protáhlé a měkké tělo, kostra je u nich zakrnělá. Díky tomu mohou procházet i úzkými prostory.

Na jednom konci okurky se nachází ústa doplněná množstvím chapadel (Slouží ke krmení a k pohybu), na druhém řitní otvor, přes který dýchají.

Schopnost regenerace: Úplná. Pokud je tvor nakrájen na kousky, z každého vznikne nová mořská okurka. Pokud v obraně před nepřítelem vyvrhne své vnitřní orgány, v průběhu jednoho až pěti týdnů jí dorostou nové.

Díky regeneraci se mohou množit bez partnera, preferují však pohlavní rozmnožování. Vědci mořské okurky podrobně zkoumají a zjišťují, zda by principy jejich schopnosti regenerace nemohly posloužit lidem.

Ještěrka obecná (Lacerta agilis Linnaeus)

Dospělosti dosahují zhruba ve dvou letech. Z celkové délky tvoří tělo 9 cm, zbytek (1,5násobek délky těla) ocásek.
Dospělosti dosahují zhruba ve dvou letech. Z celkové délky tvoří tělo 9 cm, zbytek (1,5násobek délky těla) ocásek.

Velikost: 20–25 cm

Délka života: 25 let

Barva: Tělo mají hnědé se skvrnami, sameček zelené boky a bříško, samička má bříško žluté.

Potrava: menší hmyz (mouchy, brouci), pavouci, červi, plži, svinky

Ještěrka obecná je nejrozšířenějším druhem ještěrky u nás, i tak ale patří k silně ohroženým druhům a ve všech vývojových stádiích je chráněná. K vidění bývá na loukách, vřesovištích a v křovinatých oblastech, někdy i v podhůří do 2500 m. n. m.

Nejaktivnější je v ranních a podvečerních hodinách. V zimě upadá do zimního spánku, zalézá většinou do nor savců (hrabošů), pod kořeny stromů či skulin. Probouzí se v dubnu.

Schopnost regenerace: V případě napadení predátorem pustí ještěrka část svého ocasu (tzv. kaudální autotomie), který se ještě několik vteřin hýbe. To jí poskytne čas na útěk.

Zajímavé je, že odhodí jen takovou část ocasu, která je nezbytně nutná pro uniknutí. V místě zlomu se rychle stáhnou svaly a během několika minut se přes ránu natáhne kůže, takže ještěrka nevykrvácí.

Místo se začne rychle hojit, za několik dní začne ještěrce vyrůstat nový ocásek. Regenerace je ukončena po třech měsících. Nový ocas bývá kratší než původní, někdy mohou ještěrce vyrůst dokonce ocásky dva. 

Pavouci (Aeaneae)

Vědci se snaží využít pavoučí jed, který ve většině případů není pro člověka nebezpečný, mohl by však dobře sloužit jako přírodní pesticid.
Vědci se snaží využít pavoučí jed, který ve většině případů není pro člověka nebezpečný, mohl by však dobře sloužit jako přírodní pesticid.

Velikost: od 0,37 mm po 90 mm (s rozpětím nohou až 250 mm)

Délka života: většina 1–2 roky, někteří sklípkani v zajetí až 20 let

Barva: většinou černá, snaží se zapadnout do okolí, maskovat se, ti nejjedovatější většinou disponují skvrnami varovných barev, které ukazují, když se cítí ohroženi.

Potrava: převážně hmyz a ostatní pavouci, velké druhy loví i drobné savce, ptáky a plazy.

Pavouci se vyskytují na každém kontinentu kromě Antarktidy. Existuje jich přes 46 000 druhů, u nás bylo zaznamenáno 879 druhů, z toho 27 vyhynulých.

Na rozdíl od brouků mají pavouci 8 končetin a disponují snovacími bradavkami, kterými produkují pavučinová vlákna. Pro nás známější kruhová pavučina je starším vývojovým typem, rozšířenější jsou pavouci tvořící pavučinové vaky.

Vlákno je složeno hlavně z bílkoviny, která se podobá té z hmyzích hedvábných vláken. Původně jde o kapalinu, která tvrdne při kontaktu se vzduchem.

Schopnost regenerace: Pavouci mají vnější kostru (exosklet), která je pevná a neumožňuje jim růst. Proto ji musí pravidelně svlékat.

