Old Melbourne Gaol je bývalá nejstarší věznice australského státu Victoria. Fungovala v letech 1845–1929. Dnes je tu slavné muzeum a ročně se sem přijde podívat na 150 000 lidí.

V době fungování tu panuje celých 24 hodin absolutní ticho. Vězni mají přísný zákaz jakýchkoli kontaktů. Navíc značnou část svého trestu tráví na samotce. Délka pobytu se odvíjí od výše trestu. Čím delší trest, tím déle na samotce.

V historických záznamech se najde tucet těch, kteří se zbláznili. A ty, které nezlomila samota, zlomilo mučení. Najdeme tu rámy, na které se přivazovali vězni určení k bičování, řetězy i okovy.

Věznice se otevře v roce 1841 a do konce své existence tu skončí na šibenici 133 osob. Dnes jsou zde k vidění jejich posmrtné masky, a to včetně Neda Kellyho (1854–1880). Toho popraví v roce 1880 za loupeže a vraždu policisty.

Popularita tehdejšího psance je veliká

Kolem Kellyho cely je také nejvíce rušno. O popularitu se dělí ještě s exponátem, na kterém si může návštěvník vyzkoušet možnost provést popravu vlastní rukou. V muzeu existuje zařízení se šibenicí i s figurínou ve vězeňském mundúru, s oprátkou na krku.

Při stisknutí červeného tlačítka se otevře propadlo a figura klesne dolů. Právě tady je neustále plno. Velký zájem je o noční prohlídky, kdy procházka ztemnělou věznicí dokáže v návštěvníkovi vzbuzovat až strašidelné pocity.

Obzvláště, když se šerem chodeb ozývají neartikulované zvuky. Mají připomínat sténání a blouznění vězňů.

Fotografii si pak odvezou na památku

Zvuky naaranžuje vedení věznice, aby turistům co nejlépe přiblížilo tehdejší atmosféru. Většina návštěvníků později přizná, že jim v takových chvílích až přechází mráz po zádech.

Vzhledem k tomu, že se zde často opravdu odehrávaly tragické příběhy a mnoho odsouzenců tu našlo smrt, rozšíří se zvěst, že zde straší. Ti odvážnější se nechají převléknout do vězeňských šatů a s identifikační cedulí na krku vyfotografovat.

Následně stráví nějaký čas sami v cele a vyzkouší si tak na vlastním těle pocity vězňů. Fotografii si pak odvezou na památku.

„Nechceme být nějakým propagátorem zvěrstev, která se tu kdy konala,“ obhajuje exponáty Dalton, „naopak chceme seznámit návštěvníky s trestním systémem, který jsme dávno zavrhli.“ Zájem je obrovský.