Úvod
Věda
Planeta země
Historie
Zajímavosti
Lifestyle
Záhady a napětí
Výzkumníci z FEL ČVUT vyvinuli unikátní systém: Pomocí umělé inteligence detekuje střelbu i typ zbraně

Načasování s tragickým koncem připomíná Murphyho zákon o zkušenosti:

„Zkušenost je to, co získáš, po tom, cos to potřeboval.“ V době národní tragédie vědci z Výzkumného týmu katedry měření FEL ČVUT dokončili systém, který je schopen nejen během několika sekund detekovat střelbu a určit polohu střelce, ale i odhadnout ráži a typ použité zbraně.

Na identifikaci typu zbraně se podílí umělá inteligence, díky tomu systém z katedry měření Fakulty elektrotechnické ČVUT převyšuje stávající dostupné technologie.

Akustický detektor, který je schopen odlišit střelbu od falešných poplachů s úspěšností 99 procent, bude využitelný jak pro speciální vojenské, tak civilní využití v budovách, jako jsou školy či nemocnice, ale i v městské zástavbě.

Výzkumný tým katedry měření FEL ČVUT se zabývá akustickou detekcí střelby od roku 2016. Čtvrtá, nejnovější verze vyvíjeného detektoru se skládá ze samostatných měřicích jednotek, přičemž každá jednotka obsahuje dva mikrofony a neustále monitoruje okolí, a vzdáleného serveru, kde v případě možné hrozby dochází k identifikaci zdroje události a její lokalizaci.

Na identifikaci typu zbraně se podílí umělá inteligence. Petr Neugebauer, FEL ČVUT
Na identifikaci typu zbraně se podílí umělá inteligence. Petr Neugebauer, FEL ČVUT

Jak technologie funguje?

„První krok je rozhodnout, jestli se jednalo o výstřel nebo o neškodný zvuk.

Pokud šlo o střelbu, jednotka odešle zaznamenané příznaky události spolu se svojí aktuální polohou a směrem, odkud vychází střelba, na vzdálený server, který je schopen vyhodnotit, z jakého typu zbraně se střílí a o jakou se jedná ráži.

To vše proběhne autonomně bez zásahu člověka během několika sekund,“ popisuje proces prof.

Jan Holub, vedoucí katedry měření FEL ČVUT. Výzkumníci při stanovení typu a ráže zbraně využívají umělou inteligenci, která pracuje s rozsáhlou databází záznamů střelby z rozličných typů zbraní a střeliva.

„Vzorky nástřelů jsme shromáždili během sedmi let práce na projektu, a to jak na střelnicích, tak v městské zástavbě či dalších prostředích.

Tato databáze akustických signálů se stala základem pro pokročilé metody klasifikace střelby s využitím neuronových sítí a nástrojů strojového učení,“ vysvětluje prof. Holub hlavní přednost vyvíjené technologie.

Prof. Jan Holub, vedoucí katedry měření FEL ČVUT. Foto: Petr Neugebauer, FEL ČVUT
Prof. Jan Holub, vedoucí katedry měření FEL ČVUT. Foto: Petr Neugebauer, FEL ČVUT

Detekce pro Smart Cities

„Zařízení pro akustickou detekci střelby existuje ve světě více, ale většina z nich typ zbraně rozlišit nedokáže. My jsme díky zapojení umělé inteligence nejdál co se týče schopnosti určit typ zbraně,“ dodává dr. Jakub Svatoš, který s prof. Holubem na vývoji technologie spolupracuje.

Bezprostřední informace o čase a místu střelby z určitého typu zbraně na monitorovaných veřejných místech může být zcela zásadní pro včasný a efektivní zásah Policie ČR či jiných složek spadající pod Ministerstvo vnitra ČR.

Právě bezpečnostní složky státu či orgány městské správy budou primárním uživatelem vyvíjeného systému, například v rámci konceptu Smart Cities.

Vedle toho, že vyvíjený systém akustické detekce je schopen dodávat podstatné informace o použití střelné zbraně na veřejnosti, vidí profesor Jan Holub přínos vyvíjeného systému v psychologickém odstrašení případného střelce.

