Historie

Vyrostla hvězdárna v Ondřejově kvůli žalu?

Vyrostla hvězdárna v Ondřejově kvůli žalu?

Jeho bratr Jan onemocněl. Dostal akutní zápal slepého střeva a po operaci nečekaně zemřel. Josef je zdrcený a má chuť všeho nechat. Nakonec ale změní názor a dokončí projekt, který si společně vysnili!

Oba mají rádi vědu a techniku. Básnická sbírka Písně kosmické od Jana Nerudy (1834–1891) v nich probudí zájem o astronomii i touhu vybudovat si vlastní observatoř. K tomu ale potřebují spoustu peněz, a tak si bratři Josef Jan (1861–1945) a Jan Ludvík (1863–1897) Fričové zakládají v Praze firmu na výrobu optických přístrojů. Nabízejí geodetická, vojenská či důlní měřidla a o jejich bareoskop a polarimetr, určené pro stanovení hustoty a cukernatosti šťáv, mají obrovský zájem i cukrovary až ve Spojených státech amerických! Podniku se daří, zisky rostou a plány na observatoř nabírají konkrétní obrysy. V roce 1896 Jan vypracuje nákresy velkého astrografu. Brzy poté skončí s akutním zápalem slepého střeva v nemocnici, kde umírá. Josefovi se zhroutí svět, ale nevzdá se. Musí dokončit, co si s bratrem předsevzali.

Josef Jan Frič dodrží slovo, které dal zesnulému bratrovi.

Přejmenuje kopec

Rok po jeho smrti koupí u Ondřejova nedaleko Prahy pozemek s vrchem Manda, který na památku zesnulého bratra přejmenuje na Žalov. Na něm nechá vystavět seceně laděný areál observatoře, navržený architektem Josefem Fantou (1856–1954). Vedle hlavní budovy a studovny zde postupně vyrostou centrální a západní kopule, několik pozorovacích domků se sklápěcí střechou či arboretum vzácných dřevin.

V Ondřejově nechává vybudovat secesně laděný areál observatoře.

Dárek univerzitě

Noční oblohu odsud Josef poprvé pozoruje v květnu 1906 a řadu let využívá Ondřejovskou hvězdárnu jen s hrstkou svých přátel. Nejspíš mu to přijde líto, a tak v roce 1928, u příležitosti 10. výročí vzniku Československa, věnuje celou observatoř Karlově univerzitě v Praze. „Musí sloužit k astronomické výuce,“ stanoví podmínku v darovací smlouvě k areálu, jehož hodnota tehdy činí asi 3 000 000 korun. Dnes Fričova hvězdárna patří Astronomickému ústavu AV ČR a k vidění je zde mimo jiné největší dalekohled u nás. Kolos pojmenovaný po astronomovi Luboši Perkovi (*1919) váží přes 80 tun a má zrcadlový objektiv o průměru dva metry!

Většinu staveb navrhne architekt Josef Fanta.

Více z Historie

OPERACE TELEMARK – Velkolepé plány Němců zkřížil Einstein!

Historie18.9.2020

Sověti platili za Pepsi Colu ponorkami

Historie16.9.2020

Jízdárna ve Světcích: Čím se Windischgrätz chlubil hostům?

Historie11.9.2020

Vojevůdce Attila, jeho jméno rezonuje dodnes, přesto je zahalen tajemstvím

Historie10.9.2020

Zákeřný Bagoás: Usiloval o život třem panovníkům!

Historie9.9.2020

Smutný osud Miklóse Horthyho: Nejprve zajat nacisty, poté Američany!

Historie4.9.2020

Pomohl Napoleon na svět konzervám?

Historie2.9.2020

3x nejodvážnější váleční psi

Historie1.9.2020

10 VĚCÍ, KTERÉ JSTE NEVĚDĚLI O… císařovně Kateřině Veliké

Historie28.8.2020
Historie
Časopis, který by vás mohl zajímat