Odhalit riziko počínajícího infarktu několik týdnů nebo dnů před jeho vypuknutím by podle vědců mohl krevní test. Buňky nasvědčující vzniku srdeční či mozkové příhody již totiž tou dobou sebevědomě korzují naším tělem a usazují se na stěnách postižených cév. Překvapivé zjištění odhalila studie Výzkumného vědeckého institutu v Kalifornii.
Vědci zkoumali vzorek téměř osmdesáti pacientů, kteří prodělali srdeční příhodu, pětadvaceti zdravých lidí a sedmi pacientů, u nichž bylo v minulosti diagnostikováno zvýšené riziko infarktu. Buňky usvědčující infarkt objevili u všech pacientů, kteří v minulosti srdeční příhodu prodělali. Ale vyskytovaly se i u těch, kterým riziko infarktu teprve hrozilo.
Podle autorů studie by tak v budoucnu mohlo být možné odhalit počínající infarkt už v jeho počátečním stádiu.„Riziko infarktu umíme z dlouhodobého hlediska rozpoznat na základě mnoha rizikových faktorů a indicií. Stejně tak z krve pacienta poznáme, že ho nedávno prodělal. Zbývá nám už jen rozpoznat, že se srdeční příhoda blíží v horizontu řekněme tří týdnů,“ uvedl vedoucí studie Peter Kuhn.
Možnosti včasného odhalení počínajícího infarktu se stanou předmětem navazujícího výzkumu.
Do té doby se budeme muset spolehnout na tradiční metody léčby a klasickou prevenci – rozumný životní styl.
Nemoc 20. století? V posledních šedesáti letech se onemocnění srdce a cév stala nejčastější příčinou úmrtí. V České republice na infarkt nebo mrtvici umírá každý rok přes 55 000 pacientů, což je více než počet úmrtí v důsledku všech ostatních příčin dohromady. O něco veselejší je statistika, podle níž se díky vědeckému pokroku daří zachránit čím dál více nemocných.
Úmrtnost na srdeční infarkt se v České republice za poslední tři desetiletí snížila z 30 % na zhruba 5 až 7 %. Srdeční příhodě tedy podlehne přibližně každý dvacátý pacient. Přibližně každý čtvrtý pacient však po první kardiovaskulární příhodě dostane druhý infarkt či mozkovou mrtvici.
Kornatění tepen neboli ateroskleróza způsobující infarkt a mozkovou mrtvici se někdy označuje jako „nemoc 20. století“. Lidstvo však trápí už od starověku. Známky onemocnění tepen byly potvrzeny i na mumiích staroegyptských faraonů.
Lék, který by s ucpávajícími se cévami definitivně zúčtoval, vědci i přes nemalé úspěchy stále nenašli.
Hlavně nenápadně! Příčinou aterosklerózy je narušení cévní stěny. To může být způsobeno mechanicky následkem vysokého krevního tlaku, chemicky působením látek vznikajících třeba při kouření nebo poruchou funkce vnitřní výstelky cév. Do poškozeného místa se pak začínají ukládat tukové látky, čímž vzniká takzvaný sklerotický plát, do kterého postupně prorůstá vazivo a hladká svalovina.
Důsledkem je tvrdnutí cév a ztlušťování jejich stěn. Na povrchu plátů se mohou zachytávat krevní buňky a vytvářet sraženiny, jež cévy ucpou. Kornatění tepen o sobě dává vědět pomalu a nenápadně, proto je relativně těžké odhalit nemoc včas. Teprve postupem času dochází k omezení průtoku krve postiženou cévou. To v krajních případech vede k nedostatečnému zásobení cílových orgánů či tkání.
Jediným důsledkem aterosklerózy tak nemusí být pouze mrtvice nebo infarkt. Že se v cévách začíná dít něco nepatřičného, mohou napovědět třeba problémy s ledvinami nebo s erekcí. Změny ve stěně cév začínají u každého člověka již v dětství. Rychlost jejich vývoje v dalších letech potom závisí na přítomnosti několika rizikových faktorů.
K nim patří dědičnost, zvýšená hladina cholesterolu, kouření, vysoký krevní tlak, obezita a stres. Rozvoj aterosklerózy lze výrazně zpomalit, nebo dokonce zastavit změnou životního stylu.
Zvrátit pokročilé postižení tepen je však velmi obtížné.
Zkusme to elektřinou! Zjistit během jediného vyšetření, v jakém stavu jsou cévy v celém těle a jak dobře srdce „šlape“, je samozřejmě možné také fyzikálními metodami. Jednou z možností je využití přístroje, vynalezeného před třemi lety vědci z brněnského Ústavu přístrojové techniky Akademie věd ČR.
Na rozdíl od dosud používaných technik dokáže nová metoda v jednom okamžiku měřit parametry krevního oběhu v celém těle. To umožní lépe odhalit hrozící infarkty, trombózy, zúžení tepen a další potíže u rizikových skupin, jako jsou diabetici nebo lidé s vysokým krevním tlakem. Samotný princip není žádnou novinkou.
Pomocí dvou elektrod se do lidského těla pouští velmi slabý střídavý proud o frekvenci kolem 50 kHz. „Pacient ho nevnímá a není pro něj nikterak nebezpečný. Proud si hledá cestu nejmenšího odporu a tou je především krev v cévách. Jinými dvěma snímacími elektrodami měříme vodivost v oblasti, která nás zajímá.
Větší je tam, kde je více krve,“ vysvětlil vedoucí projektu Pavel Jurák z Ústavu přístrojové techniky.
Jak vám srdce „šlape“? Popsaná vyšetřovací metoda patří zatím k nejpřesnějším. Jako jediná navíc umožňuje změřit nejen průtok v srdci, ale i rychlost, s jakou se tlaková vlna krve ze srdce šíří tělem. Právě rychlost a tvar tlakové vlny přitom poskytuje komplexní obraz stavu cév.
Přístroje používající stejný princip vznikají i v zahraničí, ale brněnští vědci byli první, kteří přišli s myšlenkou monitorovat na těle hned osmnáct míst najednou. Český přístroj tak měří tlakovou vlnu krve procházející tělem nejen v oblasti hrudníku, ale i na trupu, krku a končetinách.
Zároveň využívá důmyslný systém tří frekvenčně oddělených proudů, který umožňuje citlivá měření, aniž by se výsledky jednotlivých sledovaných míst ovlivňovaly. Nový vynález nabízí ještě jednu u jiných metod nedostupnou možnost. Dokáže monitorovat oběh nejen v klidu, ale i při zátěži.
Zachytí tak změny, ke kterým dochází při fyzické námaze.
Šedesát elektrod na tělo Jedinou nevýhodou je nutnost umístit na tělo šedesát elektrod a ověřit jejich správnou funkci. Takový úkon zabere zhruba půl hodiny. V uplynulých třech letech od vynálezu byl přístroj používán v testovacím provozu. „V budoucnu by ho mohla mít k dispozici každá kardiologická ambulance. Bude mnohem levnější než třeba magnetická rezonance,“ konstatuje Pavel Jurák.
Dnes již klasickým a běžně dostupným vyšetřením zjišťujícím stav cév je ultrazvuk krčních a mozkových tepen. Jeho pomocí je možné zmapovat stav cév zásobujících mozkovou tkáň, a to jak na krku, tak i přímo v mozku. Vyšetření slouží především při prevenci opakování mozkové příhody.
Díky této v praxi už zaběhnuté metodě je mnoho pacientů zachráněno preventivním pravidelným podáváním léků na ředění krve. Přes vědecké pokroky v diagnostice cévních onemocnění si však na běžně dostupné vyšetření, které by počínající infarkt nebo mrtvici spolehlivě a hlavně včas odhalilo, budeme muset ještě nějaký čas počkat.
Facebook
Twitter
RSS