Výzkumný tým katedry měření FEL ČVUT se zabývá akustickou detekcí střelby od roku 2016. Foto: Petr Neugebauer, FEL ČVUT
Výzkumný tým katedry měření FEL ČVUT se zabývá akustickou detekcí střelby od roku 2016. Foto: Petr Neugebauer, FEL ČVUT

Akademici dávají své know-how k dispozici

Akustický systém detekce střelby je ve fázi prototypu a jeho autoři neplánují přímo se angažovat v jeho výrobě.

Nemají jako akademici kapacitní, logistické ani organizační zázemí proto, aby tuto technologii vyráběli, instalovali a garantovali určitou úroveň s tím spojených služeb.

„Ale jsme připraveni poskytnout své know-how výrobci, který toto zázemí mít bude.

Byli bychom rádi, kdyby výsledky našeho výzkumu našly uplatnění v praxi ve formě konkrétního produktu, obzvláště s tím, jak se toto téma stalo aktuální v závěru roku,“ přeje si prof. Jan Holub.

„Výsledky publikační činnosti ve vědeckých časopisech nám potvrzují, že se nám podařilo vyvinout technologii, která je v tuto chvíli ojedinělá.“ Výzkumný tým z FEL ČVUT je v kontaktu s agenturou Office for Naval Research.

Tato agentura koordinuje a sponzoruje výzkumné aktivity a technologický vývoj Námořních sil a Námořní pěchoty Spojených států amerických. Systém jim byl prezentován a zástupci ONR-G se zajímají o jeho vlastnosti.

