Podle odborníků z Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého a brněnské Fakulty veterinární hygieny a ekologie má zvýšené riziko nebezpečných infekčních nemocí, které přenášejí klíšťata (Ixodoidea), přímou spojitost s přemnožením hrabošů polních (Microtus arvalis).

Získaná data o populaci drobných hlodavců je možné využít k předpovědi budoucích rizik nakažení klíšťovou encefalitidou a lymskou boreliózou v určitých oblastech Evropy. Díky tomu mohou obyvatelstvo varovat až s ročním předstihem.

Samotný výzkum trval tři roky a svůj účel splnil. Vědci totiž prokázali, že intenzita výskytu infekčních klíšťových nemocí je úměrná přemnožení hrabošů. Právě hlodavci jsou hostitelé larev a nymf klíšťat, jež představují pro člověka vážný problém.

„V práci ukazujeme, že roky zvýšeného rizika nakažení zmíněnými nemocemi lze jednoduše předpovídat pomocí početnosti hraboše polního z minulého roku.

S pomocí dat o početnostech hra boše polního v České republice jsme úspěšně předpověděli výskyty chorob nejen v Česku, ale také v Německu, Rakousku a Slovinsku,“ říká vedoucí katedry ekologie a životního prostředí olomoucké přírodovědecké fakulty Emil Tkadlec.

Hraboši polní se v pravidelných cyklech přemnožují, většinou po dvou až čtyřech letech. V letošním roce, dle dat, se tento hlodavec v nadměrném počtu vyskytuje na Moravě.

„Metodou analýzy časových řad jsme prokázali, že kolísání výskytu obou klíšťových nemocí je silně závislé na cyklickém kolísání početnosti hraboše polního.

Předpověď se ještě vylepšila přidáním klimatických vlivů,“ shrnul Tomáš Václavík z katedry ekologie a životního prostředí.

Logicky tak vyšší početnost hraboše přináší více prostoru pro přežití larvám klíšťat. Odborníci považují sestavené modely souvislosti mezi hlodavci a klíšťaty za jednoduché.

„Daný model může být okamžitě aplikován. Tím se otevírá možnost obecné předpovědi rizika nakažení i dalšími klíšťovými chorobami, které mají závažné dopady na zdraví lidí i zvířat,“ podotkl Pavel Široký z brněnské veterinární univerzity.