Díky svlékání jsou schopni si nahradit chybějící končetinu, ovšem pouze v mladém věku, a navíc jen v období mezi svleky. Pokud nohu ztratí dospělec nebo mládě těsně před svlékáním, už mu nedoroste.

Základ nové končetiny se pavoukovi vejde do jediného článku nohy původní. Jakmile se pavouk svlékne, nová končetina se „osvobodí“ a začne normálně fungovat. Je však menší a světlejší než ostatní, až po dalších svlékáních doroste ostatní končetiny. Dospělí pavouci už se nesvlékají, nemohou tedy obnovovat končetiny.

Ploštěnky (Turbellaria)

Velikost: tvar lupínku v délce cca 1–2 cm

Délka života: až 15 let

Barva: šedá, bílá, hnědá a načernalá, mořské mohou být barevnější

Potrava: vodní měkkýší, korýši, larvy hmyzu 

Ploštěnky jsou ploší červi, kteří žijí především ve sladké a méně ve slané vodě. Vyhýbají se světlu. Jsou dravé, kořist tráví mimotělně, a pak ji vysají vychlípitelným hltanem. Dýchají celým povrchem těla, právě proto jsou ploché a relativně drobné.

Mají vyvinutou hlavu, pohárkovité oči, čichové jamky i ouškovité výběžky. Mohou se rozmnožovat pohlavně i nepohlavně.

Vědci zjistili, že jedinci vzniklí při nepohlavním rozmnožování si udržují stejnou délku telomer (buněk na koncích chromozomů odpovědných za stárnutí) po celý život, což je činí prakticky nesmrtelnými.

Schopnost regenerace: Právě ploštěnky rodu Planaria mají největší schopnost regenerace. Pokud je ploštěnka rozřezána na kusy, z každého kousku se vytvoří nový jedinec.

Zajímavostí je, že u kousků pocházejících z hlavové části se hlava vytvořila dříve než u kousků z jiných částí těla.

Ploštěnky jsou schopny také dlouhou dobu hladovět, vyživují se totiž z buněk vlastního těla, které si v době dostatku potravy nahradí právě díky vysoké regenerační schopnosti.

Bodlinatky (Acomys)

Velikost: 9–13 cm plus stejně dlouhý ocas

Délka života: 4 roky

Barva: světlá, písková s bílým břichem, zlatá či šedá dle druhu, mláďata jsou šedá

Potrava: hmyz – mouční červi, cvrčci, sarančata, zrní

Bodlinatky nebo také myši bodlinaté mají ploché duté bodliny na hřbetě (odtud jejich název), velké oči a uši. Nejznámější je asi bodlinatka sinajská, která pochází z Asie, ze Sinajského poloostrova. Je poměrně velká.

Bodlinatek je však celá řada, například bodlinatka egyptská, čadská, turecká atd. Pochází většinou ze suchých oblastí, proto jejich jídelníček není příliš bohatý. Ve srovnání se stejně velkou myší jim stačí 40 % potravy. Když jí mají nadbytek, tloustnou.

Přes den se schovávají v úkrytech a v noci si hledají potravu, většinou drobný hmyz. Žijí ve skupinách, mají dobře vyvinuté sociální chování, zejména péči o mláďata, se kterou pomáhají všechny samice.

Mláďata se rodí vyspělá (osrstěná a brzy vidí), ale bodliny jim narostou až ve věku jednoho měsíce. 

Schopnost regenerace: Dva druhy bodlinatek, konkrétně bodlinatka Kempova a bodlinatka Percivalova, jsou schopné automaticky uvolnit kůži při napadení dravcem. Jsou jedinými savci, kteří to dokáží.

Uvolněnou nebo jinak poškozenou tkáň dokonce umí plně regenerovat, a to včetně vlasových folikul, kůže, potních žláz, srsti a chrupavek. Navíc s velmi malým nebo žádným zjizvením. Vědci doufají, že příslušné regenerační geny by mohly fungovat také u lidí.