První detekce zvuku/výstřelu proběhne autonomně bez zásahu člověka během několika sekund. Foto: Petr Neugebauer, FEL ČVUT
První detekce zvuku/výstřelu proběhne autonomně bez zásahu člověka během několika sekund. Foto: Petr Neugebauer, FEL ČVUT
Související články
Z pohledu mozku je lež výrazně náročnější než pravda. Říct pravdu znamená vytáhnout hotovou informaci z paměti. Zalhat znamená hned několik věcí najednou: pravdu potlačit, vymyslet alternativní verzi, uhlídat její konzistenci a ještě sledovat reakci protistrany. Mozek se při tom pořádně zapotí.   Neurovědci dlouhodobě sledují, že při lhaní se aktivuje především prefrontální kortex, tedy […]
Chuť na hořké v nás spouští jeden z nejstarších ochranných reflexů. V přírodě totiž hořkost často signalizovala jedovaté látky v rostlinách. Mozek se proto během evoluce naučil, že hořké rovná se potenciálně nebezpečné. I dnes, v době laboratorně testovaných potravin, tento mechanismus funguje téměř automaticky. U většiny lidí vyvolává hořká chuť instinktivní odpor, někdy dokonce […]
Na první pohled vypadá jako futuristický model letadla z výstavy designu. Ostré hrany. Štíhlý trup. Austrálie právě testuje hypersonickou platformu DART – stroj, který si pohrává s rychlostmi nad pětinásobkem rychlosti zvuku. Australská společnost Hypersonix Launch Systems ve spolupráci s australským ministerstvem obrany nedávno provedla pozemní zkoušky svého bezpilotního stroje DART AE. Zkratka DART znamená […]
Vědci z Botanického ústavu Akademie věd ČR se podíleli na mezinárodním výzkumu, který ukazuje, že stromy jsou dlouhodobou a přesnou kronikou extrémních klimatických událostí. Výsledky publikované v časopise Communications Earth & Environment přinášejí nové poznatky o tom, jak se v posledních více než 150 letech měnila intenzita srážek z tropických cyklón.   Jak stromy odhalují […]
reklama
Historie
Přivedl císaře do neštěstí namyšlený eunuch?
Mají oči a uši všude. Eunuchové doprovázejí čínské císaře už v dobách prvních panovnických dynastií. V některých obdobích se jim daří hůř, jindy líp. Jejich doslova zlatá éra nastává za vlády Mingů.   Kastrace u čínských eunuchů spočívá v odříznutí penisu i varlat najednou. Zpočátku se jedná o trest, ale císaři z dynastie Mingů ho […]
Cenzuroval tyran Čelakovský své ženě dopisy?
Na psacím stole se vrší jedna kniha za druhou. „Samé učebnice. A k čemu?“ rozčiluje se František Ladislav Čelakovský. Ambice jeho ženy ho přivádějí k nepříčetnosti.   O své rodiče přišla Bohuslava Rajská (původním jménem Antonie Reissová; 1817–1852) už v mládí. Nějakou dobu proto žije v rodině své sestry Karoliny. Má tam k dispozici rozsáhlou knihovnu, kde se s nadšením vzdělává […]
Pekař na chůdách zdolal téměř 3000 kilometrů
Obyvatelé kraje Landes na jihozápadě Francie žijí po staletí doslova odříznutí od světa. Místní proto běžně používají vysoké chůdy. Oblíbí si je nejen pastevci, kteří se díky nim mohou bez problémů pohybovat v bažinaté krajině, ale i poslové nebo pošťáci.   Chodit se na nich učí dokonce už děti! Chůdám zde odzvoní až koncem 19. století, […]
Athos: Panna Marie ze Svaté hory vypudila ženy
Nenápadný skalnatý výběžek do Egejského moře na řeckém poloostrově Chalkidiki je už více než 1000 let sídlem neobyčejných pravoslavných klášterů. Hned tak někdo je ale spatřit nesmí. Rozhodně ne žena.   Legenda praví, že poloostrov Athos v severním Řecku, vybíhající 50 kilometrů do Egejského moře, kdysi navštívila Panna Marie a zdejší impozantní horu prohlásila za svatou. […]
Zajímavosti
Kolonie Roanoke: Kam zmizelo 120 anglických osadníků?
Domy jsou opuštěné, borový les tiše hučí a večerní stíny se plazí mezi kmeny. Kolem osady na ostrově Roanoke v dnešní Severní Karolíně je nově postavená palisáda, ale ani to nejspíš nedokáže osadníky zachránit. Muži, ženy, děti – všichni jsou pryč. Nadobro a navždycky!   Anglický kapitán John Smith (1579–1631) v srpnu 1587 naposledy zamává své […]
Nindžové: Mistři intrik a převleků
