Úvod
Věda
Planeta země
Historie
Zajímavosti
Lifestyle
Záhady a napětí
Záhada Alexandrijské knihovny: Zničil ji Caesar, anebo vyhořela do základů?

Alexandrijská knihovna patřila mezi nejvýznamnější centra vzdělanosti starověkého světa. O jejím vzniku něco víme, ale jak zanikla, zůstává dodnes záhadou. Má její zkázu na svědomí slavný Julius Caesar?

Starověká Alexandrie se nacházela v severní Africe na pobřeží Středozemního moře. Oficiálně ji založil v roce 331 př. n. l. Alexandr Veliký (356–323 př. n. l.) jako první z velkého množství stejnojmenných měst.

Podle francouzského vědce Alaina Vérona z Univerzity Paula Cézanna v Marseille ale bylo toto území osídleno už před 4500 lety.

Když Alexandr Veliký zemřel, vládu v Egyptě po něm převzal Ptolemaios I. Sótor (367–283 př. n. l.) a stanovil Alexandrii hlavním městem.

Knihovna se skládala asi z deseti rozlehlých, propojených sálů, přičemž každý z nich byl věnovaný jedné konkrétní oblasti vzdělání. Ve zdech se nacházely výklenky, ve kterých se skladovaly papyrové svitky. Zřejmě ten nejznámější byl překlad Starého zákona z hebrejštiny do řečtiny.
Knihovna se skládala asi z deseti rozlehlých, propojených sálů, přičemž každý z nich byl věnovaný jedné konkrétní oblasti vzdělání. Ve zdech se nacházely výklenky, ve kterých se skladovaly papyrové svitky. Zřejmě ten nejznámější byl překlad Starého zákona z hebrejštiny do řečtiny.

Centrum vzdělanosti

Pro další generace se tak město stalo nejdůležitějším vědeckým, kulturním a obchodním centrem. Ptolemaios totiž toužil vybudovat věhlasné město a založit muzeum v řeckém stylu.

Proto pověřil Aristotelova žáka Demétria z Faléru (350–283 př. n. l.), aby navrhl takovou instituci, která bude převyšovat všechny ostatní. A tak se v roce 283 př. n. l. zrodila Alexandrijská knihovna jako součást božského chrámu vědění, Múseiodinu.

Vědci měli v Alexandrijské knihovně mnoho benefitů.
Vědci měli v Alexandrijské knihovně mnoho benefitů.

První katalog

Knihovnu měli na starost správci, kteří dohlíželi na nákupy a vedení katalogu, starali se o originální spisy, zajišťovali restaurování poškozených děl a ověřovali důvěryhodnost textů. První seznam děl sepsal v roce 250 př. n. l.

básník Kallimachos z Kyrény včetně podrobných informací o autorech. Použil také první systém knihovnického třídění, který spočíval v dělení autorů na dramatiky, epické a lyrické básníky, filozofy, historiky, řečníky, rétoriky a další.

Ukradené originály

Dlouhá desetiletí knihovna jenom vzkvétala. Když nastoupil na trůn panovník Ptolemaios III. (284–222 př. n. l.), chtěl mít v knihovně veškeré knihy tehdejšího světa. Nařídil proto dovést všechny dostupné knihy do Alexandrie, kde měl být pořízen jejich opis.

Když už ale knihy jednou zabavil, originály si nechal a vracel pouhé kopie. Takto si z Athén vypůjčil například drahocenné rukopisy autorů Aischyla, Sofokla nebo Euripida.

Benefity pro inteligenci

Na místo se pro sjížděli vědci a badatelé z celého světa. O ty bylo také královsky postaráno. V blízkosti knihovny měli zajištěné ubytování i stravu, pobírali plat, a navíc nemuseli platit daně. Splnit museli pouze jediný úkol.

Překládat knihy ze syrštiny, hebrejštiny, perštiny nebo egyptštiny. Takových výhod využívali například Euklides, Erastothenes nebo Archimedes. Spisy zahrnovaly tehdejší poznatky v oboru matematiky, astronomie, fyziky, lékařství nebo historie.

Vpád římského vládce

O tom, proč vlastně Alexandrijská knihovna zmizela, se vedou dlouhé debaty. Jedna z nejčastějších teorií souvisí s Juliem Caesarem (100–44 př. n. l), který se v roce 48 př. n. l.

dostal po bitvě u Farsálu do Alexandrie, jelikož pronásledoval své nepřátele, kteří prchli do Egypta. V čele uprchlíků stál římský vojevůdce Pompeius (106–48 př. n. l.), který chtěl v Egyptě shromáždit nové vojsko.

