Sochař a architekt Theodorus ze Samu, žijící v 6. století př. n. l., je podle římského historika Plinia Staršího vynálezcem zámku a klíče.
Archeologické nálezy dřevěných zámků a klíčů z Ninive však potvrzují, že ochranou svých cenností či domácností se zabývali už starověcí Asyřané před 4000 lety.
Přátelé nemohou od prstu bohatého římského senátora Lucia Domitia odtrhnout zrak. Skví se mu na něm prsten, zakončený klíčkem. Ve své honosné vile si jím uzamyká truhlici s cennostmi, kterou zdobí bronzový zámek.
Tím, že klíč nosí neustále na prstu, ho má kdykoli k dispozici. Zároveň svému okolí dává jasně najevo, že se v jeho majetku nacházejí takové poklady, které je třeba zamykat.
Na vzhledu záleží
Z výroby zámků a klíčů se v období renesance stává umění a módní záležitost. Zámky, nasazované na dveře, se zdobí vysekávanými otvory, klíčové dírky se schovávají za barevné krytky. Na zlepšení svého mechanismu si zámky ale ještě musejí počkat…
Kouzelné páčky
Anglický zámečník Robert Barron zkonstruuje v roce 1778 zámek vybavený stavítky – pákami, jež klíč zvedá do patřičné polohy, aby bylo možné odemknout. Jde o významný posun ve výrobě zámků, jak je známe dnes.
Prověřený zlodějem
Neznámí zloději v roce 1817 vpadnou do doků v Portsmouthu. Pomohou si falešným klíčem. Britská vláda, rozhořčená tímto zločinem, se rozhodne vyhlásit soutěž na výrobu zámku, který by se otevíral zcela jedinečným klíčem.
Nejnadějněji vypadá výtvor Jeremiaha Chubba. Komise, zodpovědná za hodnocení výsledků, jeho zámek vydává napospas zkušenému zloději, který si doposud dokázal poradit s každičkou překážkou. Když ani po třech měsících Chubbův zámek nepokoří, je o vítězi soutěže jasno.
Leze, leze po železe…
Americký vynálezce Linus Yale (1797–1858) přichází s tzv. cylindrickou vložkou, která zdobí zámky dodnes.
Ve válci s otvorem pro klíč se nalézá hned několik stavítek a blokovacích kolíků, čímž je možné vyrábět velké množství nejrozmanitějších klíčů. Zámek obvykle tvoří dvě stejné cylindrické vložky, přitom zasunutí klíče z jedné strany brání vstupu klíče z druhé.
Vynález se ze zámoří dostává do Evropy ovšem se zpožděním, ve větší míře až po skončení první světové války.