Představíte si černou kuklu, tichý pohyb po střechách a smršť létajících hvězdic, než zazní poslední výdech nepřítele? Realita je o dost pestřejší, a to nejen barevně. Nindžové skutečně existovali, ale jejich život vypadal jinak než ve filmech a videohrách.   Kultovní černý kostým nindži má svůj původ v japonském loutkovém divadle, kde vodiči loutek nosí […]
Victor Noir: Odvážný novinář láká ženy až po smrti!
Hodiny ukazují krátce po poledni, je 10. ledna roku 1870 a poklidný pařížský vzduch naplní třaskavý zvuk výstřelů. O pár chvil později vybíhá z domu dvojice mužů. Jeden z nich však klopýtá a po několika krocích padne k zemi a zemře.   Francouzský novinář Victora Noira (1848–1870) umírá příliš mladý a té pravé slávy se dočká až posmrtně. […]
Voyager 1: Kdy se nám ztratí z dosahu?
Zatím nemáme prostředky k tomu, abychom se vydávali do dalekých vesmírných končin. Proto posíláme za sebe na výzvědy průzkumné sondy. Nejvzdálenější z nich už urazila 25 miliard kilometrů! A dobrodružství (zatím) nekončí…   Do vínku dostane příznačné jméno Voyager (doslova Cestovatel) a označení 1. Má totiž ještě jednovaječné dvojče dvojku. Obě sondy tvoří desetiboké tělo, […]
Záhady a napětí
Hlídá mýty opředený hloh přechod mezi světy?
Strážce před neviditelným zlem i důvěrný spojenec v časech slabosti a zoufalství. Nenápadný hloh provází člověka po tisíce let. Jeho trny měly odhánět démony, květy chránit nevěsty a celé keře vymezovat hranici mezi světem živých a mrtvých. Proč se tyhle rostliny sázely u hrobů a proč se k nim lidé obraceli, když hledali klid, spánek […]
Zázračné obrazce v Cajamarquille: Jde o obří svislé pohřebiště?
O nejslavnějších geoglyfech na peruánské planině Nazca byly popsány již stohy papírů, přitom relativně nedaleko lze najít méně známý, ovšem stejně záhadné útvary, takzvané Band of Holes, neboli Pás děr. Ze vzduchu připomíná obří děrovaný pás táhnoucí se krajinou. Tisíce jam seřazených do dokonalých řad. Kdo je vykopal, kdy a hlavně proč? To je dodnes […]
Noční kůň ze švýcarských močálů: Děsivý postrach neopatrných poutníků!
Osamělý unavený poutník se plouží mlžnou krajinou přes vřesoviště. Náhle se z mlh vynoří kůň, jehož kopyta sotva narušují zem, po které kráčí. Poklekne a nabízí milosrdenství, lákavý únik ze zrádné bažinaté krajiny. Pokud ale nasedne, odveze ho do neznáma. Opravdu stačí chvilka nepozornosti, aby se člověk ztratil navždy?   Odlehlá oblast Gruyère v kantonu Fribourg […]
První duch: Co odhalila babylonská tabulka?
V archivu Britského muzea v Londýně leží dlouhá desetiletí nenápadná hliněná destička. Až nedávno si jí během inventury všimne jeden ze zaměstnanců, a podívá se na ni pod lampou. K jeho překvapení z povrchu vystoupí jemné rytiny dvou postav: vychrtlý muž s provazy na rukou a žena, která ho kamsi vleče. Proč? Je muž skutečně duchem, jak nyní […]
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Užívá si Vacula rád s fanynkami?
nasehvezdy.cz
Užívá si Vacula rád s fanynkami?
Jak přiznal v nedávném rozhovoru, herec Adam Vacula (38) ze seriálu Odznak Vysočina, moc dobře ví, že je miláčkem žen a lichotivou pozornost fanynek si rád užívá. Co na to ale říká jeho partnerka,
Skvosty jižní Moravy
nejsemsama.cz
Skvosty jižní Moravy
Vydejte se jaru naproti do Jihomoravského kraje! Zajímavých zastávek je zde opravdu hodně. Je libo raději rozhlednu s dechberoucím výhledem, nebo unikátní chrám, či zámecký park? Tady je ta nej inspirace. Moravské Toskánsko Když na jižní Moravu, tak rozhodně do Moravského Toskánska, tedy pahorkatiny kousek od Kyjova. Dlouhé, mírně zvlněné pásy polí různých odstínů protínají silničky v okolí Šaradic, Svatobořic, Stavěšic,
Lahodný chřestový krém
tisicereceptu.cz
Lahodný chřestový krém
Zelený chřest je už několik let v kurzu. Vyzkoušejte dnešní recept, neboť si opravdu pochutnáte. Výhoda je, že to není složité. Ingredience 10 stonků zeleného chřestu 1 střední cibule 3 strouž
Okouzlující krása Sázavy: Pohled, který vás dostane
epochanacestach.cz
Okouzlující krása Sázavy: Pohled, který vás dostane
Na první pohled je hrdý a majestátní. Stojí nad řekou, což dělá z ČESKÉHO ŠTENBERKA dominantu celého okolí. Pohled na něj vás naplní úžasem Nejlépe bude, když se kvůli nádhernému výhledu na jeden z našich nejlépe dochovaných gotických hradů vydáte nejprve na protilehlý svah nad nádražím v Českém Šternberku. Odtud uvidíte skvostnou památku v celé její mohutnosti. Její krása
Sklo jako působivý architektonický materiál
rezidenceonline.cz
Sklo jako působivý architektonický materiál
Velkoplošné prvky ze živého transparentního materiálu stavbu osvěžují, propouštějí do jejího nitra spoustu světla, a tím zlepšují kvalitu vnitřního prostředí. Navíc významně ovlivňují vzhled budovy. Tak jako dřevo a kámen v konstrukčních řešeních zdařile zastupuje ocel, výplně z cihelného či jiného zdiva zase velmi působivě nahrazuje sklo. Jeho vizuálního benefitu v podobě zrcadlení oblohy i
Dceru možná zničí alkohol
skutecnepribehy.cz
Dceru možná zničí alkohol
V naší rodině se moc nepilo, sklenku vína jsme si dávali jen výjimečně. Proč tedy moje dcera tak snadno propadla démonu jménem alkohol? Petra bývala odjakživa příkladná dcera. Byla slušná, dobře vychovaná, ve škole dosahovala pěkných výsledků a učitelé ji chválili. Snažili jsme se jí předat správné hodnoty, vést ji k poctivosti, odpovědnosti a úctě k sobě samé. Věřila
Nový pohled na to, kdy lidé poprvé osídlili Ameriku
21stoleti.cz
Nový pohled na to, kdy lidé poprvé osídlili Ameriku
Chilská lokalita Monte Verde, jejíž stáří bylo odhadnuto na 14 500 let, přepsala v 70. letech minulého století dějiny osídlení Ameriky. Podle nejnovějšího výzkumu, jehož závěry byly zveřejněny ve věde
Nevysvětlitelná zjevení v oblacích:  Vznáší se nám nad hlavou neobjevený svět?
enigmaplus.cz
Nevysvětlitelná zjevení v oblacích: Vznáší se nám nad hlavou neobjevený svět?
Domy, mrakodrapy či celá města vznášející se v oblacích pozorují překvapení svědkové po celém světě. Mnoho těchto hlášení je v posledních letech doloženo také videozáznamy. Podle vědců jde o prosté, i
Velikonoční vejce z Bread Society s exotickou chutí
iluxus.cz
Velikonoční vejce z Bread Society s exotickou chutí
Velikonoce se nezadržitelně blíží a pekařství Bread Society v pražských Košířích rozšiřuje svou nabídku velikonočních dobrot. Vedle tradičního beránka, italské holubice colomba nebo sladkého kynutého
Tučňáci: Černobílí otužilci zvládají mráz i tropy kolem rovníku
epochaplus.cz
Tučňáci: Černobílí otužilci zvládají mráz i tropy kolem rovníku
Ostrovu kdesi v jižní části Atlantského oceánu vévodí aktivní sopka. Obyvatele bychom tu žádné nenašli. Tedy minimálně ty z lidské společnosti. Stačí se totiž podívat na rozlehlou pláň, kde postávají desítky tisíc tučňáků! Nosí sice frak, do divadla však nechodí. Příroda je vybaví křídly, ty ale místo rozrážení vzduchu slouží k bleskurychlému plavání. Tučňáci jsou skutečnou hříčkou zvířecí
5 nenápadných chyb, kterými na jaře nevědomky škodíme svým mazlíčkům
panidomu.cz
5 nenápadných chyb, kterými na jaře nevědomky škodíme svým mazlíčkům
S příchodem prvních teplých paprsků se nemění jen naše nálada a šatník, ale i biorytmus našich čtyřnohých parťáků. Zatímco my řešíme jarní únavu, psi a kočky čelí náporu v podobě výměny srsti, probouzejících se alergenů a náhlého zvýšení fyzické aktivity. S těmi proměnami, které jim v denním režimu děláme, jim však v dobré víře často spíše škodíme. Přinášíme
Okázalá korunovace: Leopold I. si pochutnával na 90 pokrmech
historyplus.cz
Okázalá korunovace: Leopold I. si pochutnával na 90 pokrmech
„Už jedou? Nic nevidím!“ poskakuje v davu nedočkavě kluk, který vyhlíží vzácnou návštěvu. Tuhle chvíli si nemohl nechat ujít. Hlučná salva z děl je znamením, že už se něco děje. Císařská rodina vstupuje do města.   Budoucí český král Leopold I. Habsburský (1640–1705) i jeho otec, římskoněmecký císař Ferdinand III. (1608–1657), v srpnu 1656 nastupují ve
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz