Farář Arnold svůj chrám Sant´Andrea v toskánském městě Pistoia průběžně zvelebuje. Po výměně hlavního oltáře a stavebních úpravách kněžiště zatouží po nové kazatelně.
Shodou náhod pro tuto zakázku získá mistra Giovanniho Pisana. Fakt, že věhlasný gotický sochař a architekt nedávno neodvedl zrovna nejlepší práci v Sieně, mu nevadí…
Řemeslu se vyučil v dílně svého otce Nikoly Pisana (asi 1206–1278). V roce 1265 se zhruba 15letý Giovanni Pisano (asi 1250–asi 1315) podílí na vytvoření kazatelny pro sienskou katedrálu Nanebevzetí Panny Marie.
Později pracuje v rodné Pise či Perugii, ale nejlepší vztahy si v průběhu let vybuduje právě s radními v Sieně. Po roce 1285 v tomto městě řídí dostavbu již zmiňovaného dómu, konkrétně jde o jeho sochařsky bohatě zdobené západní průčelí.
Tentokrát se ale Giovanni v moc dobrém světle nepředvede. Má problémy se zákonem, navíc stavební práce na katedrále pod jeho vedením pokulhávají. Sienští radní přesto Pisana z ničeho otevřeně neobviní, jen se s ním v tichosti chtějí dohodnout na nápravě.
Ke smíru to bohužel nevede. Uražený mistr odjede od rozdělané práce a město si musí najmout někoho jiného.

Vyrovná se Paříži
Chtěl se vrátit do Pisy, nakonec ale přijímá nabídku vytvořit kazatelnu z mramoru pro kostel Sant´ Andrea v toskánské Pistoie. Mistrovskému dílu, které později bude obdivovat i Michelangelo Buonarroti (1475–1564), věnuje čtyři roky života.
Kazatelna má podobu hexagonu…Podpírá ji sedm sloupů (šest po obvodu, jeden uprostřed) „s dekorativně stylizovanými hlavicemi, vypracovanými s tak velkou graciézností, že by mohly klidně patřit i do královské Sainte Chapelle v Paříži“, přibližuje jejich výjimečnost současný historik Peter Kováč.

Jeden z obvodových sloupů nese na hřbetě lev zabíjející hříbě, druhý lvice kojící mláďata, třetí starší vousatý muž, nejspíše biblický Adam, jemuž Pisano mohl vtisknout svoji tvář.
K celkové kráse kazatelny velkou měrou přispívají také reliéfy na jejím zábradlím – výjevy z Ježíšova života, vraždění neviňátek, Poslední soud.
Italský umělec je vytvořil na pohled zdola a zážitek z nich umocňuje i fakt, že se figury horní polovinou svého těla vyklánějí do volného prostoru.
