Náčelník kmene Dakotů jenom uznale pokývá hlavou. Tlumočník americké vládní delegace právě bezchybně odříkal uvítací řeč v jazyce indiánů. Nadaný „Čecho-Amerikán“ Vojta Náprstek si domorodce natolik získá, že od nich obdrží množství darů.

Narodil se 17. dubna 1826 jako Adalbert Fingerhut. Coby uvědomělý vlastenec ale od mládí používá počeštělou formu jména. Vojta Náprstek (†1894) vyrůstá v pražské středostavovské rodině, provozující pivovar v domě U Halánků.

Přísná matka si slibuje, že podnik jednou převezme, on ale po umetené cestičce netouží. Už od mládí chce poznat cizí kraje a jako dospívající mladík vyráží s čutorou na výpravy po české kotlině.

Věří v lidi

Když Náprstek dokončí gymnázium, matka mu dá jasně najevo, že si přeje, aby vystudoval práva. Ačkoli mladík už tehdy zpochybňuje neomylnost rakouské legislativy, podřídí se.

Alespoň si prosadí studium ve Vídni, kam odjíždí roku 1846. S sebou si bere jen dvě košile, knihy, mapy a národopis. Vytržen z domácího prostředí, Náprstek zde poprvé poznává, co je to hlad a nedostatek.

Ve městě na Dunaji se ale také roku 1848 zapojí do protihabsburského povstání, za což skončí za mřížemi. Když jej o pár dní později pustí, nechá studia ležet ladem a odpluje do Ameriky.

Chce kolonii

Do Nového světa přijede s romantickou představou založit zde něco na způsob české kolonie. Ryzí vize ale narazí na „hnilotu“ reality.

Českou kolonii tak sice Náprstek nevybuduje, ale v Milwaukee ve Wisconsinu aspoň založí knihkupectví a německy psané noviny Milwaukee Flügblatter, určené i pro přistěhovalce z Čech. Vedle toho studuje domorodé indiánské kmeny, zejména Dakoty. Účastní se rovněž vládní expedice při mírových jednáních.

Přiveze modernu

Ačkoli touží poznat i země Orientu, po deseti letech v Americe se vrací do Prahy. Domů si přiváží nejen svou úctyhodnou sbírku předmětů darovaných indiány, ale také moderní myšlenky, které hodlá co nejlépe zužitkovat ve prospěch Pražanů.

Zřízením zvláštních vzdělávacích přednášek se zasadí o emancipaci žen, prosadí rozšíření plynového osvětlení i zavedení telefonu. Inspirován Eiffelovou věží dále iniciuje stavbu Petřínské rozhledny nebo lanové dráhy. Vojta Náprstek umírá 2. září 1894 v Praze.

(Zdroj: HISTORY revue)