Vědci zjistili, že samičky malých žab ze Střední Ameriky si k milostným hrám vybírají jen žabáky, kteří pro ně lépe zpívají. Ale samečci je dovedou ošálit, a i když nejsou žádní vítězové hitparád, sexu si užijí vrchovatě. Jak se jim to podaří?

Co je to ta pravá rajská hudba? Pro samičky maličkých žab druhu túngara to znamená rychlé tempo v nízkých tóninách. Žabáci, kteří v tomto umění vynikají, jsou pro samičky v době námluv nejatraktivnější.

Ale příroda tajuplným způsobem zařídí, aby se mohli oddávat sexu i „ošklivci“, tedy samečci, kteří jsou svým zpěvem pro budoucí partnerky méně přitažliví. Nová vědecká studie dokazuje, že nešikovní zpěváčci nejsou zase tak úplně ze hry:

spustí jednoduše svou serenádu vedle ještě méně atraktivního chudáka. Drobní žabáci túngara, rodáci ze Střední Ameriky, jsou známi pro své výjimečné vokální dovednosti a mohutného nafouknutí rezonančního vaku na hrdle.

Jejich hlasité písně, kterými zvou samičky k páření, někdy přilákají pozornost i hladových netopýrů.

„Jejich písně připomínají charakteristické zvuky z videoher, takové to ping. Jsou sice titěrní, ale pořádně hlasití,“ říká bioložka a spoluautorka studie Amanda Leaová z americké Texaské univerzity.