Bývalá metropole habsburské říše a současná metropole Rakouska je aktuálně poznamenána nedávnými teroristickými útoky, které souvisejí s mnohými ožehavými tématy, které trápí současnou Evropu jako celek.

Vydejme se však společně raději do minulosti tohoto klenotu mezi středoevropskými městy, která je velice fascinující směsicí vojenské a kulturní historie.

Vídeň je pro nás Čechy obzvláště srdcovou záležitostí, i když z různých důvodů.

V různých etapách novověkých dějin, naposledy pak za socialismu, byla prvním cílem mnoha československých exulantů, po sametové revoluci pak pro mnohé z nás prvním cílem turistických výletů na Západ.

Kdo by neznal její klenoty jako Hofburg, Schönbrunn či Prater a kdo by se nechtěl svézt jejím centrem historickým kočárem!

Historie Vídně je ovšem mnohem bohatší. Původně římské město těží ze své strategické polohy, která pro něj v minulosti ovšem nebyla jen výhodou, ale čas od času i prokletím.

Ostatně Turci, respektive Osmanská říše, těsně před Vídní skončili minimálně dvakrát, a to roku 1529 a 1683. V druhém případě obléhanému městu výrazně pomohl polský král Jan III. Sobieski.

Kdyby tehdy byla Vídeň dobyta, kdoví, kam by se ubíraly dějiny celé Evropy. Jenže ani ve chvílích, kdy před branami města nedlela turecká armáda, neměla metropole na růžích ustláno. Byla totiž centrem intrik, podvodů a nekonečného boje o moc.

Ostatně kde jinde by mělo k intrikám docházet, než v jednom z dlouhodobě nejvíce prosperujících měst Evropy, potažmo světa, ve kterém se koncentrovala moc i protiváhy k ní.

Ještě předtím se ovšem prosadil rod Habsburků, který postupně opanoval stále větší část tehdy známého světa a za své sídlo si zvolil právě Vídeň.

Císař Maxmilián I. se na počátku 16. století rozhodl, že namísto hrubé síly použije k expanzi diplomacii, a tímto způsobem vytvořil impérium, které zahrnovalo část Latinské Ameriky, Španělsko, Itálii a většinu střední Evropy.

První polovina 19. století patřila knížeti Metternichovi, kterého podle jména tak nějak známe, ale tady všeobecné povědomí o něm končí. Nuže vězte, že Metternich byl tehdejším nejmocnějším mužem Vídně.

Byl však svržen turbulentním rokem 1848 a na místo toho nejmocnějšího nastoupil tehdy nový císař František Josef I., který celému Rakousko-Uhersku vládl až do válečného roku 1916.

Dnes ve Vídni najdeme spoustu památek, které odkazují na konkrétní historické události. Od archeologických vykopávek z římské doby přes gotické a barokní stavby až po Hundertwasserův dům či slavnou spalovnu má spousta míst svoji dohledatelnou minulost.

A na tu jsou Rakušané právem hrdí. I když spousta příjmení na vídeňských zvoncích má jasný český původ. Ostatně mezi lety 1526 – 1918 jsme s Rakušany žili pod habsburskou nadvládou v rámci jednoho státního útvaru.

Tak nějak tušíme, že historie Vídně sahá ještě před Římany, ostatně její původní název Vindobona má keltský původ, i když první dochované známky osídlení pocházejí právě z období Římské říše.

Nicméně po historii Vídně od jejích počátků po 21. století nemusíme pátrat jen přímo na místě – ostatně v současné době, na počátku listopadu 2020, je to možné jen velice těžko.

Dobrým průvodcem po dějinách rakouské metropole nám však může být třeba Simon Sebag Montefiore v třídílném dokumentárním seriálu Vídeň:

Říše, dynastie a sen, který poběží na kanále Viasat History v premiéře od neděle 15. listopadu ve 21:00.

Montefiore se zde vydává ve stopách Napoleona, Hitlera, Beethovena či Mozarta – ti všichni se v minulosti ulicemi Vídně procházeli a přímo či nepřímo spoluutvářeli její současnou podobu.

Trailer: