První, čím vás ohromí, jsou pohádkové flakony. Ale i obsah je jaksi jiný, svůdnější a vábivější než vůně z našich parfumérií. Čím to? V arabské kultuře mají vůně mnohem delší tradici než v naší. Jejich původní účel byl nejspíš hygienický. Co je čisté, to voní.
Jak voní?
Při testování orientálních vůní nejspíš zjistíte, že jen málokterá se vám nelíbí. Ačkoliv jsou rozmanitě laděné, obvykle vynikají líbezností a navozují pocit, že je vám s nimi dobře.
Dokonce ani ve sladkých kompozicích z ovocných a květinových tónů nepůsobí kýčovitě. Je to díky podkladu z dřevitého oudu, tradiční suroviny, která se používá k harmonickému svázání složek.
Olej místo alkoholu
Odlišná je forma parfémů. Klasikou je parfémový olej.
Oproti alkoholovým roztokům vonných esencí se na kůži krásně rozehřeje, vůně se rozvíjí ladněji a dokáže zaplnit celou místnost, aniž by vytvořila dusivou atmosféru soustředěnou kolem nositelky parfému.
Oblíbené ingredience
* Oudová pryskyřice bývala hlavním tajemstvím orientálních parfémů. Je to sekret stromů účelově nakažených plísní a parazitem. Tato šťáva tuhne a zraje, čím je starší, tím je cennější. Dají se z něj vykouzlit jemné i velmi temně dřevité tóny.
* Taifská růže je vysokohorská rostlina speciálně pěstovaná pro výrobu parfémů.
* Jasmín je vedle růže také hojně používán.
* Z koření hlavně vanilka a šafrán.
* Pro pocit hebkosti a příjemnosti na kůži je pak nepostradatelné pižmo.
