Historie

Vodní chrám Yerebatan: Stavělo ho pro císaře 7000 otroků?

Vodní chrám Yerebatan: Stavělo ho pro císaře 7000 otroků?

Konstantinopol dlouhodobě trápí nedostatek pitné vody. Musí se přivádět akvaduktem z potoků a říček v nedalekém Bělehradském lesíku. V případě obléhání města však nastávají problémy, protože útočníci potrubí ničí nebo se vodu pokoušejí otrávit. Proto nezbývá než vodovodní systém, na němž závisejí životy statisíců lidí, ještě vylepšit!

Baziliková cisterna zásobovala vodou Velký císařský palác a jeho okolí.

Pod městem se postupně začínají hloubit desítky obřích nádrží na vodu. Tu největší v celé Konstantinopoli umístí stavitelé kousek od chrámu Hagia Sofia. Bazilikovou cisternu (též Yerebatan), zásobárnu vody pro Velký císařský palác a jeho okolí, nechává v roce 532 vybudovat císař Justinián I. (asi 482–565) a podle historiků na ní pracovalo až 7000 otroků.

Vybudoval ji císař Justinián I.

Strop podpírají stovky sloupů

Potopený palác“, jak se mu občas říká, je vskutku mistrovským dílem. Rozlehlý „vodní chrám“ měří na délku zhruba 138 metrů, na šířku asi 65 metrů a dokáže pojmout až 80 000 kubických metrů vody, což odpovídá objemu menšího rybníku. Jeho klenutý strop podpírá 336 mramorových sloupů vysokých 9 metrů, které zdobí korintské či raně byzantské hlavice. Stěny z pálených cihel jsou přes 4 metry silné a chrání je vrstva izolační malty…

V podzemním vodním chrámu je více než 300 mramorových sloupů.

Učenec má jasno

Po dobytí Konstantinopole Turky v roce 1453 se na úchvatnou podzemní nádrž zapomene. V polovině 16. století ji však znovuobjeví francouzský učenec Petrus Gyllius (1490–1555), jenž přijel do Konstantinopole pátrat po byzantských pamětihodnostech. Na stopu Bazilikové cisterny ho údajně přivedou místní obyvatelé, kteří dírami ve sklepích čerpají z podzemí pitnou vodu a spolu s ní občas ve vědru vytáhnou i ryby! Gyllius si dá dvě a dvě dohromady a po čase narazí pod jedním domem na vchod do nevšedního podzemního království. Bohužel turecké úřady si tohoto klenotu neváží a cisterna řadu let slouží jako odpadní jáma. Rekonstrukce se dočká až v 19. století a dnes patří k nejnavštěvovanějším turistickým cílům v Istanbulu.

Více z Historie

Nenáviděl Ludvík XIV. od dětství Paříž?

Historie23.9.2020

OPERACE TELEMARK – Velkolepé plány Němců zkřížil Einstein!

Historie18.9.2020

Sověti platili za Pepsi Colu ponorkami

Historie16.9.2020

Jízdárna ve Světcích: Čím se Windischgrätz chlubil hostům?

Historie11.9.2020

Vojevůdce Attila, jeho jméno rezonuje dodnes, přesto je zahalen tajemstvím

Historie10.9.2020

Zákeřný Bagoás: Usiloval o život třem panovníkům!

Historie9.9.2020

Smutný osud Miklóse Horthyho: Nejprve zajat nacisty, poté Američany!

Historie4.9.2020

Pomohl Napoleon na svět konzervám?

Historie2.9.2020

3x nejodvážnější váleční psi

Historie1.9.2020
Historie
Časopis, který by vás mohl zajímat