Charlese Darwina jakožto autora evoluční teorie, zná téměř každý. Málokdo ale ví, že tato výrazná osoba 19. století z role vědce nevystupovala téměř nikdy.
Důkazem jsou rozbory jeho dopisů a deníkových záznamů po té, co se Darwinovi narodil syn William.
Prvorozený syn William Erasmus se Darwinovým narodil v prosinci 1839. Jeho otec – zapálený biolog začal ihned s vědeckým pozorováním novorozence.
„Během prvního týdne zívá, olizuje se, škytá, kýchá, a protahuje se stejně jako starý člověk.“Darwin si všechny poznámky pečlivě zaznamenával do deníků, které jsou dnes uschovány v univerzitní knihovně v Cambridgi.
Díky deníkům a dopisům mezi Darwinem a jeho už odrostlými dětmi, je možné nahlédnout do soukromého života známého evolucionisty. Ukazuje se tak, že děti vědce ovlivnily v řadě jeho názorů.
Pozorování prvorozeného syna například velkou mírou přispělo k upevnění Darwinových myšlenek ohledně vývoje člověka. V tomto ohledu ale nebyl William jediný, pro vědce byla důležitá i možnost srovnat novorozence se skutečným lidoopem.
Jak se experimentuje s dítětem?
V době, kdy se William narodil, už Darwin přemýšlel nad evolucí člověka. Domníval se také, že člověk s lidoopy sdílí společného předka, nikdy ale žádného velkého primáta na vlastní oči neviděl.
Rok po narození nejstaršího syna byla do londýnské zoologické zahrady přivezena samice orangutana – Jenny. Darwin se stal pravidelným návštěvníkem ZOO, kde se díval na lidoopa. Jeho chování pak porovnával s chováním vlastního syna.
Tato pozorování se stala základem pro knihu Výraz emocí u člověka a u zvířat, vydanou v roce 1872. V ní mimo jiné popisuje řadu projevů, které zaznamenal u Jenny a o nichž se myslelo, že náleží pouze člověku.
Zjistil, že lidoop projevuje známky žárlivosti, je zvědavý a dokáže se i zlobit.
V rámci studia emocí u člověka dělal pokusy i na malém Williamovi. „Udělal jsem hlasitý zvuk v blízkosti jeho tváře, zatvářil se vystrašeně a propuknul v pláč. Experiment jsem opakoval.“
Na počátku Darwinovy dráhy coby vědce stála cesta na Galapágy, bez které by nenapsal svou nejznámější knihu O původu druhů přírodním výběrem. Další důležité rukopisy by ale nevznikly bez jeho dětí.