Související články
Historie velryb je jedním z největších záhad evoluce. Jak tito savci, kteří dýchají plícemi, přišli o nohy a vrátili se do moře? Na tuto otázku se pokusí odpovědět dokument Tajemné údolí velryb v Egyptě, který bude mít premiéru ve čtvrtek 29. února ve 20:00 na televizní stanici Viasat Nature. Všech 90 druhů dnes žijících velryb […]
Mnozí zmiňují divočáky, lišky, jeleny nebo dokonce medvědy. Stále častěji se s divokými zvířaty setkáváme přímo v ulicích měst. Proč se tak děje a zda je za to někdo zodpovědný, to jsou otázky, které necháme na jiných. My se raději podíváme do jiných zemí a prozkoumáme, jaká další zvířata po celém světě se přizpůsobila životu […]
Svět ukrývá mnoho pokladů a tajemství. I když objevitelů, historiků a cestovatelů je hodně, některá pozoruhodná místa jsou stále překvapením pro mnohé z nás. Neprobádané místa Ázerbájdžánu, rozmanitá historie Albánie či úchvatná atmosféra Kypru jsou jedny z míst, která nám mají co nabídnout a vyprávět. Uznávaná historička Bettany Hughes, se vydala prozkoumat pozoruhodné úkazy, o kterých jste možná doposud neslyšeli. Hora, […]
Velká jezera Severní Ameriky jsou zásobárnou pětiny světové sladké vody a páteří obrovského ekosystému, který ze všech úhlů ve třech dílech zkoumá nový kanadský dokument Nezkrocená Velká jezera. V premiéře jej uvidíte na Viasat Nature v pondělí 5. července. Hořejší jezero, Huronské jezero, Michiganské jezero, Erijské jezero, Ontarijské jezero a další menší jezera a řeky […]
reklama
Historie
Kdo postavil jávský chrám Borobudur?
Byl vztyčen uprostřed džungle na ostrově Jáva, a to zhruba před 1200 lety. Kým, to dodnes zůstává záhadou. V době, kdy kamenný skvost Borobudur vznikl, zde totiž žila kultura, která i velké stavby pokrývala jen palmovými listy… Několik dlouhých staletí je Borobudur zcela zapomenutý a skrytý lidským očím. Chátrající kamenný kolos vyrve ze spárů bující […]
Premiér Kramář byl jako neřízená střela
Vznik Československa svede do společné vlády dvě osobnosti, které mají jinak jen velice málo společného.   Zatímco Edvard Beneš (1884–1948) představuje novou generaci politiků, o čtvrtstoletí starší Karel Kramář (1860–1937) je ostříleným diplomatem, který už za Rakouska-Uherska stál v čele mladočeské strany a byl poslancem vídeňského parlamentu. Po vzniku samostatného státu se právě on stává ministerským […]
Ohromila svět indiánská baletka?
Na indiány se v Americe zkraje 20. století lidé často dívají skrz prsty…Diváci, kteří nadšeně aplaudují ve vyprodaných sálech nejlepší baletce světa, ale nemají ani tušení, že jim právě tančí Ki He Kah Stah Tsa.   V rezervaci indiánského kmene Osagů v oklahomském městě Fairfax rodina Alexandera Josepha Tall Chiefa (1890–1959) něco znamená. Alexander vlastní téměř celé […]
Mlčenlivý strašil Španěly
Vůdce povstání a miláček národa stačí jen položit nohu na první stupeň schodiště svého paláce, když zazní tři rány z pistole. Vilém Oranžský, který sjednotil svou zemi proti španělské nadvládě, je na místě mrtev.   Ve druhé polovině 16. století úpí nizozemské provincie pod španělskou mocí. Král Filip II. Španělský (1527–1598) se je snaží proměnit v ortodoxně katolickou […]
Zajímavosti
Zabiják celebrit speedball: Zaručená vstupenka na onen svět
Je pátek, 5. března 1982, když do pokoje hotelu Chateau Marmont v Los Angeles vstupuje Bill Wallace. Hned na prahu ztuhne při pohledu na svého blízkého přítele, amerického komika Johna Belushiho, bezvládně ležícího na podlaze. Už mu není pomoci.   Příčinou smrti je drogový koktejl, kombinace heroinu a kokainu, slangově nazývaný speedball. Po komikově smrti […]
Chcete Nobelovku? Tak si jí kupte!
