Historie

Vyplenění Konstantinopole: Křižáci masakrem spláceli dluh Benátkám

Vyplenění Konstantinopole: Křižáci masakrem spláceli dluh Benátkám

Slibuje věčnou blaženost i ochranu před věřiteli. Inocenc III. v srpnu 1198 vyzývá západní křesťany k další křížové výpravě do Svaté země. Tentokrát se nehodlá spoléhat na krále, bude to on, kdo bude na dálku řídit rytíře. Silný papež. Od počátku ale nic nejde podle jeho plánů…

Na čtvrtou křížovou výpravu se zájemci zrovna nehrnou. Až roku 1199 berou na sebe znamení kříže první francouzští rytíři, v jejichž čele stane Bonifác z Montferratu (asi 1150–1207). Z jeho volby Inocenc III. (asi 1160–1216) nejásá. Nakonec jsou to ale Benátčané, kdo si z jeho křižáků udělá poslušné loutky.

Naivně naletí

„Za 85 000 marek stříbra vypravíme lodě pro 4500 rytířů, 9000 jízdních a 20 000 pěších vojáků,“ nabízejí se protřelí obchodníci. Křižáci naivně souhlasí. Zakrátko se ukáže, že nejsou schopni obrovský dluh splatit. Musejí se činit jinak. Na příkaz Benátčanů dobývají dalmatský přístav Zadar. Dalším cílem výpravy nebude Svatá země, ale Konstantinopole. Ke křižákům a Benátčanům se totiž přidává Alexios Angelos (1176/1182–1204), syn svrženého byzantského císaře, a slibuje hory doly, když mu dopomohou k trůnu. Podaří se, ale nálady v Konstantinopoli jsou nepřátelské vůči západoevropským rytířům. Alexios navíc přestává platit. Atmosféra houstne. Napětí vrcholí na sklonku března 1204. Frustrovaní křižáci se rozhodnou vzít si, na co mají podle svého názoru nárok.

Utržení ze řetězu

Po krátkém obléhání vpadnou do města. Nezastaví se před ničím. Rabují, vraždí, vypalují domy i kostely. Ničí hroby císařů, znásilňují jeptišky. Nejdůležitější je ale kořist. Takové bohatství jako v Konstantinopoli většina z křižáků nikdy v životě neviděla. Jsou jako utržení ze řetězu. Co se jim nepodaří ukrást, zničí. Benátčané přece jen postupují šetrněji. Cennosti pečlivě střeží, aby si je mohli odvézt domů, jako třeba bronzové čtyřspřeží pro chrám sv. Marka. „Kořist byla tak veliká, že by vám ji nikdo nespočetl, neboť od stvoření světa nikdy nebylo získáno tolik v jediném městě,“ uvádí historik Geoffroy z Villehardouinu (1150/1164 – asi 1212). Dnešní odborníci kořist vyčíslují na 400 000 marek stříbra. Benátčané určitě nejsou škodní.

Historie
Časopis, který by vás mohl zajímat

Více z Historie

Sklidil první Londýňan s deštníkem posměch?

Historie21.2.2020

Faraon Ramesse III.: Stal se obětí svých nejbližších?

Historie19.2.2020

Mocná Kleopatra: Zlomila srdce hned dvěma mužům!

Historie14.2.2020

Popravenému králi přišili hlavu zpátky k tělu

Historie12.2.2020

Mansa Musa: Měl vládce malijské říše čtyřikrát větší jmění než Bill Gates?

Historie7.2.2020

Londýn: město, které vzniklo z ničeho

Historie6.2.2020

Kateřina II. Veliká: Z německé princezny carevnou vší Rusi!

Historie5.2.2020

6 VĚCÍ, KTERÉ JSTE NEVĚDĚLI O… kardinálu Richelieu

Historie31.1.2020

Zámek sv. Michaela: Měl barvu podle ztracené rukavičky?

Historie29.1.2020

Výjimečný internetový magazín zabývající se nejzajímavějšími články z oblasti vědy a poznání, planety Země, historie, zajímavostí a lifestyle!

Copyright © RF-Hobby s.r.o | Zásady ochrany osobních údajů | Cookies