Téměř 300 000 mužů a žen nad 45 let bylo sledováno po dobu 5 let v rámci studie zaměřené na vztah socioekonomických faktorů a chronických nemocí. Výsledky nového australského výzkumu překvapily všechny zúčastněné.
Studie s názvem Sax institute´s 45 and Up Study je největší zdravotnickou studií, která v současnosti probíhá na jižní polokouli. Australští experti v rámci svého rozsáhlého projektu dlouhodobě zkoumají osoby starší 45 let.
Cílem výzkumu je zmapovat stárnutí populace a využívání dostupných zdravotních služeb.
Projekt vědců při Saxově institutu v Sydney se skládá z celé řady dílčích výzkumů. Jedním z nich je dlouhodobé studium závislosti vzdělání na výskytu srdečních událostí například infarktu myokardu.
Data ohledně zdravotního stavu lidí s různým stupněm dokončeného vzdělání autoři výzkumu sbírali 5 let. Po uplynutí této doby přešli experti k vyhodnocení výsledků.
Z nashromážděných dat o 267 153 lidech se australským výzkumníkům podařilo odhalit velice silný vztah mezi tím, jaké měli účastníci studie vzdělání a výskytem náhlých srdečních událostí.
Neznalost neomlouvá
Výsledky výzkumu ukázaly, že největší riziko náhlé srdeční události mají lidé, kterým se nepodařilo dokončit ani střední školu. Účastníci studie bez maturity měli o 150% větší šanci, že dostanou infarkt, než lidé s vysokoškolským diplomem.
O něco lépe na tom byli lidé s ukončenou střední školou. U nich bylo riziko oproti univerzitně vzdělaným lidem vyšší „jen“ o 70%.
Podle vedoucí výzkumu doktorky Rosemarie Kordy se podařilo prokázat, že lidé bez vzdělání jsou daleko více ohroženi srdečními chorobami. Autoři studie vidí důvod tohoto vztahu hlavně v nedostatečné informovanosti nevzdělaného obyvatelstva.
Lidé, kteří nemají ani maturitní zkoušku totiž často vůbec neví o rizikových faktorech svého chování. Netuší, že k rozvoji srdeční choroby velkou měrou přispívá kouření, nezdravá strava, nedostatek fyzické aktivity, vysoký krevní tlak nebo diabetes.
A když lidé nevědí, jakému chování by se měli vyhnout, není divu, že to nedělají.
