Podle mnohých jde o pozoruhodný fenomén moderní doby, který k sobě čím dál víc přitahuje pozornost.

Nejen, že se nad ní nevznáší konkrétní obrys autority, ale jde o perfektně vyvážený mix složený z víry, iniciační linie, mysterií, doplněný o pořádnou špetku magie.

Paní a pan myslitelé

Odkud se wicca ke zvídavým a hloubavým duším dostane, je dodnes ostrým předmětem diskuzí. Zatímco jedni tvrdí, že jde o dávné pohanské náboženství, které má kořeny už v pravěku, jiní mu vtisknou modernější nálepku 20. století.

Důležitým milníkem je rok 1921, kdy známá britská egyptoložka a antropoložka Margaret Murrayová (1863–1963) publikuje svou knihu „Witch-Cult in Western Europe“, v níž se mohou čtenáři dočíst o sabatech pronásledovaných inkvizicí.

Rituály považuje autorka za vzývání rohatého boha, kterého inkvizitoři překřtí na samotného ďábla.

Jejích myšlenek se v 50. letech chytá i Gerald B. Gardner (1884–1964), který se svou knihou Witchcraft Today (Dnešní čarodějnictví), strhává naprostou lavinu zájmu.

V ní totiž odráží své zkušenosti ze spolku v New Forest, do nějž je přijat roku 1939, aby si o 14 let později založil svůj vlastní, Wiccu.

Obrať se do stínů

Na rozdíl od ostatních náboženství, neobrací svou víru k dogmaticky pravdivému textu. Svoji pozornost směřují spíš ke Knize stínů. Hrubý náčrt má na svědomí Gardner, přičemž stránky jsou pak věnovány rituálům nebo magickým básním.

Modlitby pak nejčastěji směřují k Trojité bohyni, která svými třemi tvářemi Panny, Matky i Stařeny symbolizuje jednotlivé fáze života a fáze Měsíce. Zároveň má každá z nich vládu nad konkrétním místem – zemí, podsvětím a rájem.

Další míří ke smrtelnému Rohatému bohu. Jeho život je životem krajiny, slunce a úrody.

P. S. Přísně tajné!

Důležitá jsou pak rituální setkání, známé jako coveny. Ideální počet členů se pohybuje okolo čísla 13, není však pevně stanoven. Nejde však o žádné čaroděje s klobouky a ušpiněnými kotlíky, z nichž se line odpudivý zápach síry.

Ten nejzákladnější rituál probíhá v očištěném a požehnaném kruhu, v němž jsou odříkávány modlitby, probíhají v nich ale také i nějaká ta kouzla. Po uzavření kruhu se přistupuje k bohatě nazdobenému stolu plnému jídla a pití.

Ničím výjimečným nejsou ani oltáře, pokryté magickými předměty jako rituální dýka athame, pentagramy či poháry s vínem. Coveny jsou samy na sobě nezávislé. Jednotlivé praktiky si proto, v souladu s tradicemi, mohou uzpůsobovat podle svého.

Důležitý je však vzájemný respekt a tajemství. Jména členů covenu nebo detaily rituálů bývají přísně střežené. Právě proto dodnes přesně známo, kolik členů vlastně  má.

Na Hromnice o hodinu více…

Do hledáčku stoupenců Wiccy se dostává hned 8 hlavních svátků, které bývají označovány jako sabaty, k nimž se váže 12–13 úplňků. Ke známým sabatům patří například Imbolc, slavený 1.–2. února.

Jedná se o svátek světel a jeho dnešní podobou by mohly být Hromnice. Mnohem slavnější je však Mabon slavený od 21.–23. září, známý také jako podzimní rovnodennost nebo dožínky.

K překvapení všech nezasvěcenců se v období svátků nepraktikuje magie, i když někteří stoupenci jsou toho názoru, že právě tyto dny jsou pro rituály jako stvořené.

(Zdroj: Wikipedia.org, Shutterstock.com, Pinterest.com)