Nikola Tesla byl po většinu svého života zatracovaným a nepochopeným vědcem. Mnoho z dlouhé řady jeho objevů bylo připsáno jiným vynálezcům. Co vše přinesl světu muž, přezdívaný „Pán blesku“?

Symbolický blesk při narození

Už jako novorozeně provázely Nikola Teslu hromy a blesky. Chvíli po půlnoci se dne 10. července 1826 nad vesnicí Smiljan v Chorvatsku rozzářila nebesa a rozpoutala se silná bouřka.

A i když měla porodní bába za to, že se jedná o špatné znamení, narodil se geniální člověk, pro kterého se elektřina stala smyslem života. Svůj zájem o vědu získal zřejmě po své srbské matce, která si velmi často sama vylepšovala kuchyňské nástroje.

Od kněze na vědeckou dráhu

Původně se měl stát Tesla, stejně jako jeho otec, pravoslavným knězem. Zasáhl ale osud a malý Nikola onemocněl. Během devíti měsíců strávených na lůžku se rozhodl pro vědu na úkor kněžství.

Po absolvování gymnázia v Karlovci odjel studovat fyziku a matematiku na polytechniku do Štýrského Hradce, kde se poprvé setkal s Gramovým dynamem. Jeho otec ho poté přesvědčil, ke studiu na Karlově univerzitě v Praze.

Otec ale velmi záhy zemřel a Nikola školy zanechal. Přesto později získal 15 čestných doktorátů.

Spolupráce s Edisonem

V roce 1880 se přestěhoval do Budapešti, kde nastoupil do telegrafní společnosti. Zde se začal intenzivně zabývat výzkumem elektřiny, přičemž objevil princip střídavého proudu.

O čtyři roky později odcestoval do Spojených států amerických a nastoupil k Thomasi Alvovi Edisonovi (1847–1931), v té době již uznávanému vynálezci. Ten Teslu najal, aby zefektivnil jeho nevýkonné motory, za což mu sliboval velmi tučnou odměnu.

Edison ale i po dokončení úkolu odmítl svoji část dohody splnit. Tesla proto podal výpověď a odešel k jeho konkurentovi Georgi Westinghouseovi (1846–1914).

Nedokončený výzkum rentgenového záření

Je všeobecně známo, že rentgenové paprsky jako takové pojmenoval v roce 1895 Wilhelm Conrad Röntgen (1845–1923). Zásluhu na tomto objevu měl ale také Tesla.

Již v roce 1887 zkoumal rentgenové záření pomocí vysokého napětí, vakuových trubic vlastní konstrukce a Crookesových trubic. Z jeho zápisků vyplývá, že vymyslel a vyrobil trubici s jedinou elektrodou, zatímco ostatní trubice měly dvě elektrody.

V roce 1892 pak provedl několik podobných experimentů a označil celý jev jako zářivou energii. Než ale mohl svůj objev dokončit a využít, vyhořela celá jeho laboratoř i s výsledky výzkumů.

Vylepšení motoru

Už v roce 1888 učinil pokus o vytvoření točivé magnetické pole, jestliže jsou dvě cívky postavené do pravého úhlu a jsou napájeny střídavým proudem. Toto zkoumání mu umožnilo vynaleznout střídavý indukční motor, nazývaný také jako asynchronní.

Na rozdíl od předchozích motorů nepotřeboval ke své činnosti komutátor a stal se tak levnější, účinnější variantou motoru, zaručující vyšší životnost.

Podle některých výpovědí sestrojil asynchronní motor na základě vizí, ve kterých viděl přesné technické nákresy.

Rádiové prvenství

Málo se ví, že Tesla stál za objevy mnoha vynálezů, které byly přiřknuty jiným badatelům. Mezi nimi byla i technologie rádiového přenosu, kterému se začal věnovat už v roce 1891, přičemž už o dva roky později veřejně předvedl první radiokomunikační přístroj.

Na vině bylo zřejmě to, že Tesla naprosto postrádal obchodní talent a některé objevy si nenechal patentovat. Za vynález rádia tak dostal Nobelovu cenu Guglielmo Marconi (1874–1937).

Spor o prvenství mezi těmito vynálezci vyřešil soud až v roce 1943, pár měsíců po Teslově smrti, přičemž prvenství bylo uznáno Teslovi.

Boje o proud

V této době čelil Tesla také naschválům ze strany Edisona. V tzv. válce proudů se divoce diskutovalo o vhodnosti stejnosměrného nebo střídavého elektrického proud v rozvodné síti.

Edison chtěl pro své vítězství udělat cokoli, a proto vynaložil mnoho prostředku proto, aby Teslův koncept shodil. Za účasti médií Edison zabíjel toulavé kočky a psy pomocí střídavého proudu.

