Josef František Maxmilián z Lobkowicz se zaposlouchá do strhujících tónů hudby Ludwiga van Beethovena. Patří k málu jeho současníků, kteří tvorbu tohoto génia pochopí. A také za ni jsou ochotni zaplatit. Odměnou mu jsou soukromé koncerty, mimo jiné i na jeho zámku Jezeří.
První zmínky o gotickém hradu Jezeří na úpatí Krušných hor pocházejí z let 1363–1365. Největší slávu však rozlehlé sídlo zažívá až ve vlastnictví rodu Lobkowiczů. Říšský hrabě Ferdinand Vilém Popel z Lobkowicz (1647–1708) a jeho nástupci mu vtisknou barokní tvary, které má zámek dodnes.
Lobkowiczové vlastní Jezeří několik staletí, dokud jim ho v roce 1938 po záboru čs. pohraničí nezabaví nacisté. Ti zde mimo jiné internují vyšší francouzské důstojníky.
Po skončení druhé světové války se zámek do rukou šlechtického rodu vrací jenom na chvilku, než si na něm po únoru 1948 smlsnou komunisté. Nakrátko tu umístí vojenskou posádku a pak cenný objekt nechávají zchátrat.
Kvůli vandalům zmizí téměř všechno vybavení. Dva plné vagony rytířské zbroje pohltí chřtány pecí nedaleké slévárny. Zhruba 150 m2 parket je vytrháno a položeno ve druhém patře zámku v Ploskovicích na Litoměřicku. Propadá se část stropů, do dřevěných prvků se s chutí pouští dřevokazný hmyz.
Lekli se sesuvu
Největší hrozbu pro Jezeří však představuje těžba v nedalekém hnědouhelném lomu ČSA. V 70. letech minulého století komunisté souhlasí s jeho rozšířením a vypadá to, že historická památka bude muset ustoupit moderním zájmům. Dokonce se v té době přestává zámek objevovat v mapách.
Zachráncem stavby se nakonec stane RNDr. Jan Marek (1938–2021) z podniku Stavební geologie Praha. Díky jeho výzkumu, při němž prokáže, že v lokalitě hrozí masivní sesuvy, které by poničily nejen zámek, ale i samotný lom, dojde ke změně směru těžby a roku 1985 i k odsouhlasení zachování historického sídla.
Pod zámkem, jenž dnes stojí pouhých 500 metrů od hrany lomu ČSA, zůstane nevytěžený hnědouhelný pilíř.
Facebook
Twitter
RSS