Ještě než Caesar vpadl do Alexandrie, byl Pompeius úkladně zavražděn. V té době probíhala v Egyptě občanská válka, ve které stál na jedné straně faraon Ptolemaios XIII. a na druhé jeho sestra Kleopatra.

Caesar v obležení

Římský vojevůdce se zřejmě kvůli Kleopatře do konfliktu zapojil, což se faraonovi nelíbilo a vyslal na Caesara egyptské vojsko.

Ten, jelikož byl vynikajícím stratégem, věděl, že se s velkou přesilou nemůže střetnout v otevřené bitvě, zabarikádoval se proto v jedné z částí Alexandrie. Caesarovi vojáci nejprve bránili každou ulici a přístav, kde kotvily válečné lodě. Když Caesar pochopil, že přístav neudrží, nechal všechny lodě spálit.

Caesar se zapojil do konfliktu v Alexandrii.
Caesar se zapojil do konfliktu v Alexandrii.

Požár se šířil městem

Podle některých autorů se požár z přístaviště začal šířit i do města a ničil všechny okolní budovy, a to včetně Alexandrijské knihovny. Oheň měl zasáhnout Múseiodin, který se nacházel v blízkosti moře.

Je ale zvláštní, že se Caesar ve svých pamětech o zničení knihovny vůbec nezmínil. A ani zeměpisec Strabon, který do Alexandrie přijel 20 let po válce, se o žádném jejím poškození nezmiňuje.

Jediné zmínky o požáru pochází od spisovatele Senecy, který je ale napsal až o 100 let později.

Požár se měl šířit celým městem a knihovnu zničit.
Požár se měl šířit celým městem a knihovnu zničit.

Škrty v rozpočtu

Během dalších let došlo ještě k několika požárům knihovny. Podle americké historičky Heather Phillips ale mohla za zničení knihovny byrokracie.

Podle všeho pozastavil římský císař Marcus Aurelius (121–180) platby Múseiodinu, zrušil stipendia jeho členům a vyloučil všechny zahraniční vědce. To podle ní ublížilo knihovně mnohem více než požáry.

Pronásledování učenců

Také další císař, Caracalla (188–217), se na městě vyřádil. Když vstupoval po Alexandrie, všichni měli za to, že v přátelském duchu, ve skutečnosti ale hodlal město úplně vyhladit. Do ulic proto rozmístil vojáky, kteří se vrhli na nic netušící civilisty.

Začal také pronásledovat aristotelovské filozofy a nařídil spálit jejich knihy. V důsledku tohoto řádění tak bylo mnoho budov ve městě poničeno, stejně jako za císaře Aureliana (214–275), během jehož útoku vyhořela většina čtvrtí.

Císař Caraculla pronásledoval všechny učence.
Císař Caraculla pronásledoval všechny učence.

Nástup křesťanství

I přes všechny násilnosti a požáry knihovna dál plnila svůj účel.

Bohužel se stala trnem v oku alexandrijskému patriarchovi Theofilovi (385–412 n. l.), který nechal zničit Serapeum, druhou část alexandrijské knihovny, kam byla přemístěna většina spisů z původní knihovny.

Dav zničil staré sochy, umělecké předměty a spálil vzácné knihy. O následném fungování knihovny neexistují záznamy.

Zničili jí Arabové?

Další zmínky se objevily až ve 13. století, kdy se v křesťanském světě rozšířila legenda, že knihovnu nechal zničit chalífa Umar ibn al-Chattáb (585–644), když město dobyli v roce 642 Arabové.

Muslimové totiž považovali Alexandrii za nebezpečné město plné filozofů a kněží. Když jej pak Arabové plenili, vítězný vojevůdce Amru ibn Al-as prý poslal chalífovi Umarovi dotaz, jak má naložit s knihami. Vládce údajně odpověděl:

„Obsahují-li knihy totéž co Korán, jsou zbytečné. Je-li v nich něco jiného, jsou škodlivé. V každém případě spálit.“

Nová Alexandrijská knihovna

Co se doopravdy stalo, se dnes už asi nedozvíme. Podle současných historiků Alexandrijskou knihovnu nikdo nezničil, zanikla postupně, stejně jako její sláva. To se snažil napravit profesor historie na Alexandrijské univerzitě, Mustafa al-Abbadi.

Výstavbu nové Alexandrijské knihovny plánoval více než 20 let. V roce 1990 byla vyhlášena mezinárodní architektonická soutěž, ve které bylo přijato celkem 524 návrhů z 52 zemí, výstavba trvala šest let. Slavnostní otevření proběhlo v roce 2002.

V roce 2002 vznikla moderní Alexandrijská knihovna.
V roce 2002 vznikla moderní Alexandrijská knihovna.
Související články
Historie velryb je jedním z největších záhad evoluce. Jak tito savci, kteří dýchají plícemi, přišli o nohy a vrátili se do moře? Na tuto otázku se pokusí odpovědět dokument Tajemné údolí velryb v Egyptě, který bude mít premiéru ve čtvrtek 29. února ve 20:00 na televizní stanici Viasat Nature. Všech 90 druhů dnes žijících velryb […]
Mnozí zmiňují divočáky, lišky, jeleny nebo dokonce medvědy. Stále častěji se s divokými zvířaty setkáváme přímo v ulicích měst. Proč se tak děje a zda je za to někdo zodpovědný, to jsou otázky, které necháme na jiných. My se raději podíváme do jiných zemí a prozkoumáme, jaká další zvířata po celém světě se přizpůsobila životu […]
Svět ukrývá mnoho pokladů a tajemství. I když objevitelů, historiků a cestovatelů je hodně, některá pozoruhodná místa jsou stále překvapením pro mnohé z nás. Neprobádané místa Ázerbájdžánu, rozmanitá historie Albánie či úchvatná atmosféra Kypru jsou jedny z míst, která nám mají co nabídnout a vyprávět. Uznávaná historička Bettany Hughes, se vydala prozkoumat pozoruhodné úkazy, o kterých jste možná doposud neslyšeli. Hora, […]
Velká jezera Severní Ameriky jsou zásobárnou pětiny světové sladké vody a páteří obrovského ekosystému, který ze všech úhlů ve třech dílech zkoumá nový kanadský dokument Nezkrocená Velká jezera. V premiéře jej uvidíte na Viasat Nature v pondělí 5. července. Hořejší jezero, Huronské jezero, Michiganské jezero, Erijské jezero, Ontarijské jezero a další menší jezera a řeky […]
reklama
Historie
Churchill chystal útok na SSSR
Zatímco Evropa slaví konec druhé světové války, britský premiér zvažuje další ozbrojený střet. Jak se totiž záhy ukáže, úmluvy z Jalty Sovětům příliš neříkají. Zneužívají síly Rudé armády, která podle všeho nemíní vyklidit rozsáhlá dobytá území ve východní Evropě.   V takovém kontextu začíná Winston Churchill (1874–1965) uvažovat o něčem nemyslitelném – o útoku, který by začal […]
Sixtinská kaple východu: Ohromuje svou barevností?
Moldavskému knížeti Štěpánovi III. teče do bot. V soustavných válkách s Turky tahá za kratší konec. Když už neví, kudy kam, vydává se za poustevníkem Danielem se žádostí o radu. „Za každé vítězství postavím kostel,“ slibuje pak po návštěvě svatého muže.   Svému slovu Štěpán III. Veliký (1433–1504) dostojí. První takový pravoslavný kostel nechává na […]
Vznik Protektorátu Čechy a Morava: Závodil Hitler cestou do Prahy s Háchou?
Hitlerův plán na rozbití Československa vstoupil do poslední fáze. 14. března 1939 Slovensko po jeho nátlaku vyhlásí samostatnost. Téhož dne prezident Hácha odjede spolu s ministrem zahraničí Františkem Chvalkovským vlakem do Berlína, aby zjistil další Hitlerovy úmysly. Doufá, že se mu podaří pro české země zachránit část samostatnosti…   V Berlíně prožije zřejmě nejhorší noc […]
Matematický most: Obešla se jeho stavba bez šroubů?
Postavil ho Isaac Newton a jeho konstrukci navrhl v duchu svých gravitačních zákonů tak důmyslně, že ke spojům jednotlivých prvků nebylo třeba vůbec žádných šroubů a hřebíků. Když ho pak studenti ze zvědavosti rozebrali, již ho nedokázali dát znovu dohromady v původním stavu. To je jedna z mnoha pověstí, které se vážou k tzv. Matematickému […]
Zajímavosti
Baobaby: Stromy, které hubnou
Jejich jméno pravděpodobně pochází z arabštiny, ale najdeme je hlavně v Africe a na Madagaskaru, kde jsou pro tamní obyvatele léčivou dřevinou, tématem legend i předmětem uctívání. Věří například, že pokud utrhnou květ baobabu, sežere je lev. Ale pokud se napijí vody, kde byla namočena jeho semena, uchrání je to před útokem krokodýla.   Tyto […]
Pepř: Král koření s pořádně ostrými lokty