Ani to nepomohlo, jelikož Tesla spolu s Westinghousem vyhrál zakázku na Světovou výstavu v Chicagu v roce 1893, kterou osvítil střídavým proudem o síle 12 000 koňských sil.

Ideální svět nekonečné energie

Po výstavě začalo Teslovo šťastné období. Trvalo několik let. V roce 1899 se přestěhoval do městečka Colorado Springs, kde si vybudoval laboratoř, v níž se zabýval bezdrátovým přenosem elektrické energie.

Při experimentech dokonce vytvořil umělý blesk, při kterém létaly jiskry až do vzdálenosti několika mil. Podle dobových svědectví slyšeli lidé hromy až do vzdálenosti 25 km.

Elektřina zdarma? Nikdy!

O rok později získal od mecenáše J. P. Morgana (1837–1913) potřebné finance a pustil se do výstavby Wardenclyffské věže, která by umožňovala bezdrátovou distribuci elektřiny na velké vzdálenosti.

Po několika letech ale Morgan stále neviděl návratnost svých investic a přestal Teslu podporovat. Navíc nikdo nestál o to, aby byla elektřina dostupná všem lidem zdarma, tak jak Tesla zamýšlel. Věž byla v roce 1917 zbořena a projekt zrušen.

Měl prsty v Tunguzské katastrofě?

Mnoho lidí se domnívá, že měl prsty v explozi, která roku 1908 zpustošila velký kus Sibiře.

S touto teorií přišel poprvé v roce 1994 historik Oliver Nichelson. Nichelson vychází z Teslových pokusů o přenos energie na dálku a také z dobové výpovědi Tesly, že disponuje technologií, která dokáže na dálku zničit jakékoliv místo na Zemi.

Existuje ale ještě jedna teorie spojená s Tunguzskou katastrofou. Podle ní dopadl na Sibiř meteorit. O tom, zda měl Tesla cokoli společného s Tunguzskou katastrofou, se proto můžeme pouze dohadovat.

Mohl změnit válku?

Po první světové válce se stáhl do ústraní a začal se věnovat futuristickým projektům, například tzv. paprskům smrti, které později během druhé světové války nabídl Velké Británii, Rusku nebo Spojeným státům americkým.

Tyto paprsky měly být schopny sestřelovat nepřátelská letadla na obrovské vzdálenosti. Zápisky a poznámky ale po Teslově smrti zabavila FBI a k veřejnosti se nikdy nedostaly.

Vizionář Tesla

Tesla, snad i díky svým vizím, dokázal velmi přesně popsat technologii, kterou používáme dnes. Řeč je o mobilních telefonech, bezdrátovém datovém přenosu nebo nástupu umělé inteligence.

„Každý z vysílačů bude ideálně umístěn blízko nějakého důležitého centra civilizace a všechny novinky budou bleskově odeslány na všechna místa glóbu.

Levné a jednoduché zařízení bude možné nosit v kapse.“ Dá se říci, že Tesla popsal velmi detailně dnešní „chytrý telefon“.

Jeho lodičku považovali za magii

Tesla také věřil, že jednoho dne budou stroje obdařeny svou vlastní myslí. O robotech řekl: „Ve dvacátém prvním století převezme robot místo, které ve starověkých civilizacích zastávala otrocká práce.

Není důvod, proč by se většina z toho nemohla stát za méně než století, osvobodíc lidstvo, aby se mohlo věnovat vyšším cílům.“ Sám v roce 1898 vyrobil dálkově ovládanou lodičku, kterou nazval teleautomaton. Šokovaní diváci na Madison Square Garden považovali pohybující se loďku za šarlatánství či magii.  Tesla přitom pouze využíval rádiové vlny pomocí vysílačky.

Létající stroj bez křídel?

Tento génius se zajímal také letectví a antigravitaci. Ještě před 2. světovou válkou si v roce 1928 nechal patentovat létající stroj, který měl fungovat bez křídel a vrtulí, pouze s pomocí elektrického pohonu. Na základě těchto výzkumů pak přišel z tzv.

dynamickou teorií gravitace, která byla v přímém rozporu s teoriemi Alberta Einsteina (1879–1955). Předpověděl také to, že jednoho dne bude cesta z Evropy do Spojených států trvat jen pár hodin.

Smutný konec génia

I když byl Tesla skutečný génius a vymyslel vynálezy, bez kterých bychom se dnes neobešli, za svého života se mu uznání nedostalo. Bydlel pouze po hotelích a přestal být považován za seriózního inženýra. V očích veřejnosti se stal stárnoucím podivínem.

Tento velikán tak zemřel v roce 1943 zcela osamocený a chudý v hotelovém pokoji v New Yorku.