Starý kávovar prská a dlouho se vzpouzí, než konečně zaplní hrnek sytě hnědou tekutinou. Po místnosti se rázem rozlije nezaměnitelná, silná vůně, která v sobě skrývá příslib nového dne. Její aroma láká lidstvo už po staletí.

V čem je ale vlastně ono pověstné kouzlo, které více než s čímkoli souvisí s pohodou?

 

Všechno má na svědomí obyčejná chemie. Látky obsažené v jednom jediném šálku spolu totiž souzní natolik, že se jejich spojením rozehraje hotový koncert chutí.

S naším tělem dokážou jednotlivé složky tak zacvičit, jako by přesně věděly, na jakou strunu mají zrovna zabrnkat. Je tedy vlastně úplně jedno, jaký typ preferujeme, jestli brazilskou, kolumbijskou nebo etiopskou. Pořádnou ranní vzpruhu nám totiž dokáže dát každá z nich.

Vytuněný doping

Největší životabudič, alkaloid, pro který by po ránu mnoho lidí „zabíjelo“, je v chemickém světě známý spíš pod názvem 1,3,7-trimethylxanthin – kofein. Jmenuje se podle rostliny Coffea arabica, tedy kávovník arabský.

Kofein je vysoce účinným stimulantem, který s naším tělem dokáže hotové zázraky. Nepřekonatelný je zejména v boji s nechtěnou ospalostí.

Se zvýšením mozkové aktivity dochází i k nabuzení činnosti nadledvinek, které produkují hormon adrenalin. Jakmile si dopřejeme slastný šálek, náš organismus s přijatým kofeinem začíná pracovat.

Doporučená dávka kofeinu by měla odpovídat 400 miligramů, přičemž v jednom espressu je asi 40 mg, v překapávané kávě až 100 mg. Ve vyšším množství, než je 400 mg, může být pro naše tělo toxický.

Pomalu do říše snů

Za únavou, která se nás snaží zlákat do říše Morfeových snů, stojí látka zvaná adenosin, která se váže na jednotlivé receptory v našem mozku. Tím dochází ke zpomalování nervové soustavy a pocitu ospalosti.

S každým jednotlivým douškem kávy však spolehlivě kazíme její plány. Dalo by se totiž říct, že jsou s kofeinem jako den a noc. Zatímco adenosin nás dokáže spolehlivě ukolébat, kofein jeho práci většinou spolehlivě překazí.

Alespoň do té doby, než je účinek životabudiče odbourán, což trvá zhruba 6 hodin.

Typická nahořklá chuť

Aby se všechno netočilo jen okolo stimulace našeho mozku a slastných pocitů štěstí, je potřeba zaměřit pozornost k tomu nejdůležitějšímu – chuti. Právě ta, mezi správnými milovníky kávy, hraje roli nejdůležitější.

Za charakteristickou chutí stojí zejména kyselina chinová a kávová, které společnými silami dokážou nasadit onu pomyslnou chuťovou korunu, zakončenou hořkým dozvukem. Ovlivnit ji lze různými stupni pražení.

Čím je pražení kratší, pyšní se zrnka lahodnou skořicovou barvou, a tím si nápoj zachovává více chuťových vlastností. Při konzumaci tak můžeme rozeznat ovocnou nebo karamelovou chuť, která se během tmavšího pražení postupně vytrácí. Černá zrnka „sluší“ především espressu.