„Víš, jak jsem se vždycky strašně bál, abych nebyl pohřben zaživa. Naléhavě tě prosím, abys mé srdce nechala vyříznout a dala pohřbít v mém milovaném Polsku!“ žádá svou starší setru geniální Fryderyk Chopin krátce před smrtí.

Umírá mladý, ve věku 39 let. Po smrti polsko-francouzského skladatele Fryderyka Chopina (1810–1849) v Paříži 17. října 1849 nechá sestra Ludwika (1807–1855) jeho srdce vyjmout a uloží ho do sklenice s koňakem.

Tajně ji propašuje do Varšavy, kde je uložena v chrámu Svatého kříže, zatímco Chopinovo tělo odpočívá na pařížském hřbitově Père Lachaise. V roce 2008 se kolem legendární polské relikvie strhne poprask.

Do té doby se odborníci domnívají, že Chopin zemřel na tuberkulózu. Přední polští lékaři ale nyní prohlašují, že Chopinovi se s největší pravděpodobností stala osudná cystická fibróza.

Toto chronické onemocnění postihuje hlavně dýchací, trávicí a rozmnožovací ústrojí. Polští odborníci naléhavě požadují, aby mohli skladatelovo srdce podrobit testům DNA a zjistit příčinu jeho smrti.

30 let mezi odloženými krámy

Je známo, že Chopin byl od raného mládí slabý a trpěl plicními nemocemi a kašlem. Jako dospělý byl pouhý věchýtek o váze 40 kilogramů, ačkoliv měřil 170 centimetrů.

Silná vyhublost je jedním z průvodních jevů cystické fibrózy a jen málokterý pacient se dožije čtyřicítky.

Navíc měl Chopin dlouhý vztah s krásnou a vášnivou francouzskou spisovatelkou George Sandovou (1804–1876), ale o žádných jeho potomcích se neví. Přitom neplodnost je také znakem této nemoci.

Požadavek na pitvu Chopinova srdce ovšem vyvolá v Polsku silný rozruch! Pro Poláky je téměř svaté a považují ho za součást národní kultury, i když se k němu v minulosti nechovají zrovna uctivě.

Ačkoliv byl Chopin katolík, katoličtí kněží v chrámu Svatého kříže s jeho srdcem původně nechtějí nic mít. Když jim ho skladatelova sestra přiveze darem, jsou zděšeni.

Vědí o jeho nelegitimním vztahu s George Sandovou, a proto dají srdce do jakési staré hrobky, která je plná odložených krámů. Tam čeká 30 let. Teprve pak se někdo ustrne a v roce 1880 pro ně v chrámu najde důstojné místo v kamenném pilíři.

Na něm nechá vytesat citát z Bible: „Kde je poklad tvůj, tam je i tvoje srdce.“

Bílá barva relikvie

Dalších více než 60 let tu srdce odpočívá v pokoji, než dojde během 2. světové války k povstání ve Varšavě. Aby srdce nebylo zničeno, stejně jako téměř celé město, je uloženo na bezpečné místo.

Po válce, v roce 1945, ho zkoumají odborníci a konstatují, že je ve sklenici zapečetěné voskem v dobrém stavu, a znovu ho uloží do chrámu. Teprve v roce 2008 se srdce opět dostane do pozornosti médií.

Nakonec se ukáže, že dva žijící příbuzní se zkoumáním DNA nesouhlasí a spor na delší čas utichne. Ale v roce 2014 se věci opět dají do pohybu!

V dubnu komise složená z historiků a patologů srdce tajně vyjme a zkoumá, údajně z obavy, že po tolika letech se líh z nádoby mohl vypařit a srdce seschnout a ztmavnout.

„Chopinovo srdce je uloženo v hermeticky uzavřené skleněné nádobě, v níž je s velkou pravděpodobností koňak.

Srdce je poměrně velké, neporušené a už takřka bílé barvy,“ oznámí až o půl roku později Grzegorz Michalski, ředitel Institutu Fryderyka Chopina. Žádné vzorky pro analýzu DNA se ale neodeberou.

„My v Polsku často říkáme, že Chopin zemřel z touhy po rodné vlasti,“ prohlásí už dříve polský ministr kultury Bogdan Zdrojewski. Podle něj není nutné kvůli příčině smrti srdce pitvat. Příště ho vědci zkontrolují až za 50 let, v roce 2064.