Pokud existuje koření, které nesmí chybět v kuchyni ani na stole, pak je to pepř a platí to po celém světě. V minulosti je nejen dochucovadlem, ale i symbolem bohatství, ceněným platidlem a trnem v oku církvi. A egyptský faraon má pepř dokonce i v nose!   Mleté i celistvé sušené kuličky pepře mají lidé […]
Svátek svatého Rufa: Den, kdy umírají panovníci
S křikem vyrazí vstříc sešikovaným vojákům, o pár hodin později už ale není jeden z nejúspěšnějších českých králů mezi živými. A s jeho mrtvolou se dějí věci! O ani ne 70 let později se situace opakuje, tentokrát nepřátelé propíchají jako řešeto prvního Lucemburka na našem trůnu!   Někdejšího římského konzula Rufa údajně osvítí Bůh, a tak se stane […]
Podivuhodní vodní pavouci: Cítí krabi bolest?
Rozpětí jeho nohou může dosáhnout až čtyř metrů. Rozvážně pochoduje po mořském dně. Pravděpodobně si ale klepetem osobně nepotřesete: žije v hloubce od 50 do 600 metrů! Račte se seznámit alespoň na dálku: velekrab japonský.   Velekrabovi můžeme směle závidět. Dožívá se běžně přes 100 let. A ani na zemi není – obzvlášť v porovnání s lidmi a […]
Záhady a napětí
Útok z hlubin: Potopila německou ponorku UB-85 mořská nestvůra?
Německé ponorky byly za první světové války skutečným postrachem Atlantiku. Jejich torpéda rozsévala zkázu mezi spojeneckými loděmi a bylo velmi těžké je zničit. O to větší překvapení čekalo na námořníky z britské lodi HM Coreopsis II, když se jim zcela bez boje vzdala posádka obávané ponorky UB-85. Jejich plavidlo totiž prý potopila mořská příšera!   […]
Orichalcum: Skutečně je nalezen bájný kov z Atlantidy?
Bájný zaniklý kontinent Atlantida odjakživa fascinuje fantasty, dobrodruhy i seriózní historiky. Kolem Atlantidy tak vzniká celá řada pověstí i konspiračních teorií. Traduje se, že k zániku Atlantidy dochází asi před jedenácti tisíci lety. Skutečně v dávných dobách tento kontinent existuje a jakými znalostmi a dovednostmi asi disponuje?   Dodnes nikdo nezná přesnou polohu Atlantidy, avšak […]
Kameny Ica: Dokazují, že jsme žili s dinosaury?
Na více než 15 000 kamenech s rytinami najdeme údajně potvrzení prakticky všeho, o čem dnešní záhadologové sní. Obrázky zachycují dinosaury, pokročilé lékařské zákroky nebo pokročilé technologie, nápadně připomínající ty moderní. Jsou kameny skutečné? Kdo je mohl vytvořit a co všechno by měly dokazovat?   Peruánský lékař Javier Cabrera Darquea (1924–2001) slaví 42. narozeniny. Mezi dary se […]
Jezírko na Havaji se záhadně zbarvilo dorůžova
Neobvyklý jev od 30. října 2023 trápí správu národní rezervace Kealia Pond na havajském ostrově Maui. Voda v tamním jezírku se zabarvila do jasně růžového odstínu a nikdo zatím netuší proč. Podobné jevy bývají často považovány za znamení ohlašující nějaké nepříjemné události. Jde i tentokrát o předzvěst blížící se pohromy, nebo má vše racionální vysvětlení? […]
Nenechte si ujít další zajímavé články
Velikonoční paráda z prvního kvítí
panidomu.cz
Velikonoční paráda z prvního kvítí
Velikonoce jsou tady! Přinášíme vám několik tipů, jak si je udělat krásné s pomocí prvního kvítí! Ve stejnokroji Že sestava v kabátku stejného střihu dokáže udělat úplně jiný dojem než bez kabátku, platí nejen u vojáčků. Kabátek přitom může být zcela jednoduchý, klidně z papíru nebo pruhu jutoviny. Jarní ikebana Pokud chcete neobvyklou květinovou dekoraci,
Jachta Milano od prémiových Tankoa Yachts má na palubě i kino
iluxus.cz
Jachta Milano od prémiových Tankoa Yachts má na palubě i kino
Italská společnost Tankoa Yachts přináší milovníkům moře nový důvod, proč vyplout na otevřené vody. Jejich nejnovější klenot, 70 metrů dlouhá luxusní jachta Milano, vzdává hold svému italskému jménu -
Jak slavila Zlata Adamovská svoje půlkulatiny?