Švédský vědec a průmyslník Alfred Nobel by se asi hodně divil, jaký byznys s cenou, jejíž vznik ve své závěti inicioval, se v posledních letech rozjel. Už není jen pro vyvolené – pro „ty, kteří přinesou největší prospěch lidstvu“, jak si představoval. Pro její získání stačí občas jen dorazit na aukci s dostatečným obnosem peněz. […]
Monumentální Akšardham: Největší chrám světa?
Dokonale seřízené lasery vykreslují před zraky návštěvníků úchvatnou světelnou show. Trocha mlhy pro dotvoření atmosféry, k tomu něco na zub. Jde o jediné velkoformátové kino v celém hlavním městě Indie, Novém Dillí. Překvapivě nejsme nikde v zábavním parku, ale v hinduistické svatyni!   Žádné kovové „berličky“ a beton maximálně do základů. A ty musí být […]
Chcete být milionářem? Legendární soutěž stvoří boháče i podvodníky
Když soutěž dorazí v roce 2000 do Česka, je to velká sláva. Zájem o ní ale časem opadne. Na rozdíl od jiných zemí, včetně té, kde přijde na svět – Velké Británii. V ní běží dodnes.   Pánové David Briggs, Mike Whitehill a Steven Knight už společně několik soutěží vytvořili. Většinou jsou ale určené pro […]
Záhady a napětí
Krvelačný tvor z japonských legend: Zabil naráz 12 samurajů?
Tváře vesničanů jsou bledé a zračí se v nich děs. Na loži v jednom ze stavení totiž leží vážně zraněný samuraj, jehož sem přinesli jeho druhové. Napaden měl být záhadným tvorem, jehož nikdo nikdy předtím nespatřil. Ačkoli samurajům jen tak něco nenažene strach, vesničané si všimnou, že i oni jsou notně vyvedení z míry. Co na ně […]
Tajemství automatické kresby: Může být klíčem k našemu zdraví?
Existuje poměrně mnoho procedur, které mají člověku pomoci s psychickým i fyzickým zdravím a které se zároveň vymykají z hlavního medicínského proudu. Některé považují lékaři za vyloženě šarlatánské, u jiných připouštějí, že mohou mít určitý vliv a účinek. Kam patří trochu tajuplně znějící automatická kresba?   Představte si, že sedíte v pohodlném křesle a před sebou máte prázdný […]
Střelný prach i černá magie: Co všechno dokázal alchymista „Černý Berthold“?
Traduje se, že střelný prach vynalezli čínští alchymisté, když hledali elixír mládí. Neotáčejme se ale ani k evropským alchymistům zády. Je totiž pravděpodobné, že střelný prach byl souběžně objeven i v Evropě. Často je zmiňován Černý Berthold, záhadný alchymista z konce čtrnáctého století. Kdo to byl a proč si ho historie stále pamatuje?   Potemnělé sklepní místnosti vévodí […]
Nejtajemnější mayský vladař: Byl mimozemského původu?
Rozechvělý archeolog Alberto R. Lhuillier nevěří vlastním očím. Před sebou má sarkofág nejvýznamnějšího mayského vládce. Tím je legendární Pakal, jehož podobiznu je možné spatřit také na víku rakve. Podle dávných mayských životopisců neměl panovník lidský původ. Je možné, že pocházel z jiné galaxie?     Z vrcholku Chrámu nápisů se naskýtá jedinečný pohled na kdysi výstavní indiánskou […]
Nenechte si ujít další zajímavé články
Doktor Kittel: Severočeský Faust z Jizerských hor?
enigmaplus.cz
Doktor Kittel: Severočeský Faust z Jizerských hor?
V Libereckém kraji, nedaleko Jablonce nad Nisou, se nachází obec Pěnčín-Krásná. Právě zde pobýval věhlasný doktor Kittel, který je přirovnáván k legendárnímu doktoru Faustovi. Byl to bezesporu člověk,
Zůstala Krejčíková s dětmi na všechno sama?
nasehvezdy.cz
Zůstala Krejčíková s dětmi na všechno sama?
O problémech ve vztahu herečky Anety Krejčíkové (32) s tělocvikářem Ondřejem Rančákem (39) se snad šušká od začátku, co jsou spolu. Hvězda seriálu Ulice totiž neměla být jedinou, pro kterou často a 
Konal se první orientační závod v Rakousku-Uhersku?
historyplus.cz
Konal se první orientační závod v Rakousku-Uhersku?
Sedm cyklistů se v prvním orientačním závodě světa pouští nazdařbůh do terénu jen s mapou a vírou ve své schopnosti. Zvítězí ale opravdu ten, který dokáže najít nejkratší možnou cestu k cíli? Orientační závody, během nichž dostane soutěžící mapu a musí překonat stanovenou trasu, se dnes konají v běhu, na kolech i na lyžích po celém světě. Za kolébku
Zemřel muž, který strávil 72 let v železných plicích
21stoleti.cz
Zemřel muž, který strávil 72 let v železných plicích
Než byla v roce 1955 vytvořena první vakcína, byla dětská obrna obávanou nemocí. V jejím důsledku mohlo u dětí dojít k ochrnutí dýchacích a polykacích svalů. V takovém případě se jejich jedinou nadějí
Rolky s medvědím česnekem
tisicereceptu.cz
Rolky s medvědím česnekem
Můžete využít i jiné čerstvé bylinky. Rolky jsou skvělé třeba s bazalkou nebo špenátem. Suroviny 3 hrnky hladké mouky 1 hrnek vlažné vody 3 lžičky cukru krystal ½ lžičky soli 1 vejce 3 lžíc
Benátská! s Impulsem oslaví svojí třetí dekádu třemi velkými S: Scooter, Suzi Quatro & Slade
epochanacestach.cz
Benátská! s Impulsem oslaví svojí třetí dekádu třemi velkými S: Scooter, Suzi Quatro & Slade
Poslední červencový víkend je pro milovníky hudby již neodmyslitelně spjatý s festivalem Benátská! s Impulsem. Ten se od svého vzniku, kdy měl pódium sestavené z lešení a aparaturu přivázanou ke stožárům veřejného osvětlení, etabloval mezi tuzemskou špičku. Letos slaví 30 let. Mezi gratulanty nebudou chybět ani zahraniční ikony Scooter, Suzi Quatro a Slade, kteří mají
Batikovaná trička jsou zase v módě. Jak si je vyrobit?
panidomu.cz
Batikovaná trička jsou zase v módě. Jak si je vyrobit?
Moderní vzor a ještě batikovaný. Jak si jej vyrobit? Triko nejprve vhodným způsobem poskládáte, sklady převážete provázkem, polijete textilními barvami a pak zafixujete. A to je celé. S příčným pruhem Pomůcky: provázek (gumičky), injekční stříkačka (nebo nosatá láhev), molitanový štětec, mikrotenový sáček, krejčovská křída barevná, zakrývací folie Pomocná chemie: krystalická soda, chlorový čistič, sirnatan sodný
Moderní obývací pokoj
rezidenceonline.cz
Moderní obývací pokoj
Text: Alena Müllerová Foto: Archiv firem
Utekla jsem sektě právě včas
skutecnepribehy.cz
Utekla jsem sektě právě včas
S Blankou jsem se seznámila hned první den na vysoké. Dali nás na koleji do jednoho pokoje a sedly jsme si kupodivu okamžitě. Ještě ten večer jsme vyrazily na pivo a náš pokoj jsem pokřtila nocí strávenou na záchodě. Brzy jsem pochopila, že Blanka není úplně šťastný člověk. Než nastoupila na univerzitu, žila s mámou, která hodně pracovala, hodně
Nový Mercedes-AMG GT 63 PRO 4MATIC+: více agility pro závodní tratě
iluxus.cz
Nový Mercedes-AMG GT 63 PRO 4MATIC+: více agility pro závodní tratě
Společnost Mercedes-AMG představila na automobilové slavnosti Goodwood Festival of Speed nejnovější přírůstek do rodiny supersportovních vozů AMG GT – nový Mercedes-AMG GT 63 PRO 4MATIC+. Novinka se z
Tajemství Mallorcy a Menorcy: Mají starověký telegraf?
epochaplus.cz
Tajemství Mallorcy a Menorcy: Mají starověký telegraf?
Doba bronzová a železná je v plném proudu a na dnes turisticky oblíbených ostrovech Mallorca a Menorca drží otěže moci společnost, kterou dnes nazýváme Talajotickou kulturou.   Zhruba mezi 1. a 2. tisíciletím před Kristem se pustí do budování talajotů, megalitických památek, o jejichž účelu se dnes můžeme jen dohadovat. Předcházejí jim takzvané tumuly, které
Jaký muž se k vám hodí?
nejsemsama.cz
Jaký muž se k vám hodí?
Nauka o číslech – numerologie – vám poradí, s kým stvoříte ideální pár. Stačí jen znát, kdy se muž, co vás zajímá, narodil. Pak porovnejte své životní číslo s jeho číslem, a hned budete mít jasno. Omystické povaze čísel psali do hliněných tabulek již staří Sumerové. Spojitost čísel s člověkem a lidským osudem je nabíledni, každý jsme se „někdy“ narodil. To