Vítejte ve vězeňském pekle!

Věznice v Maricopa County v americké Arizoně, která je často nazývaná „Stanové vězení“, patří mezi specifická nápravná zařízení ve Spojených státech. Dlouhodobě je zařazována mezi deset nejhorších vězeňských institucí.

V posledním desetiletí se však podle odborníků dere na přední místa. Co je příčinou? Všichni odborníci se bez váhání shodnou, že je to osoba ředitele a hlavního šerifa kraje, Joea Arpaia (*1932). Areál se nachází na předměstí Phoenixu, hlavního města státu Arizona, a je svým objemem čtvrtou největší věznicí na světě. Najdeme tady přibližně 2 000 vězňů.

Jízdenka do vězení

„Jestli má ďábel svou tvář a jméno, je to právě šerif Joe Arpaio,“ shodují se vězni, kteří jeho peklem prošli. Stejného názoru je i široká veřejnost, která se problémem amerického vězeňství zabývá. Úhlavními nepřáteli nelítostného šerifa jsou především Latinos. Jde o španělsky mluvící imigranty z Mexika, Střední a Jižní Ameriky.

Šerif jde tak daleko, že je nechá pronásledovat státními policisty a rovnou putují do „jeho“ vězení. Hned v prvním roce svého působení se smutně vyznamená. Aby ušetřil na rozpočtu, rozšíří velkou část vězení o stanový areál. Nechá nakoupit staré stany z korejské války a udělá z nich vězeňské ubikace. Ve zděných budovách jsou jen nutné provozy.

Kuchyně, jídelny, sprchy a toalety, kanceláře a místnosti pro strážní službu.

Jídlo jen dvakrát denně

Marně argumentovali zástupci vězeňství při Ministerstvu spravedlnosti, že stany jsou v zimě nevytápěné a v létě je tam horko k nevydržení. V Arizoně jsou vysoké teploty, které v letních měsících dosahují téměř 50 °C. Ve stanech je teplota kolem 65 °C. Vězni se pokoušejí proti nelidským podmínkám protestovat, ale šerif má své odůvodnění.

„V Afghánistánu jsou američtí vojáci také ve stanech za ještě většího horka a nestěžují si. A to mají maskovací uniformy a neprůstřelné vesty,“ argumentuje a smete stížnosti ze stolu. Vězňům se také nelíbí, že musí nosit růžové spodní prádlo. Joe Arpaio má vůbec neortodoxní názory: „Proč by měli vězni jíst třikrát denně?“ položí otázku svým spolupracovníkům.

„Stačí dvakrát!“ A je rozhodnuto.