nasehvezdy.cz
Jak slavila Zlata Adamovská svoje půlkulatiny?
Zlata Adamovská (65) ze seriálu Ordinace v růžové zahradě oslavila narozeniny. A zavzpomínala v té souvislosti, že si pro ni život přichystal dost perných chvil. Všechno jí vynahradila až láska s Pet
Velikonoční boží milosti neboli křehotiny
tisicereceptu.cz
Velikonoční boží milosti neboli křehotiny
Křehké cukroví se na Vysočině nepřipravuje jen na Velikonoce. Sváteční pochoutka prababiček v neděli provoní celý dům. Zkusíte si ho vyrobit také? Suroviny 250g hladké mouky 2 žloutky Kousek m
Září na špici Zlaté pagody přes 5000 diamantů?
historyplus.cz
Září na špici Zlaté pagody přes 5000 diamantů?
Mluví se o ní jako o jednom ze zapomenutých divů světa. Není se ani čemu divit. Šweitigoumská pagoda je úchvatná, obzvláště pak v podvečer, když ji paprsky zapadajícího slunce doslova rozzáří. Její povrch je totiž ze zlata. Použito ho prý bylo větší množství, než jaké tvoří zlaté rezervy v britských bankách. Na její špici se navíc blyští
Jak hořké potraviny prospívají našemu zdraví?
nejsemsama.cz
Jak hořké potraviny prospívají našemu zdraví?
Už naše babičky věděly, že hořká jídla napomáhají celkové pohodě a mají léčivé účinky. Hořké látky konzumované s mírou mohou přinést mnoho dobrého. Od nepaměti se používají především pro své pozitivní účinky na trávení. Nejen bylinky Potravin, které jsou zdrojem hořké chuti, je na výběr mnoho. Jde například o mandle, para ořechy, mák, pohanku, žito, jehněčí maso
Einstein v praxi: K čemu je nám obecná teorie relativity?
21stoleti.cz
Einstein v praxi: K čemu je nám obecná teorie relativity?
Publikoval přes 300 vědeckých prací a dal lidstvu nejslavnější rovnici světa E= mc2. Dodnes patří k největším vědeckým hvězdám, ke zhmotnělé tvůrčí genialitě, protože jeho speciální teorie relativity
Jičínské perly: Staré Hrady a židovský hřbitov
epochanacestach.cz
Jičínské perly: Staré Hrady a židovský hřbitov
Jižně od Jičína v obci Libáň stojí původně gotický hrad s renesančním zámkem Staré Hrady. Stejně jako samotný Jičín i zdejší místo dokonale zapadá do pohádkového kraje. Staré Hrady u Jičína Vybírat si můžeme hned z několika pohádkových prohlídkových okruhů, v nichž se seznámíme s více než čtyřmi stovkami pohádkových bytostí. Čekají opravdu všude. Vypravit se za
Vnuci objevili v mém rodném domě poklad
skutecnepribehy.cz
Vnuci objevili v mém rodném domě poklad
Myslela jsem, že ten dům dokonale znám. Jako dítě jsem ho prolezla od sklepa až po půdu. Přesto vnuci našli pokoj, o němž neměl nikdo ani tušení. Ten dům kdysi postavili mí praprarodiče a já jsem v něm vyrůstala. Proto jsem si myslela, že ho znám dokonale, už můj otec ho měl prozkoumaný a ukázal mi jako dítěti všechny
Moderní rezidence u rovníku
rezidenceonline.cz
Moderní rezidence u rovníku
Rezidence vznikla v rovníkovém Ekvádoru. Betonová stavba rozvržená do tvaru písmene T působí přes svou masivní konstrukci příjemně svěžím, elegantním a odlehčeným dojmem. Tři podlaží, tři obytná kř
11 lebek malovaných krví
epochaplus.cz
11 lebek malovaných krví
K procesu se nedostaví. Sehnal si žiletky… Než vypustí duši, nechá za sebou důležitý vzkaz, nebo si to alespoň myslí. Podřeže si žíly na zápěstí a posledními silami, jež mu i s krví odcházejí s těla, kreslí na zemi cely krvavý pentagram. Mormon, křesťan a nakonec satanista. To vše dohromady je budoucí únosce a vrah
Glore Psychiatric Museum: Straší tu labilní duchové utýraných pacientů?
enigmaplus.cz
Glore Psychiatric Museum: Straší tu labilní duchové utýraných pacientů?
V některých významných muzeích se nacházejí artefakty, které do našeho světa údajně přitahují cizí síly. V jiných se zase objevují přízraky lidí, kteří byli kdysi na těchto místech umučeni k smrti. Mn